Je únor a je tady další společná oddílovka. Celé to začalo již měsíc zpátky na radě, kdy jsme posilněni pizzou rozhodli, že bychom se mohli taky trochu hýbat. Slovo dalo slovo a Lenka zabookovala kluziště ve Frenštátě pod Radhoštěm. Sraz dáváme 17:15 u myslivny, dělíme se do aut a razíme ke kluzišti. Přijíždíme s předstihem, a tak máme dost času na převlečení a obutí bruslí. Po chvíli do šaten přichází Uzel s nabídkou, zda někdo nechce zavázat brusle. Nikdo nereaguje, a tak se hlásím aspoň já, aby Uzel nebyl smutný, že o jeho pomoc nikdo nestojí. Přece jen, jak již přezdívka napovídá, je uzlování jeho velkým koníčkem. Musí se nechat že lépe bych si zavázat brusle snad nezvládnul ani já sám. Je to šikula a má u mě bludišťáka. Skáčeme na led a schůzku zahajujeme nástupem. Respektive se o to snažíme. Všichni mají z ledu takovou radost, že nikoho nějaké nástupy moc nezajímají. Po chvíli se nám to daří. Dáváme pokřiky a dělíme se na dvě skupiny - hokejisti/nehokejisti. Jak trávili čas na ledě hokejisti asi není třeba vysvětlovat, ale pro ty, co neví, co je to hokej nebo naprosté sportovní analfabety: Lední hokej je brutálně rychlá hra, kde se hráči honí za pukem, sráží se o mantinely a občas si dají pěstí. Cílem je dostrkat puk hokejkou do soupeřovy branky, kdy v tom hráčům brání brankář, protihráči nebo vlastní neschopnost. My jsme měli takovou soft verzi bez pěstních soubojů a narážení na mantinely. Já se raději klidím z cesty, protože jak mi vysvětlily Lišky, už nemám daleko do hrobu a jdu tak radši s ostatními na volné bruslení. Ještě bych přišel k úrazu a šance, že bych puk nějakou náhodou dostrkal až do branky, je taky mizivá. Na druhé polovině kluziště se tak snažíme zdokonalit své bruslařské schopnosti volnou zábavou, hoňkou nebo hrajeme rybičky a rybáře. Na začátku hry je jeden rybář a ostatní jsou rybičky. Rozjedou se naproti sobě a všechny rybičky, které rybář pochytá, se stávají rybářemi. Vítězem hry je poslední zbylá rybička. Kolča přišla na skvělou taktiku. Když se do hry přidáš hned potom, co je chycena i poslední rybička, tak se vítězem automaticky stáváš ty. Gratulace! Je sranda, padáme, bruslíme a bavíme se. Jedinou nepříjemností bylo, když se Kája snažila chytit můru, která poletovala kolem. Můře se to zjevně přestalo líbit. Rozhodla se zaútočit a vlezla Káji do rukavice. Snažím se uklidnit situaci, že můra přece nekouše. Se lvem by to bylo daleko horší. U hokejistů to jde hladce a jedinou nepříjemností je ztráta puku. Kluziště máme domluvené až do 19. hodiny, ale akademická čtvrthodinka je tolerována, takže nás nechávají ještě o 15 minut déle.
Díky za fajn oddílovku a díky všem rodičům, kteří pomáhali s odvozem.
Zdar jak b*no
Klepeto
