Dračí Moravice | Junák Šlapanice

Dračí Moravice

Dračí Moravice

V sobotu 9.6.2018 vyrazili Draci na Moravici. Jelo se z Podhradí, trojici Pálav obsadili Kloub s Roxym, Kosťa s Vítkem a Láďa s Makčou, novou Baraku se rozhodli otestovat Filíš s Lukinem a na zbývající (Marek, Tobík, Janča a já) zbyl raft Colorado. Plavba to byla v pravdě suprová, čtyřchodová. Začalo to sluníčkem, pak přišly mraky a nakonec nás zkropila bouřka a jako desert přišly kroupy :-). Ale pěkně od začátku... Sešli jsme se už v 6:00 ráno na Boudě. Naložili jsme pětici plavidel a posunuli se do Podhradí. Naše hospůdka byla zavřená, nápis na ní "Na prodej" byl velmi výmluvný. Parkli jsme u řeky, posnídali a pustili se do nafukování. Než bylo vše připraveno, přesunuli jsme dvě auta do Hradce, nějakých 15 Km dál po proudu. Jenže i po návratu voda nikde! Jakási výběrčí daní nám sdělila, že voda by tu měla být kolem jedenácté, tj. zhruba za hodinu. Hrajeme Kontakt, testujeme lodě, kecáme. A v 11:00 je tu konečně vlna z Kružberka. Vyplouváme. První jez, pohodička. V peřejnatém korytě pak hlavně hledáme cestu mezi kameny, vody neteče úplně nejvíc. Sluníčko svítí. Občas "soulodíme" občas se předjíždíme. Nějací nadšenci na žlutých loďkách vyhrávají na kytaru, míjí nás i spousta raftů. Pojímáme to jako jízdu zručnosti a vybíráme pro svoje plavidla ty nejšílenější trasy bočními rameny. A je to docela legrace. Co už je méně veselé je zoufalá absence jakéhokoliv stánku s občerstvením na celé trase. Občerstvujeme se z vlastních skromných zásob a plujeme stále dál. Mezi chatkovými koloniemi před Žimrovicemi se zatáhne a když projíždíme kolem papírny, zvedá se vítr. Přemýšlíme, zda parknout v místní hospůdce, ovšem počasí to řeší za nás. Začíná pršet. Nejprve pár kapek, pak dlouhé provazce vody a nakonec kroupy jak Brno. Přirážíme a kryjeme se pod stromy a pod plovacími vestami. Je při tom docela legrace a hlavně je pořád docela teplo. Když přejde největší nápor bouřky, rozhodujeme se pokračovat v plavbě. Do cíle zbývají poslední snad dva kiláky. Kolem páté hodiny nás vítá silniční most, za ním už je vidět moje auto plné suchého oblečení. Déšť ale pořád neustává. Pod most se sice s autem vjet nedá, zato u nedaleké školy mají krásný přístřešek. Cesta k němu sice vede po totálně zaplavené silnici, naštěstí auto to zvládne a lodě aspoň od řeky nemusíme nosit, stačí na nich připlout :-). Balíme, převlékáme se do suchého (pod dohledem kamery), Marek s Láďou zatím posunují auta. Všichni se pak hrneme do restaurace Sport, kde je to super a ještě tu i dobře vaří. Pěkná tečka za akcí. Totálně mokré lodě vykládáme a rozvěšujeme na základně. Ve Šlapanicích samozřejmě ani nekáplo... Jura

Fotografie

Vyhledávání článků
Vybrané šítky