Jste zde: Úvod » Nezařazené » Výprava do Olešné

  • Výprava do Olešné


    95 přečtení

    2.2.2020

    1. den

    Začaly pololetní prázdniny a šlapaničtí a hukvaldští skauti se vydali na výpravu do Olešné u Nového města na Moravě. 

    Šlapaničtí měli sraz v 8 hodin na konečné trolejbusu ve Šlapanicích a na dvě části jsme se přesunuli trolejbusy na brněnské Hlavní nádraží, odkud jsme pokračovali vlakem až do Olešné. Zde nás přívítalo poměrně nevlídné počasí, které naštěstí nemělo dlouhého trvání.

    Byli jsme ubytováni v budově bývalé školky, kde jsme po příchodu nanosili stoly a židle do jídelny a po družinkách se ubytovali. Po půl hodince přijeli autama i Lišky s Uzlem a Lenkou a etapy mohly vypuknout.

    Tématem pro etapy bylo putování strýčka Skrblíka za bohatstvím. Terka povyprávěla legendu a pak už mohla začít rozřazovací etapa, kdy se všichni rozřadili pomocí symbolů různých měn do skupin, ve kterých zůstali a soutěžili až do konce výpravy. Po rozřazovačce jsme se oblékli a vyrazili na zhruba sedmikilometrovou procházku směr Zvolák. Po cestě jsme zahráli dvě etapy…první závody formulí, kdy všichni z týmu museli uběhnout vyznačenou trasu v největších botách v týmu a druhou bojovku se šiškami. 

    Po boloňských těstovinách, které byly na večeři, pak následoval kvíz z cesty a Uzlova hra, při které měly dvojice za úkol udržet co nejvíc “peněz” mezi náhodně vylosovanými částmi těla. Pak už jen příprava na večerku a porada vedoucích. Starší a vedoucí pak usedli do jídelny, odkud se do pozdního večera od naší početné hudební skupiny čítající kytary, mandolínu a ukulele linul zpěv. Dobrou noc.

    Kanec

    2.den

    V 8 zní Jurova kytara na budíček, děti se soukají ze spacáků, razí za Radkem ven na rozcvičku a pak hurá na buchty na snídani. Kolem 10. jsme vyrazili po modré na sever směr Pohledecká skála. Počasí se obléklo do jarního obleku, sluníčko pálilo, zbytky sněhu a ledu mizely před očima a najednou bylo zimní oblečení na obtíž. Ve vesničce Zubří byla vyhlášena první dnešní etapovka, týmy dostaly seznam otázek, co mají v obci zjistit nebo najít. Sraz byl na dětském hřišti, kde se Lišky pokusily uhoupat Roxyho… Pak jsme pokračovali k Zuberskému rybníku, kde jsme dali obědosváču a děti si na břehu pohrály s ledovýma krama. Dále jsme pak pokračovali po zelené a i nezelené, až jsme se dostali k cíli cesty, Pohledecké skále. Trošku překvápko, byla obehnaná plotem, součástí vojenského prostoru… Cestou zpátky děti absolvovaly další, zahřívací etapu – štafetové závody a pak jsme pokračovali kolem stopy Járy Cimrmana zpět na naši základnu v Olešné.
    V nohách nějakých 15km, které parádně zvládli velcí i malí, únava však byla znát na všech. Dětem ale stačilo 15 min na dobití baterek a zase začaly řádit.
    Večer jsme si pošmákli na gulinu a pak se šlo riskovat. Týmy zápolily v Riskuj, oblasti Zeměpis, Kačeří příběhy, Příroda, Oddíl, Dnešní výlet. A že se vytáhly zajímavé story jako třeba, kdo si na tábor v minulosti přivezl postel…A pak se zpívalo, hrály deskovky, povídalo, až nakonec všichni usli spánkem zaslouženým…

    Lenka

    3. den

    V poslední den výpravy jsme po probuzení a rozcvičce posnídali, co základna dala – chleby   se sýrem, paštikou a salámem. Po snídani vypukla závěrečná etapa – hledání pokladu strýčka Skrblíka. Strýček si schoval svůj sladký, čokoládový poklad na tajném místě. Protože je ale už starý a senilní, raději si instrukce k nalezení pokladu napsal do tajné zprávy, kterou rozdělil na čtyři části a každou z nich zašifroval jiným druhem šifry.  Tyto části zprávy si mohly jednotlivé týmy kupovat u vedoucích za Skrblíkovy, po celé základně poztrácené, dolary. Po vyluštění celé zprávy už všichni věděli, co mají dělat, a tak utíkali za ruce ke kostelu, kde se strýčkem za heslo a blyštivý předmět, který museli vzít s sebou, směnili část čokoládového pokladu. Skupinky poklad nalezly v tomto pořadí: Bruh, Zajíčci, Čvachtíci, Miliardáři, Vesmírné tulení díry, Židle a Zkrachovalci a úplně na každého vyzbyla sladká odměna.

    S plnými bříšky se všichni pustili do balení a starší družinky i do úklidu základny. Ještě před odchodem jsme si stihli zahrát oblíbené městečko Palermo, potom už jsme jenom nahodili batohy a vyrazili směrem k vlaku. Na nástupišti jsme posvačili chleby a buchty, naskočili do vlaku, v Tišnově do druhého, v Brně na Hlavním nádraží do trolejbusu a už jsme byli ve Šlapanicích a děti se nám postupně, s rodiči nebo bez nich, rozprchli do svých domovů.

    Babů