Historie oddílu

Rok 1919

Z tohoto období se dochovalo jen málo dokumentů, jenž by se daly využít jako prameny pro sepsání nejstarší historie Šlapanického skautingu. K dispozici jsou registrační archy z let 1920-1924, dále skautský deník Františka Dundáčka, kronika družiny Psohlavců, časopis skautů Brněnského okrsku „Naše cesta“ z roku 1930, Šlapanický zpravodaj č.6 z roku 1939, skautský časopis Šlapaňáček z února 1969 a občasník Vlastivědného kroužku ve Šlapanicích Budín č.5 z roku 1999. A také vzpomínky bratra Leopolda Kumhala.

Na úvod je jistě vhodné uvést, že za první republiky u nás nebyla jednotná skautská organizace. Kromě té největší – Antonínem Benjaminem Svojsíkem založené – zvané Svaz Skautů – Junáků RČS u nás působily skautské organizace při církvích (Katoličtí skauti, Svaz skautů Československé obce Židovské), při politických stranách (komunističtí Spartakovi skauti a Skauti práce, Agrární stranou kontrolovaní Švehlovi Junáci, dále Českoslovenští skauti socialisté atd). Celkem asi 27 řádně registrovaných organizací.

Počátky Šlapanického skautingu se datují do období jara roku 1919 a jsou spojeny se jménem Jan Paulík (1903-1973).Tento šestnáctiletý mladík se obklopil asi patnáctičlennou skupinou svých vrstevníků a společně započali skautskou činnost pod vlivem knihy Základové skautingu. Scházeli se na Nádražní ulici č. 366 v místnosti, kterou jim propůjčil hostinský Himr. První dochovaná registrace ve Svazu skautů Junáků RČS pochází z roku 1921 a coby vůdce oddílu je již uváděn Paulíkův vrstevník Konstantin Hruban (1903-1969), jako zástupce pak Josef Skřepek (narozen 1906). O něco později – na podzim roku 1919 – se vytváří jiná skupina kolem Josefa Dostála. (Některé prameny udávají dokonce až rok 1922). Schází se v klubovně p.Janíčka a později se registruje v organizaci „Skauti práce“. Spolupráce mezi oddíly je na dobré úrovni, oddíly si vzájemně nekonkurují. Okolo roku 1923 však odddíl vedený Josefem Dostálem zaniká. (Některé prameny však uvádí,že činnost trvala až do roku 1930 a ve vedení se vystřídali Andrej Nebl, Mořek Bizom a Jiří Kepák.) Naopak oddíl svazových skautů vzkvétá. Pořádají výpravy do blízkých i vzdálenějších krajů – Šumava, Velehrad, Buchlov, Podyjí, Macocha, Pernštejn, Boskovice atd a zážitky z cest zaznamenávají do Vycházkové knihy. Ta se však bohužel nedochovala. V roce 1923 se již registruje 26 členů.

Oddíl je hodnocen jako nejlepší v Župě brněnské a jeden z nejlepších v republice. Účastní se četných závodů, v nichž se vždy čestně umísťuje a získává mnoho cen. V roce 1925 však vůdce Konstantin Hruban i většina starších členů nastupuje vojenskou prezenční službu v důsledku čehož oddíl zaniká.

Obnoven je až v roce 1927 za přispění okresního výchovného zpravodaje br. Rese a do jeho čela se staví František Kumhal (narozen 1911). Na jaře roku 1928 skládá mnoho nováčků svůj skautský slib a to na Říčkách. Nalezen je i majetek zaniklého oddílu, daří se jej doplnit a to umožňuje rozvíjet intenzivní činnost. O rok později se vůdcem oddílu stává Stanislav Kutálek (syn továrního kováře) a za jeho působení oddíl dosahuje nebývalého rozkvětu. Manželé Svobodovi, majitelé statku ve Šlapanicích, propůjčili zdarma oddílu dvě místnosti pro účely skautské klubovny a bylo umožněno je více rozšířit. V roce 1929 pořádal oddíl skautskou výstavku, kterou místní občané velmi ocenili. V letech 1929 a 1930 také Šlapaničtí Junáci poprvé pořádají tábor a to společně se skauty z Maloměřic na Horní Bečvě pod Kněhyní. V roce 1930 se registruje asi 50 členů a při oddílu začíná vyvíjet činnost i smečka vlčat, čítající 20 členů a to pod vedením Václava Bojtase.‘

V roce 1930 se dva členové oddílu účastní Zemské lesní školy a to Miloš Novák (syn učitele) a Miroslav Slouka (syn učitele a starosty obce), v květnu také vstupuje do oddílu František Dundáček (narozen 1914) a další nadšení členové – Josef Vykutil, František Kalous a jeho mladší bratr Jaroslav. V letech 1931-1940 oddíl pravidelně pořádá letní tábory a i v průběhu roku vykazuje velmi intenzivní činnost.V období největšího rozkvětu se registruje přes 150 členů. Řádně registrovaným členem je v tomto období mimo jiné i Vilém Fröhlich. Do vedení oddílu se zapojují bratři Leopold Kumhal (mladší bratr někdejšího vůdce Františka – narozen 1914) , Slavomír Winkler, Miloš Novák, Josef Uher, František Charvát a Jaroslav Kalous. Počátkem roku 1938 se vedení oddílu ujímá Josef Korbička (narozen 1914). Oddíl tvoří 76 skautů, 18 vlčat a vzniká i dívčí oddíl čítající 19 členek. Vedení dívčího oddílu má na starost Vlasta Korbičková (později Winklerová), později pak Helena Lockerová a Růžena Richtrová (pozdějiVeselá). Ustavuje se též pobočka oddílu v Praci, kde se registruje 23 hochů. Letního tábora se účastní 27 hochů pod vedením bratra D.Nálada, fotografie z něj se však bohužel taktéž nedochovaly.

Toho roku oddíl získává pozemek nedaleko Hostěnic (některé prameny však hovoří o roce 1936) a započíná se stavbou chaty na špici lesa asi 80 metrů od Hostěnického propadání. Ta je velmi rychle dokončena a chlapci ji využívají jako cíl svých sobotních výprav. V okolí chaty je ideální terén pro lyžování, proto ani v zimě výlety neustávají. V létě roku 1939 se 40 skautů v krojích účastní slavností Rodáků, konaných ve Šlapanicích. Skauti se účastní všech příprav ke slavnostem, svoje služby nabízí městu jako dozor v muzeu i na výstavách. V srpnu 1939 předává J. Korbička vedení oddílu Miloši Novákovi. V zimě chtějí skauti pořádat kursy Junácké výchovy (první pomoc, přírodověda, dějepis, mapování, těsnopis, němčina). Žádost, směřovaná na místní školní radu, o zapůjčení místnosti je však zamítnuta z důvodu nedostatku uhlí. V prosinci roku 1939 je oddíl v plné činnosti, shání si novou klubovnu, protože stávající nevyhovuje. V té době se však již nad republikou snášejí mračna protektorátu. Skautské organizace se slučují na celostátní úrovni v jednu s názvem Junák – ústředí skautské výchovy. Nepočetná, ale fungující skupina katolických skautů ve Šlapanicích (o jejich činnosti se bohužel nepodařilo získat žádné bližší údaje) jedná o začlenění do oddílu vedeného Milošem Novákem. Přichází však černý den Junáka a to 11.červenec 1940. Junák je zakázán, některé tábory jsou dokonce rozehnány gestapem. Skupina Junáka ve Šlapanicích ukončuje oficiálně svoji činnost, řada členů však dál pěstuje svoji zálibu v turistice. Chata u Hostěnic je na poslední chvíli přepsána na nového majitele a to Leopolda Kumhala. Tak si ji skauti uchránili před zlodějskými prsty Němců a posléze i před neméně hamižnými prsty Pionýrů. Za války – v roce 1942 ji stěhují do údolí Říčky a podle „majitele“jí začínají říkat „Kumhalka“. Ale to už je jiná část historie…

Rok 1945-1948

Jestliže o období 1919-1940 platí, že se dochovalo velmi málo písemných pramenů, pak o období 1945-1948 to platí dvojnásob. Svoji roli jistě sehrála skutečnost, že zatímco v roce 1940 zakázali Junáka němečtí fašisti, kteří se po žádných písemnostech nepídili, v roce 1948 tak činili naši vlastní komunističtí přisluhovači, kterým záleželo nejen na tom, aby Junák neexistoval fakticky, ale i na tom, aby byl zcela vymazán z historie. Veškeré kroniky, zápisy ze střediskových rad, pokladní knihy i registrační archy byly „uloženy“ do archivu a už je nikdy nikdo neviděl. Lidskou paměť naštěstí vymazat nejde a vzpomínkám účastníků tehdejších událostí hlavně vděčíme za to, že se vůbec nějaké informace o tehdejší činnosti Junáka ve Šlapanicích dochovaly. Následující řádky jsou převzaty ze skautského časopisu Šlapaňáček z února 1969 (1.část) a doplněny o ústně získaná svědectví pamětníka Leopolda Kumhala (2.část).

1. část: V roce 1945 nedlouho po osvobození se ustavuje ve Šlapanicích oddíl Junáka znovu. První ustavující schůze byla dne 18.5.1945 za vedení Františka Daňhela. První dny se k činnosti přihlásilo asi 100 chlapců a asi 40 dívek. Postupem času se stav upravil na 60 chlapců a 25 dívek. Vedení střediska (pozn: zatímco před válkou základní organizační jednotku představoval oddíl a právní subjektivitu zajišťovalo Sdružení přátel Junáka, po válce byla vytvořena střediska s vlastní právní subjektivitou) se ujal Slavomil Winkler a zástupcem byl zvolen Leopold Kumhal, starý osvědčený skaut z předválečných let. Dívčí oddíl se scházel v klubovně „U Vymazalů “ na Brněnské ulici, první družinkou byly Kopretiny, které se posléze rozdělily na dvě družinky, přičemž ta nová přijala název Lesní zvonky. Později ještě vzniká družinka nejmladších skautek – Světlušky. Vedením dívčího oddílu byla pověřena Vlasta Korbičková (později Winklerová), její zástupkyní byla Marie Kyzlinková. S vedením oddílu pomáhá taky Růžena Richtrová (později Veselá). Skauti opět využívají chatu „Kumhalku“.Ta byla v roce 1942 z původního místa u Hostěnic přestěhována do údolí Říčky na nové místo nedaleko restaurace „U jelena“. Převoz prováděl pan Lechner z Hostěnic kolem Pekárny a kolem vývěru Říčky. Vedení vlčácké smečky se ujímá další předválečný skaut Josef Korbička. Členy vedení střediska jsou v této době i Josef Kumhal, Ladislav Řičánek, Jan Kalous, František Charvát a Josef Uher. Středisko pořádalo různé propagační akce, výstavky, celonárodní akce pochodů, střediskové skautské závody a zúčastnilo se dokonce i Svojsíkova závodu, což je celostátně pořádaná prestižní skautská akce. Junáci se též s úspěchem podílejí na budování dvouletky, skautskou dvouletku splnili již za rok a odpracovali stovky hodin dobrovolně na obnově poválečného Československa.V roce 1947 se vedení střediska ujímá Miloš Novák. Středisko také pořádá pravidelně letní tábory a to pod vedením Leopolda Kumhala. V roce 1948 bylo středisko Junáka ve Šlapanicích včleněno do ČSM a v roce 1949 byla jeho činnost zastavena úplně.

2. část Poté co byl Junák ve Šlapanicích opět v roce 1945 ustanoven, zaměřila se jeho činnost především na obnovu zničeného majetku a brigády. Do lesa se chodit prakticky nedalo kvůli spoustě nevybuchlé munice a zbraní. Velké nebezpečí představovaly i zbytky německých vojáků ale hlavně Sovětská armáda. Ta představovala ohrožení obzvláště pro dívčí oddíly. V roce 1946 se situace poněkud zlepšila, podnikaly se vycházky do okolí Šlapanic, závody na hřišti, setkání s jinými středisky. Tábor se toho roku ještě nekonal, jen něklikadenní pobyt v lesích blízkého okolí (Říčky, Hostěnice). V roce 1947 se již tábor konal a to u rybníka v Opatově. Po několika dnech však byl ukončen pro přechod „Banderovců“ přes naše území. Program na táboře byl zaměřen většinou na brigády v lese, čištění lesa, sběr lesních plodů v rámci akce „Pomůžeme republice získat devizy“. Tyto akce byly doporučovány i skautskými časopisy (Junák, Vpřed), které přinášely i další návody , co na táboře dělat. Vyhlášení soutěže „Milion hodin republice“ vedlo k tomu, že ve všeobecně budovatelské atmosféře Junácká střediska soutěžila o to, které z nich odvede více brigádnických hodin, aby slíbený milion byl co nejdříve dosažen a potvrzen. Že se všechno dělo na úkor Junáckého programu a Junácké výchovy je zřejmé. Po únorovém převratu v roce 1948 byl Junák včleněn do SČM. Tábor se konal, nepořádal ho však už Junák, ale SČM jako společný a podle toho vypadal i program. Vzhledem k tomu, že SČM mělo jednotné vedení, bylo dosaženo hlavního cíle a to infiltrace komunistické straně věrných lidí do vedení Junáka. Následoval logický krok a to likvidace Junáka v roce 1949 poté, co komunisti získali přesný obraz hospodaření a majetkových poměrech Junáka. Ihned byly zabaveny veškeré doklady, nejprve pokladní a inventární kniha. Pak přišla řada na kroniky, vlajky, táborové totemy, dokonce i upomínkové předměty ze závodů – prostě vše, co jenom trochu připomínalo Junáka. Údajně bylo vše odesláno do Junáckého depozitáře – muzea v Roztokách u Prahy ale zde veškeré stopy po majetku poválečných Šlapanických Junáků končí. Ani pozdější intenzivní hledání zabavených věcí se nesetkalo s úspěchem. Soudí se, že veškeré věci komunisté tajně zlikvidovali ještě v padesátých letech.

Rok 1968-1970

V roce 1968 dochází k celkovému uvolnění společenské atmosféry. I Junáci si uvědomují svoji šanci a podruhé obnovují svoji činnost. Ustavující schůze se koná 7.dubna. Účastní se jí staří, zkušení skauti z poválečných let a stejně tak mladí nadšenci, kteří mají zájem uvádět skautské myšlenky do života. Na schůzi je ustavena Středisková rada, jejímiž členy se stávají Leopold Kumhal, Josef Korbička, Jarmila Uhrová, Vilém Fröhlich, Ferdinand Brunclík, Růžena Veselá, Klement Hlásenský a Bořivoj Hodek. Základem skautského oddílu se stává družina Bobrů, kterou již po 4 roky vede podle skautských zásad Klement Hlásenský. Zájem o skauting roste, do oddílu přichází spousta nováčků. V průvodu na 1. máje již skauti jdou pod transparentem s nápisem Junák. I když zatím nemají kroje. V červnu se pak koná propagační pochod (tentokrát už v krojích) ze Šlapanic do Jiříkovic, Tvarožné, Pozořic a Hostěnic, kde se nocovalo pod stany. Druhý den se připojil i dívčí oddíl pod vedením Růženy Veselé a společně se putovalo přes Říčky, Podolí a Bedřichovice zpět do Šlapanic. Tábor se tento rok ještě nekonal pro nedostatek tábornického vybavení. Skauti se však v létě zúčastnili Šlapanických slavností. Tyto i další propagační akce vedou k výraznému zviditelnění Junáka v očích veřejnosti, což má za následek příliv spousty nováčků. Družina Bobrů se rozrůstá tak, že se z ní stává oddíl, posléze dochází k rozdělení oddílu na oddíly dva. Vůdcem Bobrů zůstává Klement Hlásenský, vedoucím nového oddílu Racků se stává Klementův dosavadní zástupce Bořivoj Hodek. O něco později vzniká ještě třetí oddíl skautů – Kamzíci, který vede bratr Miroslav Vlček. Ani dívčí oddíl nemá o členky nouzi. Říkají si Kopretiny a vede je Růžena Veselá. Nejmladší chlapce – Vlčata – vede bratr Zdeněk Bílek, nejstarší chlapce – Rovery – zase Leopold Kumhal. S vedením nejmladších děvčat – Světlušek vypomáhá sestra Hilda Bílková. Středisková rada v čele s Vilémem Fröhlichem se schází každý týden. Jejími dalšími členy jsou (kromě vedoucích oddílů) také bratr Josef Řezníček, Josef Korbička, Ferdinand Brunclík a František Dundáček. Členy Okresní rady Junáka jsou v té době Vilém Fröhlich, Růžena Veselá a Klement Hlásenský. V listopadu roku 1968 se v Praze koná III. valný sněm Junáka. I když podmínky pro jeho konání byly svízelné, podařilo se zvolit nejvyšší orgán Junáka – Ústřední radu v čele s náčelníkem Rudolfem Plajnerem.

Za středisko Junáka Šlapanice se sněmu zúčastnili Růžena Veselá, Bořivoj Hodek a Vilém Fröhlich.

Tentýž měsíc – konkrétně 17.11. (jak symbolické!) se koná další velká událost a sice slavnostní slib Šlapanických Junáků v domě mládeže na Tyršově ulici (tento dům shořel v roce 1979 a nyní na jeho místě stojí rodinné domky).V té době je ve Šlapanicích registrováno 135 členů Junáka a to 27 Vlčat, 24 skautek, 74 skautů a 10 činovníků. Přesto však není vše bez problémů. Dětí je mnoho, leč vedoucích se nedostává. Předváleční a pováleční skauti již mají svůj věk a mladé nebyl čas vychovat. Ani dětí nad 15 let v organizaci mnoho není. A právě s těmi – říká se jim rádci -činnost skautských družin stojí a padá. Vládne však optimismus – vždyť stačí pár let a co není… Velkým problémem v té době byl také majetek Junáka. Z toho po válce zabaveného se nenašlo nic. Základna tolik nutná pro plnohodnotnou činnost organizace se začala budovat z maličkostí, darů, brigád… Ohromná pomoc byla poskytnuta Masarykovou universitou v Brně. Ta Junákům přenechala kompletní vybavení tábora pro 40 osob (stany, konstrukce, matrace, spacáky) a i když se jednalo o částečně opotřebené věci, byl to základ k nezaplacení. Po jednání s panem Šamšulou je městem Junákům přislíbena stavební plocha pro postavení nové klubovny a to v prostoru bývalé cihelny nad tenisovými kurty (dnes zde jsou garáže). Dne 22.2.1969 se ve Šlapanicích konal 1.okresní Junácký sněm a to v restauraci Žuráň. Účastníci byli mile překvapeni vysokou úrovní organizace této akce, nechyběla zde pamětní razítka, kožené visačky ani odznaky pro sběratele. Růžena Veselá dokonce coby šéfredaktor vydává pro delegáty sněmu časopis Šlapaňáček. Sněm měl dokonce takový úspěch a jeho organizační stránka byla hodnocena tak vysoko, že Šlapaničtí Junáci byli pověřeni i organizováním Krajského sněmu v září 1969 na Kraví hoře v Brně. Na jaře se Junáci pokoušejí oživit starou tradici tím, že pořádají vynášení smrtky a její upálení s celým ceremoniálem. Účastní se také oslav osvobození Šlapanic Sovětskou armádou a navštěvují domov důchodců v Sokolnicích, kde pořádají pro jeho obyvatele kulturní program se zpěvem a scénkami. V předvečer Mezinárodního dne dětí pořádá Junák v Hliníku (nyní je zde cihelna Tondach) slavnostní táborák, kde mnoho Vlčat a skautů skládá slib. Druhý den se konají hry a soutěže, jichž se účastní celé středisko a také spousta dalších dětí.

Co se majetku střediska týká, nastal během roku výrazný posun. Na přelomu jara a léta 1969 má již středisko část materiálu na novou klubovnu pohromadě, má i sportovní nářadí jako luky a míče, nechybí ani nářadí na tábor a zmíněné stany od Masarykovy university. K tomu více než 6 000,-Kč na účtu. Díky daru Masarykovy university se konečeně v létě roku 1969 koná letní tábor. Z několika míst středisková rada vybírá ostrov na řece Jihlavě pod zříceninou hradu Rabštejn nedaleko obce Skryje (dnes je toto místo asi 15 metrů pod hladinou Dalešické přehrady). Ostrov má rozměry asi 120×35 metrů.

Tábor se konal od 22.července do 9.srpna, jeho vedoucím byl Klement Hlásenský. Byl společný pro chlapce i děvčata, byl však rozdělen do tří částí – skautské, vlčácké a dívčí. Zúčastnilo se ho 63 dětí – 18 děvčat, 14 Vlčat, 31 skautů a 8 vedoucích. Přístup do tábora byl velmi náročný – spojení s civilizací zajišťovala pouze lanová lávka a dalo velikou práci po ní vše přepravit. Teprve později byl zbudován dřevěný most. I tak byli účastníci tábora s jeho průběhem spokojeni a z jeho průběhu se dochovalo velké množství fotografií.

Počátek roku 1970 se nese ve znamení příprav stavby nové Junácké klubovny. Postupně se shromažďuje stavební materiál, vyhotovují se plány…Uskutečňují se i kontakty s místní skomírající Pionýrskou skupinou (asi 25 členů), veškerá spolupráce však zůstává v úrovni slov. V roce 1970 se konal v létě tábor opět -tentokrát putovní a to do Slovenského ráje. Zúčastnilo se jej 20 skautů, z vedoucích Klement Hlásenský, Bořivoj Hodek a Miroslav Vlček. Prošlo se od Čingova přes Kláštorisko až na Hnileckou přehradu a zpět. Tentokrát se tábor konal koncem srpna. I z tohoto tábora se dochovalo mnoho fotografií. Než však skauti stačili po táboře očistit a opravit táborové vybavení , čekala je velká rána. K 1.9.1970 byl Junák povinně sloučen s místní Pionýrskou skupinou. Ano, je to tak. Středisko Junáka čítající 135 registrovaných členů je pohlceno Pionýrskou skupinou o 25 členech. Veškerý majetek se okamžitě musí protokolárně předat, pionýři si přichází i pro materiál připravený na stavbu nové klubovny (dveře, dlažba, zárubně, cihly, obklady…). Je až neuvěřitelné jak přesné informace pionýrští pracovníci o skautském majetku mají…Jen tak pro zajímavost – jmění střediska bylo v době ukončení činnosti ohodnoceno částkou 148 620,-Kč. Junácká symbolika je okamžitě zakázána, všechny symboly se musí vyměnit za pionýrské. Jen co se týče košil, přebírají pionýři skautské zelené jako pracovní. Většina skautských činovníků z organizace odchází. Tábor v roce 1971 se koná v Přešovicích na řece Rokytné, jeho vedoucím je Jan Uher, jeho manželka Jarmila Uhrová se stará o kuchyni. Ze skautských vedoucích se účastní Růžena Veselá, Klement Hlásenský, Bořivoj Hodek a Zdeněk Bílek. Tábor je rozdělen na dvě části – pionýrskou a junáckou, vzdálenost mezi nimi je asi 100 metrů. Kuchyně je společná. Skautská část je vedena stále v junáckém duchu, ovšem napětí je cítit na každám kroku. Po táboře končí i všichni zbylí vedoucí -Bořivoj Hodek dokonce na dohasínající závěrečný táborový oheň přikládá svoji pověstnou bednu plnou her.

Jediný kdo dál zůstává v Pionýru je Klement Hlásenský. Od léta roku 1968 všichni vedoucí Junáka navštěvovali povinně vůdcovský kurs. I když úspěšně absolvovali vůdcovské zkoušky, dekrety jim vydány nebyly. Jediný kdo dekret obdržel, byl Klement Hlásenský. To už se však psal rok 1972 a zároveň s dekretem obdrželi on i Vilém Fröhlich skautská vyznamenání. Dva roky po zániku Junáka…

O O O …potřetí nastala doba temna . Ta první, válečná trvala 5 roků. Ta druhá komunistická, trvala 20 roků. A teď je před námi dalších 20 temných normalizačních let.

Počátky novodobé historie našeho oddílu spadají do období března roku 1990. V té době jsem se já (Jiří Hodek) sešel se dvěma kamarády ze základní školy,konkrétně s Daliborem Zemanem a Tomem Kratochvílem. Bylo nám tenkrát něco kolem dvaceti let,ale jedno jsme měli společné-na základní škole nás obrovským způsobem oslovilo dílo Jaroslava Foglara a taky skauting. Pod metodickým vedením mého táty-bývalého vůdce „Dvojky“ z let 1968-71 jsme připravili činnost oddílu a taky po Šlapanicích roznesli letáky,vyzývající ostatní příznivce skautingu,aby se k nám připojili. Na první schůzku těchto zájemců přišlo asi 12 lidí-většinou mladší ročníky než my sami.Z pamětníků skautingu jen můj táta a Jana Karasová. Dost málo na to,že v době největšího rozkvětu mělo v roce 1970 šlapanické skautské středisko skoro 150 členů. Domluvili jsme se na tom , že v první řadě bude potřeba udělat nábor dětí ve škole. A zadařilo se. Během 14 dnů vznikly 3 družiny děvčat-skautek: Veverky,Ještěrky a Lasičky a 3 družiny chlapců-skautů:Racci,Bobři a Kamzíci. Vedení Racků i celého chlapeckého oddílu jsem se ujal já,Bobry vedl Tom a Kamzíky Mirek Jelínek.Dívčí oddíl a zároveň družinu Veverek vedla Jana Karasová, Ještěrek a Lasiček se ujaly sestry Sobotkovy. Dalibor se staral o finance a můj táta o kontakt s nově ustavenou Okresní radou Junáka v Brně. Začátky činnosti nebyly vůbec lehké-scházeli jsme se v dřevěné Boudě na zahradě mojí maminky a kromě nácviku skautských dovedností a podnikání výprav jsme každou volnou chvíli věnovali přípravě na tábor , kam se všichni moc těšili.Stloukání podsad,šití stanů,shánění nádobí… Jak jsme byli rádi,že se konečně rozhýbali i někteří „staří“ skauti a taky přiložili ruku k dílu! Mimo jiné se postarali o založení střediska Junáka,což je narozdíl od oddílu jednotka s právní subjektivitou. 21.7.jsme vyjeli na tábor do Jasenice. Dětí se přihlásilo 42 a zpočátku bylo vše v pohodě. Záhy se však začaly objevovat první rozpory mezi „starými“skauty a naší mladší generací. Vše vyústilo po skončení tábora v roztržku,kterou řešila i Okresní rada. Výsledek?Od roku 1991 fungují ve Šlapanicích střediska dvě-původní s reg.číslem 603/10 a nové s reg. číslem 603/30.Že to bylo řešení nejen nutné , ale i správné ukázala budoucnost. Nejen , že oddíly se diametrálně liší svým zaměřením a činností , ale původní středisko v roce 1999 dokonce opouští i organizaci Junák. Ale to bychom moc předbíhali…. Náš oddíl nachází v té době (1991) útočiště ve středisku 603/30 kde se sdružuje společně s oddílem katolických skautů,kteří se do té doby registrovali na Brně-městě.

Rok 1991

Jaro 1991 je ve znamení dalšího získávání zkušeností ve vedení skautů a skautek.V chlapecké části oddílu funguje jedna družina a to Racci, dívčí družiny fungují 3 a to Lasičky , které vede Katka Sobotková-Betty , Ještěrky , které vede Jana Sobotková-Bobula a Myšky-ty vede Dora Kocmanová. V létě táboříme opět v Jasenici. Tábora se účastní 16 dětí a oproti loňsku je to skutečně tábor pohody. Celotáborová hra na indiánské motivy se velmi vydařila a taky nám vůbec nechyběly po loňských otřesných zkušenostech kuchařky-vařili jsme si prostě sami. Na podzim doplňujeme oddíl náborem ve škole a tak kromě tří stávajících dívčích družinek a Racků vzniká ještě nová družina mladších členů (vlčat) s názvem Netopýři. Jejího vedení se ujímá Aleš Kulhánek – Alešnek.Taky se z „Jedničky“ vrací část skautů nespokojených s čiností a zakládají třetí chlapeckou družinu-Mustangy.

Rok 1992

Oddíl má 55 řádně registrovaných členů,rozdělených do 6 družin.Stále se scházíme na Boudě,jen dívčí část využívá pro svoje schůzky klubovny,které nám poskytl městský úřad ve starém domě v ulici Na Poříčí. Na jaře se intenzivně připravujeme na tábor-mimo jiné opravujeme desítku podsad, které vlastníme a šijeme 4 indiánské stany tý-pí. Družinky mladších skautů našeho oddílu nás reprezentují na prestižním okresním závodě O TOTEM NÁČELNÍKA v Tišnově a v tvrdé konkurenci 17 soutěžních hlídek obsazují 5. místo. Letní tábor se koná opět v Jasenici-účastní se ho 23 dětí a 6 vedoucích.Tématem celotáborové hry je Zlatá horečka a je zde výrazně cítit větší zkušenost týmu vedoucích. Myslím,že tábor se v tom roce velmi vydařil-byl to podle mého názoru první „skutečně skautský“tábor v historii oddílu. Podzim 1992 je v našem oddíle ve znamení mnoha pěkných výprav – na Babí lom,do Jedovnic,na Nový hrad,na zříceninu Obřany….Co je však velmi důležité-do vedení chlapeckého oddílu se zapojuje velká posila Michal Bulant-Bulík a s dívčím oddílem začíná spolupracovat Jitka Langáčková-Sumýš. Zároveň pod Bulíkovým vedením vzniká nová chlapecká družina-Vydry.

Rok 1993

Oddíl má 67 řádně registrovaných členů-34 děvčat rozdělěných do 3 družin a 33 chlapců ve 4 družinách. Hned po novém roce se rozjíždí dlouhodobá hra s názvem „K pramenům říčky Orinoko“ a v únoru na jedné z oddílových výprav objevujeme nové místo vhodné pro letní táboření a to na Bílém potoce. Velmi vydařená výprava vede taky do Doubravice nad Svitavou, kde nocujeme v klubovně místních skautů. Koncem února se koná první ročník soutěže „O mistra uzlování“,v němž vítězí s přehledem Martin Krištof-Zbrožek. Dne 12.března nás potkává velké neštěstí. Cizím přičiněním nám shořela Bouda-jediné místo,kde jsme se mohli scházet. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. Tak praví jeden ze skautských zákonů.O tom,že skutečně platí jsme se přesvědčili u katolických skautů-ti nám totiž až do léta umožnili scházet se v jejich klubovně na Kollárově ulici. Nicméně nezaháleli jsme a ihned zahájili stavbu Boudy nové a snad i lepší.

Nebylo lehké sehnat peníze na desky-něco nám darovali rodiče, něco jsme vydělali sběrem starého papíru. Zbytek naštěstí rychle vyplatila pojišťovna. Trámy jsme dovezli z lesa, střechu udělali kamarádi….Prostě dopadlo to tak,že v červnu se v nové Boudě konala první chůzka. Ovšem nejen stavbou v té době žil náš oddíl. V dubnu na Den Země jsme se prezentovali akcí ve Velkém parku,skauti se zúčastnili prestižního Svojsíkova závodu v Tišnově, odkud dovezli diplom za 12.místo a taky jsme stihli vyrobit 5 nových podsad na tábor. Ten se konal letos pro změnu na Bílém potoce.Zúčastnilo se ho 28 dětí , tématem celotáborové hry byl „Odkaz starých Mayů“ a přesto,že na jeho přípravu letos nebylo moc času , dopadl výborně. Oddílový podzim.Klubovna stojí,dokonce i s podkrovím a oddílový lid může opět vyrazit do přírody.Výprava do štěpánovských štol, výprava na Zubštejn. Na jedné z výprav spíme v klubovně oslavanských skautů a druhý den je na hlavu porážíme ve spoustě soutěží. Drakyády na Stránské skále se účastní 9 draků a vítězí Mustangové se svojí Thajskou sovou. Na Boudě se koná 1.setkání vůdců oddílů z okresu Brno-venkov. Mimochodem tradice těchto setkání na okrese trvá dodnes.

Rok 1994

Řádně registrovaných členů je letos 53 a to 23 děvčat a 30 chlapců. A dochází i k přeskupení některých družin. Sumýš a Bobula vedou novou smíšenou družinku Mravenců , Betty vede Jiřičky , Dora Delfíny. Vydry se opět slučují s Racky-vedu je já a Bulík se ujímá Netopýrů.Alešnek odchází , studia na VŠ mu neumožňují dál se vedení věnovat. V zimě se koná další ročník Mistra uzlování.Tentokrát si vavřín nejvyšší odnáší Marek Špondr-Ocásek od Racků. Na Boudě se koná 1.Zdravotnický kurs pro skautské vůdce.Podnikáme řadu výprav-na Říčky,na Ponor,na Šárku…. Zjara pak vítězíme v soutěži „O nejhezčí skautskou klubovnu“,kterou vyhlásila Ústřední rada Junáka. Vychází první číslo oddílového časopisu s názvem „Šlapík“-jeho vydávání se věnují holky Sobotkovy. Smůla je,že nám odjíždí Bulík a to na 4 měsíce na stáž do Německa. Jeho místo ve vedení obsazuje Michal Benkovič-Bengi, oddílový odchovanec původem z družiny Mustangů. A nevede si špatně… Na okresním závodě vlčat „O totem…“konaném v Oslavanech končí naši kluci na 5. místě. Na velké bojovce „Poslední mohykán“v Pozďatíně obsazujeme druhé místo za vítěznými skauty z Oslavan. V červnu pak se koná historicky první oddílová vodácká výprava a to na voru z traktorových gum na řece Svitavě. Tábor se koná opět na Bílém potoce.Účastní se ho 35 dětí a celotáborová hra má název „Vikingové“. Podzim v oddíle provázejí velké změny.V první řadě odcházejí holky Sobotkovy a Dora.Rozhodly se odejít z Junáka a založit vlastní sdružení s názvem Cesta.Bulík se žení a odchází také. Vedení Netopýrů se definitivně ujímá Bengi. Delfíny přebírá Sumýš a vede je i Mravence , kterých se posléze ujímá nejstarší z Jiřiček Monika Hloušková – Mony. S vedením pomáhají i některé další odchovankyně oddílu-konkrétně Ještěrky Gita Urbanová a Lenka Kozderová. A konají mnoho pěkných akcí-například gastrovýpravu na Trmačov, výpravu do Dolních Louček či trojdenní výpravu na Bengiho chalupu do Šnekova.Drakyádu vyhrává jasně drak Korzár autorů Jardy Havlíčka-Kvaka a Petra Žáka-Knihomola, pro zájemce začíná kytarová škola a před vánocemi probíhá superúspěšná soutěž s názvem Tajná činnost….

Rok 1995

Oddíl má 71 řádně registrovaných členů – 31 děvčat a 40 chlapců.Sumýš vede Delfíny,Mony Mravence, Gita s Lenkou zakládají novou družinu-Sýkorky. Kromě toho samozřejmě fungují Mustangové , Racci a Netopýři pod mým a Bengiho vedením. Na jaře podnikáme výpravy do Jedovnic,do Střelic,do Oslavan,do Koryčan a na Cimburk a hlavně trojdenní výpravu do Milkova. Na Svojsíkově závodě naši chlapci končí na 8. místě a před táborem ještě stíháme další z vodácko-vorařských výprav a to na Jihlavku. Tábora se letos účastní rekordních 64 dětí,táboříme společně se skauty a skautkami z 1.oddílu Junáka Střelice. Spolupráce s tímto oddílem se velmi osvědčuje.Tématem celotáborovky jsou příběhy z řeckých bájí a pověstí….A je to poslední tábor na Bílém potoce. Na podzim získáváme do užívání od Gitina tatínka nedokončenou lesní boudu nedaleko Hošťálkové u Vsetína. Podle názvu jeho firmy jí říkáme Urex a ta je cílem hned první podzimní výpravy.Chceme-li ji užívat celoročně,budeme ji muset zvelebit. Dále podnikáme výpravy na Nový hrad,do Pomezí. V mistrovi uzlování se letos prosazuje Milan Kyselka-Hukan,drakyádě vládne drak Evžen-společné to dílo družiny Racků. Bengi organizuje velmi zdařilou městskou bojovou hru s názvem Boj proti zločinu. Na Vánoce a pak i na Silvestra se sjíždí na Urexu vedoucí a ostatní odrostlí členové oddílu a zakládají zde Roverský kmen ROREJŠ.

Rok 1996

Počet registrovaných členů je 64.Změna ve vedení jediná, zato výrazná. Vedení Mravenců se ujímá Zuzana Vanýsková-Zuzel, pomáhá jí Zbrožek. Mony odchází a věnuje se dál hlavně svému koni. V zimě a na jaře pořádáme řadu pěkných výprav-do Pomezí,na Bučín,do jeskyní na Stránské skále… Rorejš podniká zdařilou čtyřdenní vodáckou výpravu na řeku Oslavku v průběhu velikonočních prázdnin. Mistrem uzlování se stává Zuzel. Protože Rorejš je velmi aktivní a hodně pomáhá vedoucím s činností, hlásí se náš oddíl do výběrového řízení o pořadatele letošního závodu O totem náčelníka. Jsme vybráni a tak se letos tento závod koná u nás ve Šlapanicích. Organizace stála hodně sil,času i nervů,ale osobní poděkování předsedy ORJ a jeho vysoké hodnocení celé akce svědčí o tom,že to nebyla námaha zbytečná.Mimochodem naše vlčata skončila na 4. místě. Před táborem jsme ještě stihli vodáckou výpravu na Svratku a plavilo se z Nedvědic do Tišnova. Tábor se letos konal poprvé v Kamenné,kam nás letos pro změnu pozvali Střeličtí.Moc se vydařil,obzvláště skvělé bylo,že louka se nacházela přímo na břehu řeky Oslavy.Zúčastnilo se ho 33 dětí a celotáborovka měla název „Ivanhoe“. V létě po táboře v srpnu podnikají skauti a roveři celotýdenní akci splavování řeky Vltavy. Podzim znamená opět několik změn v družinkách.Tak předně vedení Sýkorek od Lenky a Gity přebírá Gitina kamarádka Lucie Pluskalová-Wamba.Mravenci se definitivně dělí na chlapeckou část, tu vede Zuzel a Zbrožek a na část dívčí, což jsou Lasičky a ty vedou Andrea Tihonová – Aďa a Sumýšova sestra Lenka. Sumýš dál vede Delfíny,já Racky a Bengi Netopýry. Podnikáme několik výprav-na Urex,na Malý lesík… Prohráváme přátelský zápas v base-ballu proti Jedničce. Drakyádu vyhrává drak Mravenec družiny Mravenců. Rorejš se účastní prestižní zimní roverské hry zvané Neslovický nuget a končí na druhém místě s několikavteřinovým odstupem za vítěznými rovery z Oslavan. Hlavní a nejvýznamnější akcí podzimu však byla Výstava k 75.výročí založení 1.skautského oddílu ve Šlapanicích. Konala se v prostoru bývalého hodinářství U Finků v ulici Na Poříčí a měla velký úspěch u skautů i u neskautů.

Rok 1997

Ten rok se registrovalo 83 členů.Hned na počátku roku došlo ke sloučení Lasiček a Sýkorek a taky po náboru vznikla nová družinka Vyder,což byli chlapci a jejichž vedení se ujal Jiří Nikodem – Tibor , nová posila našeho oddílu. Rorejš dotáhl svůj počet na 24 členů,což je číslo úctyhodné. V turnaji O mistra uzlování se panování opět ujal Hukan. Podnikli jsme řadu výprav-namátkou Jedovnice,Střelice… Poprvé jsme vyrazili na cyklovýpravy a to nejprve do Střelic a později ještě na Slepici. Na Svojsíkově závodě v Pozořicích naši kluci skončili na třetím místě.Zato ve velké bojovce s názvem Bitva u Gettysburgu , kterou pořádali oslavanští opět v Pozďatíně jsme nic neponechali náhodě a s přehledem vyklepali i velké favority z Oslavan.Konečně první místo! Tábor.Opět v Kamenné,ovšem už bez Střelických.Jejich vůdce Jirka Doležal – Elektronek se totiž oženil a oddíl se po čase rozpadá. Tématem celotáborovky byl pravěk, ale spíš by se hodil název tábor dešťů. Bourat jsme museli skoro o týden později,než jsme původně plánovali.Ještě že nás to nevyplavilo,jako spoustu jiných toho léta… Po táboře,v srpnu podnikli skauti opět vodáckou výpravu,tentokrát na Slovensko na řeku Slanou. Podzim. Další změny.Zuzel nás opouští-stěhuje se na kolej do Prahy. Tiborovy Vydry fúzují s Mravenci, chvíli si říkají Vydromravenci a posléze přijímají nový název-Orli. V tom období dochází k částečnému rozkladu Jedničky a pro náš oddíl, hlavně pak pro Orly a Netopýry to znamená obrovský přísun nováčků. U Netopýrů prakticky v průběhu krátké doby dochází ke generační výměně,což družinka potřebovala jako sůl. To se to radostně pracuje s nadšenými nováčky! Podnikámé výpravy na Květnici,na Urex,na Pálavu… Drakyádu vyhrávají Racci s drakem Růžovkou. Ani Rorejš nespí a v průběhu podzimních prázdnin podniká čtyřdenní výpravu do štol na Ameriku. Před vánocemi pak organizujeme na Boudě setkání s rodiči-jednak máme spoustu nováčků a druhak Zuzlův tatínek nám na táboře natočil 13 minutový film,tak proč se rodičům nepochlubit? Na Neslovickém nugetu zbylo na Rorejše opět jen to druhé místo…..

Rok 1998

Registruje se 69 členů-26 děvčat a 43 chlapců. Výpravy vedou na Sumýší haciendu,na Nový hrad,na Urex,na Šárku… Mistra uzlování dělíme na kategorie a v těch vítězí Sum,Hukan a Slunko. Na Neslovickém nugetu končíme pátí,na závodě O totem jsou vlčata šestá a světlušky deváté. Také se zapojujeme do celostátní Akce lano na pomoc skautským oddílům,které o povodních přišly o vybavení.Pořádáme sběrovou akci a utržené peníze dostávají skauti z Hranic na Moravě. Tábor je opět v Kamenné, celotáborovka má motiv Cesty kolem světa. Po táboře se pouštíme do rozšiřování Boudy.Vzhledem k plánovanému zvětšování oddílu budeme potřebovat dvě klubovny,jedna stávající by už nestačila.Jde to dobře,v září se může v nové Boudě konat první schůzka. Na podzim se dějí v oddíle velké změny. Delfíni a Racci končí.Část jich přechází do Rorejše, někteří projevují zájem zapojit se do vedení družinek. Ostatní odcházejí, Je to smutné,ale nedá se jinak. Zdeněk Fišer-W.H. z Racků,David Eliáš –Puchýř z Netopýrů a Tereza Zavoralová-Fí z Delfínů absolvují rádcovský kurs. Tibor,Sum aWamba absolvují kurs Čekatelský. Nábor,super úspěch.24 nováčků,12 děvčat,12 kluků. Kromě stávajících Netopýrů (já) ,Orlů (Tibor) a Sýkorek (Wamba) a Rorejše vznikají 4 nové družiny-Jantarky (Sum) , Rosničky (Fí) , Mustangové (Puchýř) a Racci II (W.H.). Koná se celá řada výprav,určitě stojí za zmínku 4-denní výprava Orlů na Urex či Netopýrů do Loštic. Na drakyádě vítězí Baterkův drak Franta Málek Ulízánek.

Rok 1999

Dosavadní registrační rekord-89 řádně registrovaných členů. Koná se spousta akcí. Titul Mistra uzlování získává pro letošek Petr Joura – Baterka, Jana Nosková – Jája a Tibor. Podnikáme výpravu na Urex-účastní se jí 53 lidí a Bouda má co dělat,aby nás pojala. Sumýš dává do kupy sborník skautských kluboven,kde se dá přespat a rozesíláme ho 41 zájemcům.Spoluorganizujeme soutěž ve sbírání hliníkových obalů Alko Šlačice. Na Svojsíkově závodě v Neslovicích jsou naši kluci 3. a 4.,děvčata končí devátá. Je toho fakt hodně , ale zároveň začínám zjišťovat , že někteří noví vedoucí povážlivě narušují rámec chování , který by se dal označit jako oddílová kutura.

Tábor. Opět Kamenná. Celotáborovka-Olympiáda.Počasí v pohodě.Mezi vedoucími však vzniká mnoho rozepří v názorech na vedení i na další směřování oddílu. Po táboře Tibor a W.H. z oddílu odcházejí a s nimi bohužel i Sum a taky Wamba. Zakládají svůj oddíl,přetahují i děcka a později z Junáka odchází. Naštěstí se část Racků a Orlů zpět do naší Dvojky vrací-to poté,co se „odešlí“ pohádají a rozkmotří. Náš oddíl funguje dál. Dopisem vysvětlujeme situaci rodičům, zdá se , že to chápou. Já dál vedu Netopýry a ujímám se i vedení šestice „pozůstalých“ Orlů. Puchýř s Tomem vedou dál Mustangy, ale protože oba prodělávají zápal plic,je podzim dost krušný. Rosničky se pod vedením Fí rozpadají, jejich zbytků se ujímá Aďa a po náboru obnovuje Mravence. Hukan se dál stará o oddílové finance a do vedení oddílu se čím dál víc zapojují i Bengi, Uzel a Jirka Tihon – Juris. Činnost skautů nepolevuje.Na výzvu místostarosty pana Sobotky hrabeme listí pod klíněnkou napadenými Jírovci na Hřbitovní ulici, účastníme se programu zvaného Junáckou stezkou, který pořádá Vlastivědný kroužek Šlapanice. Na Boudě nás navštěvuje vzácný host-pan docent Ustohal a vypráví nám o svém životě mezi Indiány. Pro nováčky pořádáme Skautské odpoledne. O podzimních prázdninách jedeme na 4 dny na Urex. Drakyádu vyhrává drak Pavouka a Berezina od Netopýrů zvaný Pepíček Vopršálek.

Rok 2000

Registruje se 46 členů,což je tak-tak pro zachování střediska. Aďa se stěhuje do Prahy a Mravenců se ujímá její bratr Juris .A protože s myšlenkou vést družinku koketuje i Bengi a Uzel,pořádáme Rádcovský kurs. Na turnaji v minikopané v Neslovicích obsazují naši Roveři první místo! Zato vlčata na závodě O totem ve Zbýšově končí až jako třináctá.No-není každý den posvícení. A aby těch jobovek nebylo dost-rozmarem pana Urbana, majitele chaty na Urexu přicházíme i o tuto základnu. Co se dá dělat…

Tábor se koná opět v Kamenné, ačkoliv jsme intenzivně hledali jiné místo.Nezadařilo se. Zato se ovšem tábor vydařil.Celotáborovka-Zlaté údolí. Dětí sice jen 19 ,ale zato pohoda,klid.Myslím,že to byl jeden z nejvydařenějších táborů v historii našeho oddílu vůbec.

Podzim. Dobré časy se vrací. Nábor se povedl a pod vedením Uzla vzniká nová družina-Bobři. I Mustangové mají nějaké nováčky.J urisovi do Mravenců proudí nováčci-kluci i holky. Brzy mu s vedením začíná pomáhat Lída Václavíková a přichází i tři skautky-Aneta, Máňa a Dáša. Konečně máme zase v oddíle děvčata. Společnými silami v zahradě sousedící s boudou budujeme hřiště a skauti staví novou sprchu. Podnikáme nádherné výpravy-do Řečice,do Jedovnic.A skauti jedou na čtyřdenňák do Štítar u Vranovské přehrady…

Rok 2001

Registruje se 58 členů. Titul mistra uzlování už potřetí za sebou získává Baterka. Podnikáme skvělé výpravy-třeba cyklovýprava na Kuchlov stála za to. Ale co je hlavní, na Svojsíkově závodě ve Křtinách končí Orli na 3.místě a Netopýři na 2.místě!!! To je nejen historický úspěch našeho oddílu,ale znamená to i postup do krajského kola-postupuje vždy 1.a2. V krajském kole obsazujeme 6. místo z 18.To určitě žádná ostuda není,i když kluci jsou hodně smutní…Čekal víc.

Ale je tu tábor.Opět nás vítá stará dobrá Kamenná.Nováčkům se tu moc líbí, jen staří psi jsou trochu nevrlí.Radši by něco nového. Celotáborovka-Egypt.Paráda.Dětí celkem 28.I počasí vyšlo. Co víc si přát? Podzim. I letos se nábor docela povedl.Bobrům přibyl jeden nováček,Mustangům dva.Orlům taky dva,ale jsou to spíš staronováčci,co přišli z rozkládající se Čtverky. Mravenci – u těch byl přísun nováčků největší,takže mohlo dojít k plánovanému rozdělení a ani to moc nebolelo.J inak řečeno-Juris vede jen chlapce Mravence a děvčata si pod vedením Lídy dala název Včelky. A ani letos není nouze o zdařilé akce a výpravy-Bobři byli na Bílém potoce, Včelky a Mravenci v jeskyních,Mustangové a Mravenci na Pavlíně a skauti kromě cyklovýpravy na Kalečník zvládli i velmi náročný 4-denňák do štol na Ameriku. Drakyády se zúčastnilo rekordních 26 draků a zvítězila dvojice Juris-drak Jurismen a Šnyclík-drak Taťka. V listopadu se pak na Boudě koná v pořadí již 10.zdravotnický kurs. A ještě jedna novinka-Breptralův tatínek našemu oddílu vytvořil internetové stránky -adresa je junak.jinak.cz. V 10. Recesiádě se o první místo podělili Berezin s Breptalem, jinak je konec roku ve znamení hokeje podobně jako loni.

Rok 2002

Řádně registrováno je 68 členů, funguje 6 družinek – Orli a Netopýři pod Jurovým vedením, Bobry vede Uzel, Mravence Juris, Mustangy Puchýř a Včelky Lída. V průběhu jara je v oddíle velký příliv nováčků – tedy aspoň u vlčat a světlušek. Skauti podnikají skvělou výpravu na Ponor, na niž navazuje expedice do Jestřábky a Kanibalky. Stejně zdařilá je i cyklovýprava na Cimburk. Mrňousci zase razí do Jedovnic a učinili také pokus najít Cimburk?.

Únor – další Zdravotnický kurs a celkový počet proškolených překračuje číslo 200! V oddílovém závodě „O totem náčelníka a vlajku náčelní“ vítězí v konkurenci 22 závodníků nováček Ondra Vlk od Bobrů, s organizací vzorně pomáhají starší skauti. N a okresním závodě v Židlochovicích se Bobři umístili na 6. a Mravenci + Mustangové na 7. místě stejně jako děvčata.

Neslovický fotbálek dopadl lépe než loni, avšak hůře než předloni – ve strhujícím závěrečném zápase proti Pozořickým naši vítězí 4:2 a patří jim 3. místo. K těm méně příjemným událostem patří vykradení Boudy Markem Fišerem (škoda za bezmála 26 000,-Kč) , k těm příjemným patří zdařilý Den otevřených kluboven, spojený s fotosoutěží „Šlapanice na fotografiích“. Ještě před táborem skauti postavili za Boudou přístřešek na uskladnění podsad.

Tábor se pak poprvé uskutečnil na Vyškovsku v údolí říčky Velké Hané nedaleko obce Rychtářov. Zúčastnilo se ho 37 dětí a 8 vedoucích, místo se velmi osvědčilo a příští rok zde zřejmě bude oddíl tábořit znovu. Tématem celotáborové hry byl Ostrov pokladů. Po táboře, v průběhu srpna, odrostlí skauti spolu s vedoucími zvětšili velkou Boudu o 2 metry směrem dozadu a umísili do ní oddílovou knihovnu, čítající 829 knih.. Na podzim se pak konal nábor nováčků, protože Jan Řezníček – Pavouk od Netopýrů a Aneta Václavíková s Dášou Smiešnou od Včelek se rozhodli založit nové družinky. Poprvé zástupci oddílu zavítali kromě šlapanické školy také do malotřídek v Kobylnicích a Praci a použili skvělé náborové letáky, které vyhotovil Bengi. V průběhu září pak vznikla družinka Orlíků (8 členů) a Myšek (7 členek).

Oddílovou radu kromě nových vedoucích družinek dále posílují Jakub Šedý – Semyš a Roman Skulínek – Rom v roli správců Boudy, Breptal, jenž převzal funkci nástěnkáře od Bengiho, a taky Petr Joura – Baterka jako vůdce nově založeného Roverského kmene. Ten založili ostatní Netopýři a část starších Orlů. Mladší Orli posilují družinu Mustangů. Drakyády se účastní 18 draků a vítězí drak malého Miloška Staňka od Orlíků. Kromě toho oddíl pořádá spoustu skvělých výprav – Bobři spolu s Mustangy a Rovery navštěvují jeskyně v údolí Říčky a Mustangové sami pak razí ještě na Šárku. Orlíci jedou na Nový hrad u Adamova a na Květnici, Včelky společně s Myškami jdou na Santon a pak nocují na Boudě podobně jako Mravenci. Roverstvo zase podniká opáčko loňského čtyřdenňáku na Ameriku, spojené se slaněním do uzavřeného Mexika. V listopadu je pořádán další zdravotnický kurs, jezdí se pravidelně plavat do Vyškovského akvaparku. Velký úspěch má oddílový Mikuláš stejně jako promítání filmu z tábora. Vánoční schůzky se účastní rekordních 60 členů oddílu, Rorejší Vánoce se letos konají na Šnekárně. Koncem roku se Roverstvo ještě pokouší oddílové hřiště přeměnit v kluziště, leč úkol tento se ukazuje býti nad jejich síly.

Rok 2003

Registrováno je 82 členů. Dvě družinky děvčat – Včelky vede Lída s Máňou a Myšky Dáša s Anetou a čtyři chlapecké družinky – Bobři (Uzel), Mravenci (Juris), Mustangové (Jura) a Orlíci (Pavouk a Jura). Kromě toho ještě Roverský kmen, v jehož čele stojí nejprve Baterka a později Šnyclík.

V polovině ledna oddíl vysílá dvě hlídky na Neslovický nuget a obsazuje zde 4. a 7. místo. Mistry uzlování se stávají Casper a Ondra Svoboda od Orlíků.

Podniknuta je výprava do Drválovic, které se účastní 31 členů oddílu, Včelky s Myškami jedou na Pavlínu, Orli a Mravenci na Obřanský hrad, Bobři a Mustangové na Ponor. Na Vítání jara v Mariánském údolí skládá slib 21 nováčků. Březnového zdravotnického kursu se účastní 16 skautek a skautů ze 3 středisek a počet proškolených zdravotníků přesahuje 250.

Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že během jara je náš oddíl osloven místostarostou Mgr. Lubomírem Konečným z Městského úřadu (poprvé od roku 1990 se o nás úřad zajímá!) a začíná se rozvíjet spolupráce mezi úřadem a oddílem.

Svojsíkův závod se letos koná ve Střelicích a Mustangové posíleni o jednoho Bobra zde končí na 14. místě. Na to, že byli nejmladší soutěžní hlídkou to je slušné umístění. Před táborem pak oddílová rada s pomocí roverů montuje 10 nových podsad. Budou třeba, protože na tábor je letos přihlášeno hodně dětí.

V létě pak oddíl vydává historický sborník, který mapuje šlapanický skauting od roku 1919 až do současnosti.

Tábor se koná v Rychtářově, podobně jako loni. Účastní se ho 42 dětí, tématem celotáborovky je doba Rytířů, motivem legenda z knihy Ivanhoe. Jinak je tábor úplně jiný než loni, většina členů jsou vlčata a světlušky, doplněni mladšími skautkami a skauty. Roverský kmen v plné síle 11 mužů pomáhá pouze na stavěčce, v průběhu tábora pak pomáhají s jeho zajištěním pouze Semyš s Breptalem. Srpen je ve znamení Letního kina Bouda.

Zahajovací schůzka v září překonala očekávání – zúčastnilo se jí 60 členů oddílu a 5 nováčků. Stinnou stránkou podzimu je zánik Roverského kmen, který se však po nezdařeném jaru dal očekávat. Pouze Šnyclík zůstává členem oddílu a rozšiřuje řady správců Boudy. Družiny fungují dál pod stejným vedením jako na jaře, dokonce i termíny schůzek jsou stejné. Jedinou změnou je odchod Pavouka z vedení Orlíků. Ač se letos nekoná organizovaný nábor, přichází v průběhu podzimu mnoho nováčků. Podniká se spousta výprav – Bobři jedou na Ponor, Mustangové zase na kolech do Lulče, Orlíci zkoumají podzemí Stránské skály a poprvé si na výpravě na Babí lom vaří oběd. Myšky s Včelkami míří do Slavkova na zámek a kromě toho se jezdí téměř pravidelně každý týden plavat do akvaparku do Vyškova. Mistrem drakyády se podobně jako loni stáví Milošek Staněk od Orlíků. V prosinci některé družinky zařazují do programu kreslení barvami na sklo, v čemž vypomáhá jako instruktorka Renata Hodková. Mustangové taky vyrábí 5 krmítek pro ptáky, z nichž 3 věnují paní Fišerové, která oddílu v létě přenechala 3 vozíky dříví na topení.

K nejzdařilejším akcím pak patří vánoční oddílovka, které se účastní 62 členů oddílu a taky RECESIÁDA, jejímiž vítězi se stávají Aneta Václavíková a Honza Kovář od Mravenců. No a stejně jako každý rok se o svátcích hraje na zamrzlém rybníku hokej…

Rok 2004

V roce 2004 bylo řádně registrovaných 84 druhooddíláků, velmi slušné číslo v roce, kdy šlapanická dvojka slaví 85. výročí. Funguje šest družin – dvě dívčí: Včelky, ty vede Lída Václavíková spolu s Máňou Smiešnou, Myškám stojí včele Dáša Smiešná a Aneta Václavíková a čtyři chlapecké: Bobry vede Petr Červinka – Uzel, Mravence pak Jiří Tihon – Juris, od kterého na podzim převzal vedení Martin Kadlec – Breptal. Zbývající dvě družiny – Mustangy a Orlíky pak vede vůdce oddílu Jiří Hodek – Jura. Svou činnost do jara vyvíjel také Roverský kmen. Činnost je bohatá jak na úrovni družin, tak například Orlíci pořádají závody v jízdě na bobech, Včelky s Myškami vyrážejí na oblíbená místa v Mariánském údolí, Mustangové spolu s Bobry jedou na chatu Pavlína, tak i na celoodílové úrovni: o pololetních prázdninách je podniknuta výprava do Šnekova, na tradičním Vítání jara skládá slib 13 nováčků, a tak bychom mohli pokračovat. Na Boudě se pod Jurovou patronací koná zdravotnický kurz, v květnu se celkem tři hlídky účastní tradičního Závodu o totem náčelníka a vlajku náčelní. Družina Orlíků obsazuje druhé místo, postupuje do kraje, kde v těžké konkurenci končí na devátém místě. Tradičního vyvrcholení celoroční činnosti, tábora, se účastní 47 dětí a 9 vedoucích. Táboří se v Rychtářově, stejně jako vloni, tématem celotáborové hry je život indiánů, motivem potom cesta do nových lovišť. V září se opět rozebíhá celooddílová činnost – koná se tradiční Drakyáda, ve které již potřetí v řadě vítězí Miloš Staněk z Orlíků, v termínu podzimních prázdnin jede 35 členů oddílu do Šnekova. Navíc se koná rádcovský kurz pro sedm perspektivních skautek a skautů. Vše je zakončeno Vánoční oddílovkou, kde jsou oceněni vítězové družinového bodování (vedle hodnotných cen získávají ti na prvním místě i vypalovanou placku) i ti s nejlepší účastí na oddílových, resp. družinových akcích. Dozvukem oddílové činnosti je mezisvátková Recesiáda, ve které vítězí Jakub Juráň – Vánek a Markéta Kolaříková.

Rok 2005

Rok 2005 znamenal ve fungování II. šlapanického oddílu významný zlom. Po třech letech byl opět zorganizován nábor nováčků, vznikají čtyři nové družiny, nejstarší Mustangové zakládají roverský kmen. Výrazně pozitivní je nárůst členské základny, a to o rovných 12 členů oproti roku 2004. Počet řádně registrovaných členů v tomto roce dosahuje hodnoty 96. Výše zmíněnými čtyřmi nově založenými družinami jsou Žabky, které vedla Marie Smiešná a Miriam Vávrová – Esmeralda, Ještěrky, pod vedením vede Zuzany Vanýskové a Petry Ťápalové – Ťapky, Racci, kterým v čele stojí Tomáš Klaška – Eda a Vít Staněk a konečně Gepardi, kterým program připravoval Pavel Kalvoda – Smolař spolu s Ladislavem Votápkem – Pařátkem. Vedle toho fungují, stejně jako i v předchozím roce, dalších družiny – Včelky, Myšky, Bobři, Mravenci, Orlíci. Do tábora fungovali Mustangové, kteří od září přešli do roverského kmene Traperů, kterým velel Radek Krištof – Saigon. Vedoucí družin tvoří základ oddílové rady, která se schází každých čtrnáct dní. Tu doplňují členové s jinými úkoly, jejich výkon je nezbytný pro fungování oddílu – o finance se staral Milan Kyselka – Hukan, tiskovým zpravodajem byl Bořivoj Hodek – Bóřa, revizorem a kuchařem v jedné osobě Michal Benkovič – Bengi, o nástěnku se starala Šárka Vorlová – Šíma. Tradiční zkouškou skautských dovedností je Svojsíkův závod. V roce 2005 šlapanická dvojka vyslala rovnou tři hlídky. Závodu se zúčastnily tři šestice, které vyslali Mustangové, Bobři, jeden tým vyslali Myšky se Včelkami. První zmínění, tedy Mustangové, slavili v okresním kole velký úspěch, obsadili druhé místo a postoupili do kola krajského. V krajském kole, pořádaném v červnu, pak skončili na pěkném devátém místě. Postup do krajského kola v těžké konkurenci týmů z Brna-venkova jako by předznamenával postupné prosazování šlapanické dvojky v tomto prestižním závodě. Ale nepředbíhejme! Na konci června vedoucí a skauti s tábornickou zkouškou odjíždějí na tábor, ten se letos poprvé koná v Baldovci. Celotáborová hra se nese v duchu stavby Kanadské pacifické železnice a všech 68 účastníků si tábor velmi užilo. Významným počinem v potáborovém životě roku 2005 pak bylo postavení nové základny – „Trojky“. Stavba proběhla na přelomu srpna a září a trvala tři týdny. Stavba nové základny byla nutná, v plánu je totiž nábor nováčků a kapacity Staré a Nové Boudy už nestačily. Zářijový nábor nováčků se povedl a fungovat začaly čtyři nové družiny, jak je popsáno výše. Zbytek roku se nese v duchu tradičních akcí – Drakyády, Mikuláše, Recesiády. Družiny navíc podnikají své akce, oblíbeným, zejména u mladších družin, pak bylo nocování na Boudě.

Rok 2006

Registruje se rovných 90 členů, aktivních je devět družin a roverský kmen. Nově vzniká družina Křižáků pod vedením Filipa Petříka – Filého a „mistra uzlování“ Lukáše Lazara – Caspera, další družina pak vzniká rozdělením Gepardů na dvě družiny a to na Zelené Gepardy, které vedl Pavel Kalvoda – Smolař a Modré Gepardy pod vedením Ladislava Votápka – Pařátka. Základem kvalitního skautského střediska, resp. oddílu, je fungující družina. Jednotlivé družiny se scházejí jednou týdně na družinových schůzkách, které tvoří základ jejich činnosti, dále vyrážejí na různé výpravy do bližšího nebo vzdálenějšího okolí, jezdí ale také třeba do vyškovského aquaparku. Pak jsou tu akce, které přesahují hranice oddílu, tak například smíšený tým Orlů a Gepardů nás reprezentoval na florbalovém turnaji ve Zbýšově, odkud přivezli pohár vítězů.

Na Boudě se koná zdravotnický kurz, pro seniory je uspořádána kulturně-hudební akce. Aktivit tohoto roku bylo opravdu hodně, vedle výše zmíněného stojí zato připomenout další vzdělávání vedoucích družin. Petra Ťápalová – Ťapka, Radek Krištof – Saigon a Šárka Vorlová – Šíma skládají čekatelské zkoušky (což je mezistupeň mezi rádcovskou a vůdcovskou zkouškou) nebo velký úspěch spojené hlídky 4 Orlíků, 1 Geparda a 1 Ještěrky v Závodu vlčat a světlušek o totem náčelníka a vlajku náčelní. Hlídka v těžké konkurenci vítězí a postupuje do krajského kola! V krajském kole, pořádaném v Brně, končí na čtvrtém místě, v těsném závěsu za třemi brněnskými týmy. Letní tábor se koná na osvědčeném místě – v Baldovci. Provází ho slunečné počasí a s ním i dobrá nálada, což, uznejte, na Cestě kolem světa za 80 dní bylo opravdu potřeba. Roveři a Bobři z tábora vyrážejí na kratší putovní výpravy. Oddílová činnost neutuchá ani ve druhém prázdninovém měsíci. Promítá Letní kino Bouda, populární jsou i posezení při kytaře. A u kytary ještě chvíli zůstaneme, vedle toho, že už několik let funguje kytarová škola, rozhodl se nadšený hráč na kytaru a vedoucí družiny Bobrů, Petr Červinka – Uzel, na Boudě zorganizovat Mezinárodní kytarový mejdan! Jelikož se jednalo o kytarový mejdan s přívlastkem mezinárodní, snad nepřekvapí, že nejvzdálenější účastník byl až z Bangladéše. Oddílový činnost šestého roku třetího tisíciletí byla opravdu velmi pestrá a nabitá zajímavými akcemi, které zakončila tradičně-netradiční Recesiáda. Ta se konala již popatnácté a vítězí v ní, stejně jako v loňském roce člen roverského kmene Tomáš Klaška – Eda. K méně pozitivním událostem tohoto roku patřil odchod Marie Smiešné, Anety Václavíkové a Dáši Smiešné, které se nadále nechtěly účastnit oddílového života.

Rok 2007

Rovnou desátou družinou, která doplnila devět, a to nejen z předchozího roku, je družina Medvídků. Tu založila členka oddílové rady Tereza Bulová. Jednalo se spíše o epizodní záležitost ve fungování oddílu – ke konci roku se totiž členky této družiny spojují s etablovanou družinou, se Žabkami. Ať už devět nebo deset družin, vždy jejich činnost naplňuje duch, tolik typicky pro skautské hnutí, to, čím se Junák odlišuje od jiných volnočasových aktivit. Je to důraz na sebeovládání, férovost, kamarádství. Při družinových i oddílových akcích je ambicí vedoucích výchovné působení prostřednictvím kolektivu s pozitivním směřováním. Tradičním místem výprav je, nejen v tomto roce, jeskyňářská základna Novodvorský Ponor, Mariánské údolí, Stránská skála. Orlíci pak, například, vyrážejí do Lulče, oddílová rada splavuje na raftech Dyji. Tábor se opět konal v Baldovci, zúčastnilo se ho 62 členů oddílu. V celotáborové hře jsou účastníci tábora poprvé rozděleni do dvou skupin, a to na mladší a starší. Tento koncept se osvědčil, do dalších let vedoucí počítají s opětovným rozdělováním na starší a mladší. Z potáborového života šlapanických skautů v roce 2007 jistě stojí zato zmínit, že náš oddíl měl své zastoupení na celosvětovém setkání skautů, zvaném Jamboree. To se konalo v Anglii a reprezentoval nás na něm Ladislav Votápek – Pařátek a Pavel Kalvoda – Smolař. Čtvrtý skautský zákon říká, že „Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta“, v duchu tohoto zákona vyrážejí šlapaničtí skauti za betlémským světlem. Při této cestě poznávají skauty z jiných, především středoevropských zemí a přivážejí ono betlémské světlo, které má v předvánočním čase naplnit místo, kde plane, pokojem. Z putování za betlémským světlem se stane tradice, to už je ale jiný příběh…

Rok 2008

Tento rok lze jednoznačně označit rokem změn. Počet registrovaných členů poprvé překročil trojciferné číslo, konkrétně bylo registrováno 101 členů. Činnost vyvíjelo deset družin a roverský kmen Traperů, který byl obohacen o družinu Bobrů. Nově vzniká družina Draků pod vedením vůdce oddílu Jiřího Hodka – Jury, Orli se spojují s Myškami a vzniká smíšená družina Orlomyší. Významným počinem bylo organizování prestižního klání světlušek a vlčat, tedy Závodu o totem náčelníka a vlajku náčelní. Šlapanický II. oddíl tento závod organizuje po dvanácti letech a účastní se ho na 200 soutěžících. Tři hlídky z pořádající oddílu se umísťují na čelních místech, Žabky ze třetího místa dokonce postupují do krajského kola! Tradičním vyvrcholením skautského života je letní tábor. Ten se v roce 2008 již počtvrté konal v Baldovci. Mladší táborníci spí v podsadových stanech, ti starší, tedy skauti se složenou tábornickou zkouškou, potom v indiánských stanech tý-pí. Celotáborová hra se nese v duchu dobrodružství Indiana Jonese a Království křišťálové lebky. Táborníci, resp. členové expedic, absolvovali 22 etap, ze kterých jako vítězná vzešla expedice s názvem Oslíci. Tábor, i když ho provázelo ne zcela slunečné počasí, se opravdu vydařil. Skauti plnili dovednostní zkoušky, vyráželi na výpravy do okolí. Oddílová činnost nezahálela ani ve zbylém prázdninovém čase, Letní kino Bouda vysílalo ve třech večerech za sebou. Je tu září a nábor nováčků, ten se opravdu vydařil, na zahajovací oddílovou schůzku totiž přišlo rekordních 81, nejen skautských, duší. Díky přílivu 17 nováčků se může také rozeběhnout činnost nové, výše zmíněné, družiny Draků. Vzestupná tendence členské základny II. šlapanického oddílu je slibným příslibem pro další roky.

Rok 2009

Největší akcí tohoto roku byla bezesporu oslava 90. výročí skautingu ve Šlapanicích. Byla to akce velkolepá, na které se vedle současných členů oddílu sešli i ti bývalí, ty doplnila spousta dalších příznivců skautingu. K nahlédnutí byly kroniky, ke zhlédnutí filmy z táborů. Účastníci akce mohli soutěžit v řadě disciplín. Tábor se v tomto roce konal na zcela novém místě, nedaleko obce Lesní Jakubov na Českomoravské vrchovině. Na táboře převažovali mladší členové oddílu, tomu také bylo přizpůsobeno téma celotáborové hry nazvané Z pohádky do pohádky. Jak ještě charakterizovat činnost II. oddílu v roce 2009? Možná pár čísly. Registrováno bylo 34 děvčat a 63 chlapců. Nejpočetnější družinou byly Ještěrky se svými 18 členkami, nejmenší družinou pak Morli (bývalé „Orlomyši“). Oddíl podnikl 3 několikadenní celooddílové výpravy, kterých se zúčastnilo 118 členů, a trvaly celkem 9 dnů. Družiny úhrnem uspořádaly 307 družinových schůzek a 38 dalších akcí. Kdybyste chtěli v roce 2009 být na každé družinové akci, potom by vám jeden rok nestačil – „pod junáckou vlajkou“ byste totiž strávili rovných 500 dní!

Rok 2010

V tomto roce bylo řádně registrováno 94 členů, stále se tedy pohybujeme kolem trojciferného čísla. Ve fungování oddílu došlo ke dvěma důležitým změnám – zanikl roverský kmen, z nejstarší družiny Morlů po zářijovém náboru vzniká nová družina Pum, jejichž vedení se ujali tři bývalí členové Morlů – Markéta Kolaříková – Makča, Jan Pisklák – Džany, Jan Malcánek – Malta a Jan Řezníček – Pavouk. Dále fungují dvě dívčí družiny: Ještěrky vede duo ve složení Petra Ťápalová – Ťapka a Michal Benkovič – Bengi, Žabky potom vede Daniela Kalvodová – Dalmatin spolu s Kristýnou Trundovou – Majkiki. Chlapeckých družin měl II. oddíl čtyři: nejstarší Racky vedl Vít Staněk, Gepardy Jan Barták – Kartáček spolu se Sandrou Dlápalovou – Pastou. V čele Křižáků stál Filip Petřík – Filé a konečně programu a směřování nejmladší družiny Draků udával tón vůdce oddílu Jiří Hodek – Jura spolu s Renčou Hodkovou. Tak jako v předchozích letech se jednou za čtrnáct dní schází oddílová rada, na které se vedoucí družin spolu s dalšími členy vedení oddílu domlouvají na dalším směřování jednotlivých družin, stejně tak i na celkovém směřování II. oddílu. Pravidelná činnost družin je doplňována pravidelnou, resp. nepravidelnou činností oddílu. Co se týká takovýchto akcí, potom stojí za zmínku dvě celoodílové výpravy. V lednu 2010 vyrazili šlapaničtí druhooddíláci na výpravu do Doubravníku, v termínu podzimních prázdnin pak na čtyři dny do Ratíškovic. 60 členů oddílu se koupe v lomu i v krytém bazénu, užívá si na šlapacích drezínách, kulturně zaměřené členstvo si pak mohlo přijít na své při návštěvě krásného barokního zámku Milotice. Více než tradiční akcí je březnové Vítání jara. Slibový, resp. užitkový oheň zaplál na zřícenině Horákovského hradu. Zde sedm vlčat a deset skautů složilo do rukou vůdce oddílu slavný slib. Atmosféra je nepopsatelná, přesně taková, jaká má být, když se člověk rozhodne ušlechtile slíbit něco, za čím chce stát za všech okolností. Tradiční vyvrcholení skautského roku byl, je a věřím i bude, letní tábor. Ten se v tomto roce konal na zcela novém místě – nedaleko obce Jedov na Českomoravské vrchovině. Nedaleko tábora je jez na řece Oslavce, který světluškám, vlčatům, skautům i skautkám přišel, díky horkému červencovému počasí, velmi vhod. Celotáborová hra nese název Piráti a u účastníků tábora je velmi oblíbená. Potáborový život šlapanických skautů se nese v tradičním duchu. Družiny vyrážejí na výpravy, na podzim se koná neméně tradiční a oblíbená Drakyáda. Té se účastní 50 členů oddílu a soutěží asi třicítka draků. Mistrem Drakyády se stává drak Kyklop pod vedením „drakovůdce“ Jana Kostrhuna – Kostry z družiny Draků. Dvanáct měsíců se přežene jako voda, zejména pokud to jsou měsíce naplněné bohatou skautskou činností. Prosinec se nese v duchu dvou významných akcí, jedné větší než druhé. První, na začátku měsíce, je Mikuláš. Šest vedoucí v maskách obchází mladší členy oddílu a zažívá při tom spoustu legrace. Některé světlušky a vlčata se chvějí, jestli je čerti přece jenom neodnesou, po slibu, že se polepší, ale vše dobře dopadá Krásnou celooddílovou akcí, o které je potřeba se trochu rozepsat je potom Vánoční oddílovka. Účast byla v tomto roce rekordní, 71 registrovaných členů doplňovala řada dalších hostů. A co je náplní této oddílové schůzky? Zpěv koled, rozdávání dárků, vyhodnocení družinového bodování spolu s předáním ocenění za nejlepší účast na družinových, resp. oddílových akcích. To vše doplňuje pouštění lodiček, lití vosku a mnoho dalšího. Krásná akce, která je důsledným zakončením plného skautského roku.

Rok 2011

Když se začtete do ročenky, která shrnovala činnost II. oddílu v roce 2011, zjistíte, že tento rok je jednoznačně hodnocen jako úspěšný. Počet registrovaných členů, což není jen jakési abstraktní číslo, ale do značné míry lakmusovým papírkem odrážejícím kvalitu střediska, resp. oddílu, setrvává na čísle 97. Značí tedy trvající kvalitu šlapanické dvojky. „Pořád se něco děje. Nediv se, jinak by přece nebyly dějiny!“, parafrází tohoto slovního klenotu lze charakterizovat změny i u šlapanických skautů. Největší změna se v tomto roce odehrála u Žabek, vedení po dvojici Daniela Kalvodová – Dalmatin a Kristýna Trundová – Majkiki se ujímá Jiří Doležal – Elektronek. Byla to změna jistě pozitivní, družina na podzim podnikla hned tři výpravy, výrazně se zlepšila účast Žabek na akcích. Z vedení oddílu Dalmatin s Majkiki odcházejí, tento exodus doplňuje dlouholetá členka oddílu, Lída Václavíková. Tento odchod je bolestivý, na druhou stranu přichází na podzim celá řada nováčků a to navíc v roce, kdy se nekoná organizovaný nábor! Jinak družiny fungují stejně jako v loňském roce. Vedoucímu Křižáků – Filipu Petříkovi – Filému navíc s vedením družiny nově začal vypomáhat jeho bratr Robin. Z významných aktivit oddílu, o kterém ještě nebyla v předchozích oddílech řeč, je kytarová škola. Duo učitelů Petr Červinka – Uzel (začátečníci) a Jiří Hodek – Jura (pokročilí) bylo v tomto roce mírně obměněno. Uzla nahradil Jan Barták – Kartáček a to velmi zdatně. Co stojí za zmínku je jednoznačně letní tábor, který účastníci hodnotili jako snad nejzdařilejší. Tábor se, stejně jako vloni, konal nedaleko Jedova, celotáborová hra se nesla v duchu seriálového fenoménu M. A. S. H. Táborníci byli rozděleni do skupin a jejich úkolem bylo zachraňovat životy válečných obětí. Odezva byla opravdu skvělá. Nejlépe se dařilo skupině ve složení Lea Mantlová, Lukáš Trunda – Lojza, Tobiáš Poláček – Tobík, Jirka Dočkal – Dvouhlavý, Marie Procházková – Mery a Beáta Zemanová – Betty. K táboru patří nejen celotáborová hra, ale také skautské zkoušky, výpravy do okolí, koupání v nedaleké řece i vzdálenějším rybníku. Tomu všemu jsou snad potřeba předřadit nezapomenutelné večery u ohně při zpěvu písní z táborového zpěvníku. Na konci tábora, při závěrečném ohni, pak složilo slavnostní slib několik nováčků i skautek a skautů. Druhá polovina skautského roku byla naplněna celou řadou zajímavých akcí, k těm patřila Drakyáda, oddílová výprava na Rusavu, prosincové rukodělné odpoledne nebo osmnáctý ročník Recesiády.

Rok 2012

23. rok v novodobém fungování a 93. od založení prvního skautského oddílu ve Šlapanicích byl, stejně jako léta předcházející, velmi zajímavý. Členská základna se držela okolo trojciferného čísla. K největším úspěchům tohoto roku patřilo vítězství družiny Draků v okresním a krajském kole Závodu vlčat a světlušek o totem náčelníka a vlajku náčelní a jejich postup do kola celostátního, které se konalo v Litvínově. Zde obsadili úžasné druhé místo! Neméně podstatnou událostí bylo složení vůdcovské zkoušky trojicí vedoucích ve složení Jan Barták – Kartáček, Vít Staněk – Vejt a Filip Petřík – Filé. Co se týká života družin, k nejdůležitější změně patřilo rozdělení smíšené družiny Pum na část dívčí, která si ponechala svůj název a na nově vzniklou chlapeckou družinu Tygrů, kteří začali fungovat pod vedením Malty a nové akvizice – Soni Bednaříkové. Jinak nadále fungují družiny, stejně jako v předchozím roce.

Jednou za čtrnáct dní se schází oddílová rada, kterou vedle vedoucích družin tvoří zástupce vůdce oddílu Petr Červinka – Uzel, revizor Milan Kyselka – Hukan, hospodář Martin Kadlec – Breptal a čestný člen oddílu Bořivoj Hodek – Bóřa. Za zmínku stojí uspořádání zdravotnického kurzu pro vedoucí z okresu Brno-venkov. Ten se uskutečnil ve druhém měsíci tohoto roku, jedná se o tradiční akci, která se na Boudě každoročně odehrává a vždy přitáhne mnoho zájemců. Co se týká vnitrooddílového života, podnikají druhooddíláci dvě výpravy – v únoru do Nového Města na Moravě a v říjnu do Pohledce. Zapomenout nelze ani celou řadu družinových výprav, tak třeba v lednu vyrážejí Draci se Žabkami na Bílý potok, v březnu jedou Ještěrky na Pálavu, v listopadu Pumy putují na Horákovský hrad, Tygři zase v prosinci vyrazili do aquaparku a tak by se dalo pokračovat ještě dlouho. Tábor se v tomto roce opět konal v Jedově. Účastníci byli pro účely celotáborové hry rozděleni na mladší a starší. Tématem obou celotáborových her byli Templáři. Z dalších významných událostí tohoto roku lze zmínit zavedení internetu do Trojky, jasný doklad toho, že šlapaničtí skauti drží krok s dobou. Rozjíždí se také veleúspěšná soutěž Vyznáte se? Na závěr roku pak roveři, aniž by to tušili, zavádějí tradici zimního táboření na Bílém potoce.

Rok 2013

Nejpodstatnější změnou tohoto roku byl vznik nové dívčí družiny Veverek. Do jejich čela se postavila dvojice Barbora Pytelová – Babů a Hana Švarcová – Hihňa. Navíc od září, po úspěšném náboru, začíná vypomáhat s vedením Tygrů dvojice Vladimír Jelínek – Kanec z Racků a David Petřík – Corádo z Křižáků. Jinak oddíl funguje svým tradičním způsobem, jeho páteří jsou čtyři dívčí (Pumy, Žabky, Ještěrky a Veverky), resp. pět chlapeckých (Racci, Gepardi, Křižáci, Tygři a Draci) družin. Na družinových schůzkách se pak všichni učí celou řadu skautských dovedností, jakými je vázání uzlů, různé šifry, povídají si o historii skautského hnutí, to vše je doplněno poznáváním rostlin a zvířat, hmatovými a paměťovými zkouškami apod. Na výpravách se učí orientaci v terénu, rozvíjejí své tábornické dovednosti tak, aby na táboře mohli fungovat i jako samostatné jednotky. Na táboře pak starší táborníci staví tý-pí, vytvářejí si vlastní postel a všechny táborové stavby. Vždyť když přijedou skauti na tábor, čeká je jen prázdná louka a vše musí postavit vlastníma rukama. Je to obrovská, ale krásná práce, kterou pochopí jen ten, kdo ji zažil… O akcích tohoto roku by se toho dalo napsat skutečně hodně, vždyť pokud byste je chtěli spočítat, dostali byste se na číslo 86! Pokud byste chtěli zahrnout i družinové schůzky, ustálilo by se toto číslo velmi blízko čtyřciferné hodnotě. Přece jen ale je potřeba vyzdvihnout březnové Vítání jara, které se díky teplotě okolo –9 °C podobalo spíše přivítání jiného ročního období. Přes tuto nepřízeň byl ale počet účastníků přímo úžasný – 51 druhooddíláků. K dalším vydařeným akcím patřila městská bojovka Golem, účast skautů na květnovém Svojsíkově závodu v Kuřimi. Příjemné oživení pak tvořila odpoledne deskových her. Ta probíhala každý první čtvrtek v měsíci pod vedením Jiřího Polického, tatínka jednoho ze členů oddílu. K nejpopulárnějším hrám patřila Doba kamenná, Ticket to ride, Warcraft, Bang!, Monopoly. Na výběr bylo téměř 80 deskovek!

Rok 2014

Pokud byl rok 2008 hodnocen jako „rok změn“ potom čtrnáctý rok třetího tisíciletí lze bez nadsázky charakterizovat jako Rok velezměn. Přímo se tato skutečnost odráží na doslova hmatatelném nárůstu členské základny – ta se přehoupla přes číslo 130! Co se týká zmíněných velezměn tohoto roku, k nim patřilo založení družiny předškoláků, Svišťů, pod vedením Lucie Zezulové – Wamby, Terezy Šarlovské – Fí a Aleny Novákové - Malenky, vznik nové družiny Vlků pod vedením Petra Bělohoubka a Daniela Kašíka – Kaši a přechod družiny Netopýrů pod vedením Tomáše Čakloše ze skautského střediska Pangea do našeho oddílu. Vznikem nového roverského kmene – Koule končí se svou samostatnou činností družin Ještěrek, Žabek, Křižáků, Gepardů a Racků. Zdravé jádro těchto družin přechází do tohoto roverského kmene, jehož vedení se ujímá pětice vedoucích ve složení Michal Benkovič – Bengi, Vít Staněk – Vejt, Petra Benkovičová – Ťapka, Filip Petřík – Filé a Robin Petřík – Spánek. Shrnutí podstatných změn roku 2014 našlo své vyjádření na předchozích řádcích. Skokový nárůst členské základny, vznik roverského kmene i nových družin ale s sebou nese především zodpovědnost. Za další směřování oddílu, resp. družin, zodpovědnost za přípravu zajímavého, a především smysluplného programu. Aby byli vedoucí schopni neustále připravovat zajímavý a inspirativní program, stále na sobě pracují. Účastní se zdravotnických, rádcovských, čekatelských nebo vůdcovských kurzů. V tomto roce pět vedoucích absolvovalo zdravotnický kurz, zakončený náročnou zkouškou, Michal Benkovič – Bengi složil vůdcovskou zkoušku a Jiří Hodek – Jura pak absolvoval lesní školu, nejvyšší možnou formaci skautských vůdců. Zapomenout nelze na prvenství spojené Drako – Tygří hlídky v krajském kole Závodu světlušek a vlčat a na skvělé páté místo v celostátním kole v Kutné Hoře. Největší akcí tohoto roku pak byla oslava 95 let skautingu ve Šlapanicích, na kterou přišlo bezmála 300 současných i bývalých členů oddílu. Co se týká činností, které nejsou tak patrné jako oslava významného výročí, ale neméně podstatné, pak stojí za řeč postavení nového dřevníku, položení nové podlahy v Nové Boudě, výměna oken ve všech klubovnách nebo také vznik nového webu, na jehož zprovoznění měl lví podíl Jan Malcánek – Malta.

Rok 2015

Období nebývalého rozkvětu, tak výrazně patrného v předchozím roce, pokračuje. Členská základna v tomto roce zase trochu povyskočila, navíc vzniká smíšená družina Sršňů. Do jejich čela se staví čtveřice vedoucích ve složení Robin Petřík – Brácha, Klára Pytelová – Kiki, Martina Šlezingerová – Davida a Cyril Zemánek – Cyrda. Významnou změnou v tomto roce představuje zánik družiny Netopýrů a konec angažování Jana Malcánka – Malty ve vedení družiny i oddílu. Byl rok 2015 nabitý zajímavými akcemi stejně jako roky předcházející? Posuďte sami: na konci ledna vyrážejí druhooddíláci na výpravu do Toulovcových Maštalí, v únoru na Boudě proběhl rádcovský i zdravotnický kurz, v březnu pak tradiční Vítání jara. V dubnu skauti vyrážejí na Ivančenu, kamennou mohylu pod vrcholem Lysé hory, která vznikla na památku pětice skautů popravených za svou účast v protinacistickém odboji. Květen, měsíc Skautského dobrého skutku, byl pak ideálním měsícem pro charitativní sbírku šatstva, v červnu se Draci účastní krajského kola Svojsíkova závodu. Červenec je neodmyslitelně spojen s letním táborem. Ten se v tomto roce opět konal v údolí říčky Baliny nedaleko obce Oslavice u Velkého Meziříčí. V srpnu pak promítalo Letní kino Bouda, navíc došlo, díky výrazné dotaci přiznané z rozpočtu Jihomoravského kraje, k rekonstrukci jedné ze základen – Trojky. V září se po letních prázdninách naplno rozeběhla skautská činnost zahajovací oddílovou schůzkou, které se zúčastnilo rekordních 108 členů oddílu. Říjen patřil celooddílové výpravě do Žítkové, v listopadu na Boudě proběhl druhý zdravotnický kurz toho roku. A prosinec? Mikuláš, Rukodělné odpoledne, Betlémské světlo, Vánoční oddílovka. Plný a na zážitky nabitý rok.

Rok 2016

Řádně registrováno je 154 členů, což, jen pro zajímavost, tvoří asi tři desetiny procenta členské základny Junáku – českého skautu, z. s. Takovouto optikou se to zdá být kapka v moři. Opak je ale pravdou! Devět družin šlapanického II. oddílu dá zabrat. Je to urputná, ale krásná práce, jak by jistě potvrdili vedoucích těchto družin. A jaké družiny v tomto roce fungovaly? Nejmladší družinou jsou Svišti, jejichž vedení se v tomto roce ustálilo v tandemu Tereza Šarlovská – Fí a Monika Truksová – Mony. Druhou nejmladší družinou byly Kudlanky, kterým program připravovala dvojice ve složení Klára Pytelová – Kiki a Martina Šlezingerová – Davida. Kudlanky se v tomto roce vydělily ze smíšené družiny Sršňů. Ze Sršňů se stala výhradně chlapecká družina, kterou vedla trojice Robin Petřík – Brácha, Vojtěch Slavík – Křídlo a Cyril Zemánek – Cyrda. Následuje družina Vlků pod taktovkou dua Daniel Kašík – Kaša a Petr Bělohoubek. Od roku 2013 fungují Veverky, těm se o program starala Barbora Pytelová – Babů a Hana Švarcová – Hihňa. To vše doplňující tři družiny skautů, resp. skautek. Tygrům velel David Petřík – Corádo, Pumám Jan Pisklák – Džany, Drakům pak Jiří Hodek – Jura a Renča Hodková. Pozorný čtenář se však ve výčtu družin dostal k číslu 8. Kdo tedy chybí? No přece roverský kmen, který se pojmenoval Koule. Ta se valí oddílovým životem svou vlastní setrvačnou energií, kterou čerpá především z pohodové a přátelské atmosféry, která na jejich pátečních večerních schůzkách panovala panuje. Co se oddílového života týče, opouští nás vedoucí Markéta Kolaříková – Makča, a přenechává tak vedení družinky Pum Džanymu – Jan Pisklák. Zapomenout nejde na kytarovou školu. Začátečníkům se v tomto roce věnoval Vojta Slavík – Křídlo, v pokročilých jejich potenciál pak rozvíjel vůdce oddílu Jiří Hodek – Jura. Co jistě stojí za zmínku, to byly Kreativní prázdniny v Liberci, které, díky přiznané dotaci, měli všichni účastníci takříkajíc „za pusu“. Tábor se v tomto roce konal opět v údolí říčky Baliny nedaleko Oslavice na Českomoravské vrchovině.

Rok 2017

Nový rok a opětovný nárůst členské základny. Ten se výrazně projevil po po zářijovém náboru, celkový počet řádně registrovaných členů v roce 2017 se totiž ustálil na čísle 175. Kdo by to v takovém roce 2004, řekl, že za třináct let se počet členů zvýší více než dvakrát! I v tomto roce pokračoval trend zakládání nových družin. Konkrétně se jednalo o smíšenou družinu prvňáčků pojmenovanou Kobry. Do jejich čela se postavila trojice ve složení Jakub Hodek – Kloub, Jan Kostrhun – Kosťa a Martin Šmerda – Roxy. Těm s vedením pomáhal zástupce vůdce oddílu Vít Staněk – Vejt. A vedení družiny Vlků posílil „navrátilec“ Ondra Vlk-Fuf. Družiny během roku podnikají celou řadu zajímavých výprav, Svišti vyrážejí do Bruna, Draci splavují Jihlavku, Vlci vyrážejí na skautské závody do Rakouska. V únoru vyráží 43 členů oddílu na výpravu do Ratíškovic, na březnovém Vítání jara slavnostně skládá svůj slib 17 nováčků. Na výpravy a akce byl nejbohatším měsícem říjen – Drakyáda, oddílová schůzka, čtyřdenní výprava na Březiny. Veverky navíc vyrazily do Moravského krasu, Vlci do Ivančic, Draci na minigolf. Svišti navštívili Lama centrum, Tygři měli svou „speciální schůzku“. K tomu všemu ještě v tomto měsíci proběhlo rozšíření kůlny na podsady tak, aby bylo na zimu kam uložit ty nové. Činnost byla velmi bohatá, a to nejen v desátém měsíci tohoto roku. Co stojí vždy za zmínku, to je letní tábor. Ten se letos už popáté konal na osvědčeném místě v údolí říčky Baliny u Oslavice. Celotáborová hra se nesla v duchu divokého západu a hry Bang! a měla velký úspěch. Zdá se, že oddíl má dost energie do dalších let. A k tomu i potenciální nové vedoucí, odchovance jednotlivých družin.

Rok 2018

Pokračuje trend „tučných let“. Zdá se, jako by každý další rok byl úspěšnější jak rok předchozí. 191 členů je řádně registrováno! Vzniká nová družina Soviček, které vedla trojice ve složení Alžběta Remešová – Bětka, Ema Poláčková – Emča, Adriana Dolejšová – Ája. Největší senzací tohoto roku ale bylo bezesporu založení družiny Lišek. A kdy je bylo možné na Boudě vidět? Ve Šlapanicích byste je hledali marně, svou základnu mají na myslivecké chatě až v Hukvaldech! Vznik družiny inicioval Petr Červinka – Uzel, kterému s vedením pomáhá Lenka Peterová s Janou Červinkovou-Žáčkovou. Šlapanický II. oddíl má tedy potenciál nabírat členy ve vzdálenosti 150 kilometrů od Boudy a možná jsme v tomto směru „největší“ skautské středisko ve střední Evropě :-)! K podstatným změnám tohoto roku patřilo to, že se vedení družiny předškoláků, Svišťů, ujala nová členka oddílové rady, Veronika Žáková – Nakana a Cyrila s Křídlem ve vedení Sršňů nahradili Filip Hodek-Filíš a Radek Hýža. Tábor se v tomto roce opět konal v údolí řeky Baliny, celotáborová hra se nesla v duchu Nekonečného příběhu. Opomenout nejde zapojení čtyř druhooddíláků do oslav 100. výročí vzniku Československa, které se konalo ve šlapanickém parku. Na Boudě navíc složila trojice vedoucích – Jan Pisklák – Džany, Robin Petřík – Brácha a Petr Bělohoubek vůdcovské zkoušky.

Rok 2019

Rok 2019 byl pro II. oddíl Junáka ve Šlapanicích velmi významný. Registrován byl historicky nejvyšší počet člen – 204! Silnější a početnější skautské středisko ve Šlapnicích nikdy nebylo. K podstatným změnám tohoto roku patřil vznik nové družiny Žraloků. Vedením této družiny se ujala trojice ve složení Tereza Vaněčková, Jiří Kostrhun – Krysařík a Honza Coufal. Nejvýznamnější událostí tohoto roku byly bezesporu oslavy 100 let založení prvního skautského oddílu ve Šlapanicích a 30 let fungování šlapanické dvojky. Na počest těchto výročí byla na základně uspořádána velká oslava, na které se sešli současní členové, spolu s těmi bývalými, zavzpomínali na léta minulá a užili si příjemný jarní den. V oddíle v průběhu roku proběhla celá řada tradičních akcí, přes Vítání jara, oddílové schůzky, zimní oddílovou výpravu, tábor, podzimní oddílovou výpravu, až po jednotlivé družinové výpravy. Na základně pak byly pořádány již tradiční zdravotnické kurzy, v době letních prázdnin promítalo letní kino Bouda. Za zmínku jistě stojí i to, že oddíl pořídil nové sněmovní týpí, které při průměru 9,5 metrů dokázalo pojmout i 120 účastníků tábora. Na zahradě navíc vyrostl i nový altán, který ještě zpříjemnil chvíle, které druhooddíláci tráví na své oblíbené základně. V únoru rozjíždíme nový oddílový informační systém DvojkIS, což je zásluha Jana Šmerdy - Hanze a Jana Piskláka - Džanyho.

Rok 2020

Tento rok bude kvůli koronavirovému šílení nezapomenutelný. Vítání jara zrušeno, stejně jako podzimní čtyřdenňák. Od března do května a od října do listopadu nebyly schůzky, nekonal se Zdravoťák, Betlémské světlo… Ale spousta věcí se též povedla! Skvělá lednová výprava do Olešné, únorový Doškolovací zdravotnický kurz. V březnu přišla epidemie a skauti byli mezi prvními, kdo pomáhal. Členové našeho oddílu šili roušky, roznášeli informační letáky, nabídli jsme pomoc s hlídáním dětí vytížených zdravotníků… Daří se nám ale spustit náš nový oddílový web, na kterém měl největší podíl Jan Šmerda - Hanz a Ondřej Vlk - Fuf. Tábor se konal po mnoha letech na novém místě, v Březí. Parádní celotáborovka, zpěvník bestoffák… V srpnu pak velká rekonstrukce podkroví Staré a Nové Boudy. Shodili jsme starou střechu, vše vyklidili a postavili podkroví zcela nově. Vypadá moc pěkně a stálo to mnoho sil. V září přišla nám spousta nováčků (snad víc než 20). A to jsme letos nedělali žádný nábor. A přišli i noví vedoucí. Do oddílu se v létě vrátil Váca a zapojil se do vedení Sršňů, přišla Kája a pomáhá s vedením Žraloků. Když nemohly být schůzky klasické, připravili jsme skautský program jinak. Tygři a Vlci se scházeli online. Fuf zorganizoval kurz programování, Uzel s Lenkou přidali pečení cukroví, Petr rozjel Modrý život v listopadu a jak na Hukvaldech, tak ve Šlapanicích se členové mohli vydat „Po stopách cestovatele Lišky“. Další zvelebování čerstvě zrekonstruovaného podkroví nepočítám. Stream Vánoční oddílovky. Vyhodnocení Modrého života a Lišky, koledy a taky premiéra filmu z tábora. Aspoň virtuálně jsme mohli být spolu. A co bylo taky moc fajn, nezapomněli na nás sponzoři, našlo se dokonce i několik nových.

Rok 2021

Nový rok 2021 nám začal trošku smutně, a to stejně, jako skončil rok předchozí – s omezením veškeré činnosti pouze na aktivity online. Když se na to ale pokusím podívat z trochu optimističtějšího pohledu, musím říct, že už jsme jako vedoucí od začátku doby covidové nasbírali spoustu cenných zkušeností a byli jsme schopní připravit docela slušný družinový i oddílový program. Celá zima a jaro se pak nesly ve znamení plnění individuálních výzev, online her a v neposlední řadě taky pokračování oblíbené hry v blízkém i vzdálenějším okolí – Po stopách cestovatele Lišky. Také se na různých místech Šlapanic záhadně objevily magické krabičky, kešky, které mohli naši členové dle libosti navštěvovat, vyměňovat v nich předměty a psát si vzájemně vzkazy. V květnu přišlo s přibývajícím sluníčkem obrovské nadechnutí, kterým bylo dlouho očekávané obnovení schůzek a výprav a akce našeho oddílu se rozběhly na plné obrátky. Uskutečnil se již dvakrát odložený Rádcovský kurz a ve Dvojce tak přibylo jedenáct zbrusu nových rádců. Nelenili jsme ani co se týče naší základny a během jednoho víkendu jsme postavili dlouho plánovaný luxusní podsadovník i s podkrovím. A je tu začátek prázdnin. Tábor, jakožto vrchol skautského roku. Tentokrát jsme se přenesli v prostoru i v čase do starověkého Egypta, konkrétně do doby vlády královny Kleopatry. Vše okořeněné příchodem tří Galů – Asterixe, Obelixe a Panoramixe. Celotáborovka byla protkaná scénkami a dle mého názoru hodně vydařená. I stanové městečko se zase o pár kousků rozrostlo, což Váca skvěle zdokumentoval z ptačí perspektivy pomocí dronu a zakomponoval do letošního filmu z tábora. Táborem v Březí ale dvojkové prázdninové aktivity neskončily. V srpnu se uskutečnil první příměstský tábor na Boudě pod vedením Kiki, Hihni a Davidy, celý týden děti cestovaly napříč kontinenty a užily si další nezapomenutelné zážitky. Nový školní rok nás i bez náboru obohatil o spoustu nováčků a dal tak vzniknout dvěma nejmladším družinkám – Lachtanům, pod vedením Fandy, Pepina a Ufona a hukvaldským Kocourům, které vede Vašek. Celkový počet členů našeho oddílu se posunul na nevídané číslo 256. V říjnu jsme konečně po dlouhé době vyrazili na celooddílovou výpravu, tentokrát na Vorlovskou myslivnu, na místo, kde působil sám Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel českého skautingu. Ani jsme se nenadáli a přišla zima. V oddíle jsme rok 2021 pomyslně zakončili vánoční oddílovkou, předali si pod stromkem drobné dárečky a za světla svíček si společně zazpívali pár koled.

Rok 2022

Máme za sebou další rok, tentokrát už bez omezení. Konečně se mohla oddílová činnost rozběhnout naplno. V únoru nás tradiční třídeňák neminul a tak jsme strávili úžasné chvíle ve Pstruží. Následovaly další akce, výpravy, oddílové schůzky, doškolovák a také vítání jara. I přesto nám hned úvod roku ukázal, jak může i rok 2022 zahalit stín. A tak jsme nedlouho po zahájení války na Ukrajině začali organizovat balíky s pomocí a rozjeli interní plány co s budoucími uprchlíky a dětmi, které s sebou přivezou. Rok utíkal dál a my už své myšlenky pomalu museli stáčet k táboru. Přesto jsme ještě stihli podbití zrekonstruované Staré a Nové boudy. Samozřejmě nesmím zapomenout na rádcovský kurz, kde se nová krev přihlásila o možnost být budoucností našeho oddílu a věnovat se nováčkům v novém školním roce. Devět zájemců se přihlásilo a dostalo z kurzu dekret a – i když předbíhám, drtivá většina se nyní podílí na vedení družin. Tak jsme se ani nenadáli a je zde závěrečná oddílovka a příprava věcí na tábor. Ano, znovu nás vítá naše nádherné místečko na louce u obce Březí. Zkušený tým vedoucích s pomocí skautů a dalších návštěv zbudoval tábor zase o něco rychleji než loni. A znovu jsme všichni už z dálky slyšeli radostné výkřiky vlčat a světlušek. Nádech, výdech, jdeme na to. Letos jsme hned na začátku udělali skok do jiné reality, do 19. století ale ve stylu steampunku. Ztraceného profesora jsme hledali po celé Anglii a nakonec ho také nalezli v jeho záhadné laboratoři na zřícenině u jezera Loch Ness. Tam nás profesor vrátil do naší reality a než jsme si stačili postesknout, byl tábor uklizen a byli jsme zpátky doma. Září se neslo ve znaku nových družinek, snad na nikoho v následujícím výčtu nezapomenu. Havrani v čele s Kennym a Tesákem, Vážky v čele s Mončou a Míšou, Lasičky pod staronovým vedením Ufona a Lukyna a Tučnáky posílili Lvíče a Vítek. Všichni se úspěšně chopili vedení družinek a velmi jim držím palce. Školní rok začal a činnost se zase naplno rozběhla, výpravy a oddílové schůzky, drakyáda a hlavně čtyřdeňák do Domašova. Další moc povedená akce. Listopad byl hlavně ve znamení zdravotního kurzu. Prosinec pak Mikuláše, rukodělek a nakonec vánoční oddílovky. Členská základna se ustálila na 254 členech, což je doslova o pár méně než loni, ale nemám strach, že by to tak zůstalo i nadále.