aneb, jak jsme se vydali přespat na tábořiště měsíc před táborem
V sobotu 8.6 jsme se v 13 hodin odpoledne sešli ve Šlapanicích na zastávce trolejbusu 31. S sebou jsme měli sbalené všemožné věci potřebné na kempování v lese, tudíž, krosnu, spacák, karimatku a vůbec vše co by takový skaut potřeboval na přespání v lese. Jakmile jsme se všichni sešli, vydali jsme se na hlavní nádraží odkud nás odvezl náhradní autobus do Křižanova, a odtud už to byl jen kousíček vlakem do Žďáru nad Sázavou. Jakmile jsme dorazili, nesměl chybět Kaufland, který se nachází hned vedle nádraží a je známou skautskou atrakcí při výpravách do Žďáru. Zapomněl jsem zmínit že naše výprava vedla na místa aktuálního skautského tábora, Jeli jsme místo zkontrolovat a připravit se na tábor, zároveň jsme si chtěli zkusit spát pod širákem v lese. Ve složení vedoucích Ovečka a Ufon, dále kudlanek Kláda, Kája, Sofča a Kika které se přidali k nám aby nám nebylo smutno, a samozřejmě lasiček Denči, Madlenky, Joriky a Zuzky, Jsme se hned po doplnění zásob v Kauflandu vydali na místo tábořiště. Cesta to je dlouhá, asi necelých šest kilometrů, a s krosnami na zádech byla o to horší, ale nakonec jsme přeci jen došli k tábořišti. Kousek od louky kde bývá tábor jsme se usadili v lese, postavili přístřešek, rozdělali oheň obskládaný kameny, zahráli si na kytary (viz fotky), a když se začalo stmívat vydali se na kutě. V noci začalo trochu pršet, avšak díky přístřešku se mimo některé kteří se stále kutáleli ven, zůstalo v suchu. Ráno jsme vstali sbalili přístřešek, zahladili stopy, a vydali se po stejné cestě zpátky do Žďáru. Tentokrát nebyla tak hrozná, protože většinu vody co jsme měli sebou jsme již vypili. Než jsme nasedli na vlak a poté na Bus, stavili jsme se ještě jednou v Kauflandu. Z hlavního nádraží jsme poté dojeli zpět do Šlapanic, a na boudu, tam jsme se rozloučili a vydali se domů.
Výprava se neskutečně povedla, a stoprocentně budeme chtít v budoucnu dělat další podobné. Nenastal téměř žádný problém, a jediná škoda snad bylo jen to že nás bylo tak málo. Víme teď už že se není čeho bát, a holky to v pořádku zvládli, líp než starší kudlanky dokonce. :D
Nakonec bych chtěl ještě poděkovat kudlankám za pomoc, chodí se k nám zaučovat, aby mohli od září vést vlastní družinku. Těšíme se na další výpravu jinou nebo podobnou, a samozřejmě už i na blížící se tábor.
Ovečka