Stejně i jako první rok fungování družinky Vlků, jsme se rozhodli navštívit Židlochovice. Sešli jsme se tedy v pátek večer na konečné trolejbusu. O půl sedmé vyrážíme 31 směr Brno a odtud ze Zvonařky 505 do Židlochovic. Během naší cesty autobusem se stmívá a příjemné teplo ve voze svádí některé kluky ke spánku. Na konečné se otřepeme, hodíme batohy na záda a vyrážíme ke klubovně zdejších skautů. Je vzdálená jen kilometr, ale cesta kvůli tíze batohů moc rychle neutíká. Když konečně přicházíme k boudě, zjišťujeme, že bratr Trpaslík, který zde má čekat s klíči, tady není. Po pár minutách čekání mu voláme. Bohužel máme zřejmě špatné číslo, jelikož telefon zvedá starší paní a v pozadí jí hraje televize. Omlouváme se za vyrušení. Hon na Trpaslíka tedy pokračuje. Volám od správce kluboven až po vůdce oddílu. Čtvrtý telefonát mi byl zvednut. Trpaslík na nás zapomněl. Hodinu po domluveném srazu tedy přichází a odemyká nám klubovnu. Zabydlujeme se, večeříme, chystáme si místa na spaní. Zítra nás čeká náročný den. V sobotu jsou kluci brzo vzhůru a dávají si do těla na rozcvičce vedenou Tesákem. Následuje vydatná snídaně v podobě buchet a nedočkavci už vytahují z půdy meče. Asi po hodině hrdinských soubojů ctihodných rytířů si balíme batohy na výlet. Vyrážíme z Židlochovic přes Nosislav, kde sbíráme mnoho kaštanů. Dále putujeme přes bažantnici v Nosislavském lese, kluci tady sbírají celou cestu bažantí peří na indiánské čelenky. Ještě než les opustíme, dopřáváme si oběd. V nejvzdálenějším bodě našeho výletu, ve Velkých Němčicích, si dáváme všichni výbornou zmrzlinu. O pár kopečků později zase kráčíme dál. Procházíme nám již známou Nosislav a bortíme se u klubovny v Židlochovicích. Ušli jsme parádních 22 kilometrů! Kluci relaxují, my s Petrem balíme hermelíny do alobalu. Budeme grilovat! Domča a Tesák rozdělávají oheň a za okamžik se na uhlících grilují první hermelíny. Naplníme břicha, posedíme u ohně a fyzicky (někteří i psychicky) se připravujeme na další výlet dnešního dne – noční výšlap na rozhlednu Výhon. Plni sil procházíme město a stoupáme po svahu kopce. Před námi se postupně odhaluje výhled na Brno a okolí a hlavně nádherná mléčná dráha na obloze! Na rozhledně trochu fouká, zapínáme bundy a lezeme po schodech vstříc výhledu na všechny strany. Je vidět Brno, Rajhrad, Židlochovice a temná Pálava. Po minutách kochání se vracíme zpátky na boudu – přeci jenom jsme už unavení. A kolik že jsme ušli? Sedm kilometrů! Za dnešek tedy celkově necelých třicet! Kluci jsou šikovní a určitě si zaslouží aspoň pár bodů do bodování :) V neděli ráno nás opouští Maťa – jede na fotbalový zápas. My ostatní snídáme, a vymýšlíme příběh. Klukům jsem totiž slíbil, že si nafotíme komiks. Po nafocení komiksu na žádost kluků pořádáme znovu rytířské turnaje – a to nám vyplní cele dopoledne. Ve dvanáct akorát dlabeme oběd a poté uklízíme boudu. V jednu hodinu ji předáváme. A blíží se nám konec výpravy, sedáme na autobus (který v Rajhradě nabírá v koloně zpoždění). Ze Zvonařky utíkáme podchodem na trolejbus a v půl čtvrté přijíždíme do Šlapanic…
zapsal Kaša
