Hukvaldská říjnová oddílovka 15.10.
Startujeme tradičně v 17:00 u myslivny. Scházíme se ve skromnějším, ale přece vcelku slušném počtu 13ks, z toho 7 Pand. Myslím, že je jasné, kdo tady má přesilu.
Na start dáváme kámen-nůžky ať se trochu vyřádíme, zahřejeme a využijeme toho, že je venku pořád světlo. Hra spočívá v tom, že se rozdělíme na dva týmy a postupně vybíháme proti sobě. Kde se setkáme, tam si střihneme. Ten, kdo vyhraje pokračuje dále a musí se dostat za čáru soupeře. Je to dost o náhodě ale i o rychlosti. I ti nejrychlejší střihači museli vyhrát alespoň 4x za sebou, než ukořistili bod. Cením Vojtovu kreativitu, který nudné „kámen, nůžky, papír…“ nahrazuje kreativnějším „kámen nůžky, chceš do držky, prááávě teď!“ Je fajn, že i když vyhraje, tak to nerealizuje a další plusové body získává za své gentlemanství, protože když střihá s holkama vrací se k tradičnímu kámen, nůžky.
Po vyčerpávajícím stříhání, kamenování a papírování se přesouváme dovnitř, kde přichází na řadu čtení kronik. Tedy abych byla přesnější – čtení kroniky. Na tuto oddílovku se bohužel dostavila jen ta liščí. Tak snad si příště poslechneme zápis i od ostatních.
Hlavním bodem dnešního programu je soutěž Knife Master. Měníme nůžky, kámen a papír za nože a všichni si tedy začínají brousit tu svou kudlu a chystat se. Někteří si brousí i zuby, protože pro vítěze je slíbená sladká odměna.
Dělíme se na mladší a starší. Ostrý nůž je základ, ale ještě to neznamená, že s ním člověk umí a o tom to je. Takže i s ne úplně perfektně ostrým nožem je šance na umístění, když víš jak na to a máš trochu sílu. Úkolem je, nejrychleji přeříznout provaz. Všichni se do toho vrhli, jako by řezali provazy každý den. Časové rozdíly tedy nebyly vůbec velké. Ale po vyhodnocení odborné poroty získáváme následující výsledky: Za mladší vítězí Pepa, následován Vojtou a Lauri, kteří se opravdu nenechali zahanbit a mají časy jen pár desetin sekundy od sebe. Mezi staršími ukořistí první místo Davka, na druhém Šimon a na třetím Viki. Kromě čokolád dostávají také vzácný klenot v podobě dřevěné gravírované destičky vlastnoruční výroby.
Po tomto souboji nožů přecházíme na elektrické šoky, nebojte, není to zas tak drastické, jak se může zdát. Jde jen o to, co nejrychleji si mezi sebou předat signál pomocí stisknutí ramen. A když tento “elektrický” signál dojde na konec řady, musí poslední člověk využít své reflexy a chňapnout co nejrychleji po předmětu před sebou. Slyšela jsem, že až polovina populace je nevědomě nakažená taxoplazmózou, která může oslabovat reflexy. Ale podle reakční doby a rychlosti, jakou si všichni předávali elektřinu, usuzuji, že nám se tato nákaza vyhýbá.
V posledních chvílích jsme ještě stihli 2 kola Novákovic rodinky a pak už se jen rozloučili a fičeli dom.
Zuzka
