Jaká byla lednová oddílovka? Trochu jsem zvažoval co vymyslíme a nakonec padla volba na lasergame. Poté jsme chtěli trochu prozkoumat místa, kde spousta z nás ještě nebyla. Začínáme lehce po 10., takže máme i dost času se pořádně vyspat. Schází se nás 7 + já, skáčeme do auta a razíme směr Ostrava. Na lasergame přijíždíme s předstihem, takže máme dost času se převlíknout a zalepit Tobákův krvácející prst. Moudrá rada do života pro všechny provozovatele lasergame (a další jelimany, kterým nedochází, že, když někde čouhají střepy může se o ně někdo pořezat): V případě, že se vám rozbije sklo, nestačí jen uklidit střepy z podlahy, ale je potřeba vysklít z rámu i ty zbytky, ať jsou to dvěře, okno či skříňka. Stačí pak chvilka nepozornosti, a problém je na světě.

Dáváme celkem 4 hry. První je v módu všichni proti všem a další už jedeme na různé týmy. I když se to nezdá, je to docela makačka. Zábava je to dobrá a nakonec jsme všichni zpocení jako myši a jsme rádi za pití a pauzu. Suverénně nejlepším hráčem byl Davka, který téměř v každém kole nasbíral nejvyšší počet bodů.

Po hře odjížídme opět směr Hukvaldy, kde propouštíme Korelu a na zastávce si dáváme klasický výpravový oběd. Podávaly se rohlíky se salámem a uzeným eidamem. Jedinou vadou na kráse obědového menu, jsou rohlíky, které se hodí spíše na strouhanku :-). Po obědě vyrážíme do ehm… „zapovězeného lesa“ prozkoumat místa neprozkoumaná. A pak míříme do cukrárny, která je zavřená. Dáváme alespoň kofolu v hotelu a pak hurá domů.

Na závěr ještě poděkování sponzorům dnešní výpravy, kterými jsou Spolek nezávislých vesnických žen z jejichž příspěvků jsme si cvakli oběd, a pan Tobák s paní Tobákovou, kteří nám půjčili dodávku na cestu do Ostravy a zpět.

PS. Fotek není mnoho protože jsem tak trochu zapomínal fotit :-)