Ani letos jsme nevyměkli a hrstka pevného jádra Koulařů se vydala na romantické místečko v údolí Bílého potoka. Letošní sestava byla obměněná, manžele Bengiho a Ťapku jsme vyměnili za φ s její čtyřnohou kamarádku. Jinak zbytek Koule činil mě, Lentila, Kance, Babů a Kiki, dohromady tedy 6 dvounohých a jedna čtyřnohá. A když jsme byli v těch změnách, vyměnili jsme dopravu pohodlným MHD za ještě pohodlnější Zafiru J. Sraz v sobotu 27.12. jsme si tedy mohli dovolit u Alberta, kde jsme nakoupili vše potřebné (i nepotřebné). Poté následovala hra Tetris aneb jak se poskládat 6 lidí, pejska a zavazadla tak, aby se jelo dobře… A protože máme s podobnou hrou již zkušenosti, nebyl to velký problém. Auto po dálnici ukrajovalo kilometry slušnou rychlostí, takže jsme po chvilce vyskakovali v Lesním Hlubokém na točně, odkud se šlo klasickou cestou na naše tábořiště. Počasí bylo parádní, žádné mokro, pochodovalo se dobře. Za necelou hodinku shazujeme batohy u ohniště, kde nás čeká velmi nemilé zjištění, sauna je pryč! Na jejím místě zbyla pouze jáma na kameny, která byla zarovnána placáky a na nich byla svíčka… Tak kdo ví, co se zde stalo. Nám tedy nezbylo nic jiného, než si saunu pěkně postavit. Této práce se ujaly ženy, zbytek šel tahat dřevo a už připravovat popel v ohništi. Zbytek dne a večera se nesl v duchu přípravy jídel, ochutnávání těstovin a stavění spaní. Z jídla musím pochválit naše výborné těstoviny s rajčatovým pestem a nesmím opomenout ani na přístřešek z tropika vypodložený vrstvou chvojek. K večeru, až padla tma, se pět odvážlivců vydalo do sauny. Dali jsme jedno kolo, ale o to intenzivnější! Směs Lesní studánky a vůně jehličí vytvářely krásnou atmosféru, kde čas plynul úplně jinak, než by si člověk myslel. Z tohoto poklidného stavu nás velmi rychle dostala ledová koupel v potoce. Naštěstí Kiki pořádně naložila do ohně, tak jsme mohli pěkně proschnout. S blaženým pocitem po sauně jsme ještě chvilku plkli a pomalu se přesunuli spát. Mně se spalo dobře, sice jsem se párkrát probudil zimou, ale hned, jakmile jsem si přetáhl šálu zpět přes obličej, jsem usnul znovu. Ostatní na tom byli podobně, takže jsme noc přežili v pohodě. Akorát ráno přišel budíček od Lentila s tím, že jsme zasněžení a nemáme Kiki. Realita byla poněkud odlišná, sice nasněžilo, ale asi jen 2 cm a Kiki se v noci údajně několikrát sjela, takže byla mimo J. Ráno jsme klasicky pojedli, pohygienovali, poklidili a vydali se zpět k autu a domů. Musím říct, že po shonu svátků to bylo parádní odreagování a těším se na další rok, třeba zase do teepee. Vejt