Jste zde: Úvod » Nezařazené » Ivančena 2018

  • Ivančena 2018


    65 přečtení

    22.4.2018

    To jsou změny! Loni jsme akci „Ivančena“ zrušili kvůli vydatné sněhové nadílce, letos je 26°C a svítí sluníčko. A ještě jedna novinka: k Drakům se rozhodli přidat i Vlci, takže nás nakonec razilo 13. A k tomu samozřejmě několik tisícovek dalších skautů, trempů, woodcrafterů a jiných spřízněných duší z celé republiky.
    Už v pátek na schůzce jsme započali s přípravami: vybrali jsme dva pěkné kameny a opatřili je nerezovými nápisy „Dvojka“ s logem lilie. A věřte, že není úplně jednoduché navrtat do kamene díru a nerez k němu přišroubovat a to ani když máte k dispozici vrtačku a sadu vrtáků do betonu :-).
    Večer klasika: ve Trojce se večeří a hraje Supersedma, kteroužto hru přinesl do oddílu nováček Radek, V Nové Vlci spolu s Kašou „vyšívají“ na tábornické zkoušce. Spát se jde ale velmi brzy, ráno vstáváme ve 3:30.
    Přál bych vám vidět ty zalepený oči a mimózní výrazy, když v uvedenou hodinu zazvonil budík. Rychlé balení, lehká snídaně. Ve 4:06 nám jede autobus, cestou se k nám přidává Fuf. V Brně nakupujeme SONE lístky a marně hledáme nějakou otevřenou pekárnu či bufet. Nakonec nepohrdneme bagetou z trafiky a jdeme do vlaku. Ten nás v zápětí veze přes Šlapanice směr sever. Většina přítomných spí, jen Kloub, Krysařík, Zubnička, Kosťa a Filíš hrají Radkovu Supersedmu.
    Přestupujeme v Ostravě a pak už jedeme přímo do Frýdlantu. Nebo do Frenštátu? Každopádně přes Frýdek … Krucinál, kdo se v těch severských „FR“ má vyznat!? Kolem nás se skauti v krojích doslova rojí. Jdeme směr „sklenářství“ a pak po modré. V Malenovicích pauza a sváča. Malinko se občerstvíme a jde se dál. I čtveřice Vlků Ondra, Tesák, Vojta a Domča zvládají skvěle, možná i lépe, než IT specialista Fuf :-).
    Nedaleko Ivančeny kempíme v lese a odpočíváme. Někteří z nás si jdou koupit nášivky a placky, jiní baští, Kaša mohutně fotí. Čekáme na 12:00, bude projev. Je, akorát není slyšet stejně jako předloni. Zoufalá aparatura vydává nějaké zvuky, slyšet něco je, akorát rozumět ne. Vyrážíme tedy dál, směr Plešatka. A cestou potkáváme skauty ze Křtin a z Bítýšky. Uzel píše, že nedorazí, neb má zlámanou hnátu.
    Na Plešatce okupujeme výčep a než všechno zakoupené pití zkonzumujeme, pozorujeme hemžení okolo. Zaujaly nás hlavně domovenky. Kaša imrvére googluje na svém chytroušovi, kde všechny ty dědiny jsou. Tušíte třeba, kde jsou Domoradovice, Krmelín, Kozlovice nebo Stará Bělá? Já to až do této výpravy nevěděl. A teď už vím nejen kde ty vesnice leží, ale i to, že tam mají skauty!
    Cesta dolů je pohodová, snaha stihnout vlak v 15:00 se však jeví jako vysoce bláhová. Čekání na ten další si krátíme lízáním zmrzliny (jen Fuf je smutný, že mu fešná zmrzlinářka nedala telefonní číslo) a někteří (Kosťovci) i požíráním halušek.
    Natřískanej vlak do Frýdlantu cestou měníme za neméně natřískanej do Ostravy, rychlík do Brna už je malinko lepší. Troleják nám jede hned, sofistikovanější povahy míří pro spacáky a jiné propriety na Boudu, volnomyšlenkáři jdou domů spát s tím, že si ekvipmenty z Boudy vezmou jindy.
    Super akce

    Jura