Jste zde: Úvod » Nezařazené » Liščí Vítání jara (30.-31.3.2019)

  • Liščí Vítání jara (30.-31.3.2019)


    50 přečtení

    31.3.2019

    Tak jako ve Šlapanicích, kde byla tato akce o týden dříve, tak i tady na Hukvaldech jsme vítali jaro. Vybrali jsme místo nahoře v lomu, jenže co čert nechtěl: v sobotu po obědě jsme šli s Martinem chystat klády na sezení a potkali tam syna majitelky, který nám oheň zakázal. Ani majitelka se nedala přesvědčit pro dobro věci (jako bývalá skautka taky skládala slib a oheň u toho neměla, tak my ho prý taky nebudeme potřebovat). No nic, rozjeli jsme záložní plán: buď ke Čtyřem lípám u kamenného kříže (jak říkají mapy.cz) nebo nad mysliveckou chatu. U líp se nám to líbilo víc, tak jsme vsadili na tuto kartu. A myslím, že to byla výborná volba!

    V 17 hodin se na základně sešlo 18 (!) Lišek a Lišáků plus Lenka, Pat a moje maličkost. Nechali jsme zde věci na spaní a oděni do krojů, s batůžky plnými špekáčků a dalšího nezbytného vybavení, jsme se vydali nahoru ke sjezdovce, kolem kapličky, až k Lípám, kde jsme batůžky zaparkovali a přesunuli se na protější louku, kde jsme dali tradiční hru Vítání, a to vlajkovanou. Hráli jsme na 2+2 kruhy, krojovaní proti nekrojovaným (fáborky jsme zapomněli v chatě). Nekrojovaní se pokoušeli vymyslet obrano-útočnou taktiku, nicméně rychlejší nohy krojovaných přihrály krojovaným 3 vítězné body. Kolem sedmé už slunko začalo zapadat a malinko se začalo ochlazovat. Zaveleli jsme přesun zpět k ohništi, každý donesl pár klacků na topení, a pak taky i klacek pro sebe na špekáček.

    Nachystali jsme ohniště, Maruška s Ondrou vytáhli z KPZ březovky, a Lenka se ujala zapálení slavnostního ohně za zpěvu Tuláckého rána. A mohl začít zlatý hřeb večera, tj. sliby nováčků. Celkem se to týkalo 9 světlušek a 9 vlčat, no a na finálku ještě i jedné skautky :-). Atmosféra byla slavostní, třeba se děckám vryla do paměti a budou na tuto chvíli jednou vzpomínat.

    Pak jsme prohlásili oheň za užitkový a děcka se útokem vrhly na špekáčky a začalo mega opékání. To jsme proložili písničkami od Zdeňka Svěráka, z pohádek. Asi největší úspěch měl Cherokee Bill.

    Kolem deváté jsme sbalili věci, uklidili po sobě vše tak jak bylo, když jsme přišli a s čelovkami přešli přes žlíbek na louku. Za žlíbkem už následoval noční přesun bez svitu čelovek na základnu. Cestou mohl každý poslouchat všelijaké noční zvuky, byly pěkně vidět hvězdy, a střídaly se teplé a studené vlny vzduchu.

    Na Myslivecké chatě děcka vytáhly kartáčky, Vašek se s námi rozloučil (šel se připravovat na fotbalový zápas), děcka se nachystaly na spaní a s pomocí dataprojektoru jsme mrkli na 1,5 filmu z tábora (2017 komplet, u 2011 nám došla baterka v projektoru), nicméně únava už padala na všechny a do pár minut už všichni zařezávali 🙂

    Posun času bohužel ještě nezrušili, takže jsme museli tuto pitomost absolvovat i tentokrát, akorát v opačném gardu, než by nám hrálo do karet 🙁 Ranní hygiena, snídaně s čajem, o který se postarala Lenka, sbalení věcí, vyexpedování ven před chatu a úklid (zametení a doplnění dřeva). Rutina před šátkovým turnajem. Ten započal na plácku před chatou hned posléze. Rozdělení do dvojic a vyřazovací způsob. Do finále postoupila Paťa (3.místo), Maruška (2.místo) a Ondrakat (1.místo). Pak ještě speciální kruhová honička a to už se blížila desátá hodina, a s ní i rodičové pro děcka. Rozdání čoček, rozloučení se stiskem levice a konec prvního liščího vítání. Výborná akce!

    uzel