Na Boudě jsme se potkali v pěkném počtu šesti dětí a tří vedoucích. Večer jsme si zahráli hagena a šlo se na film. Ten kluky docela zaujal, ale že by zrovna byl klid, se říct taky nedá. Pak jsme si vyčistili zoubky a šlo se na kutě, teda aspoň jsme se o to pokusili. Kluci se uklidnili až po výhrůžce ranní rozcvičkou. Pak už byl klid.
Ráno jsme vstali chvíli po sedmé a oproti minulé výpravě jsme se sbalili a poklidili docela rychle. Už jsme skoro chtěli vyrazit, když nám vtom Radomír ukázal dopis od doktora Honose. Chtěl, abychom mu pomohli najít nějaké prý ztracené artefakty v jeskyních, takže jsme měli jasno. Kromě zábavy budeme muset i něco hledat.
Cesta do Ochozu u Brna proběhla docela v klidu, i když jsme od rána docela mrzli. Cestou se k nám připojil i Eda. Před vstupem do vůbec první jeskyně jsme si dali pauzu u houpačky a nějakého posezení.
Pak jsme zavítali do první jeskyně, kde jsme našli první artefakty. Nebudu zdržovat zápis popisem všech možných jeskyní, ve kterých jsme byli, ale že jich bylo docela dost! Za zmínku stojí jen dvě. Překvapila nás Netopýrka svou rozlehlostí. Dostali jsme se i do části, kde jsme my vedoucí museli lézt po čtyřech, zatímco klukům stačilo akorát ohnout hlavu. Mělo to ale pěknou atmosféru, jako bychom opravdu něco prozkoumávali.
Druhá zajímavá jeskyně byla taková skautská. Našli jsme v ní připravené ohniště a dokonce i pověšené skautské šátky. Jedná se asi o nějaký nouzový přístřešek. Byli jsme i v Pekárně, ale tu už většina kluků znala.
Po poslední jeskyni jsme sešli z kopce ke Kaprálovu mlýnu, jedné ze skautských základen. Zde jsme poobědvali a zjistili, že Vydra nekoupil dost šunky. Ale co, já mu potvrdil, že si taky myslím, že to bude stačit. Ve výsledku jsme se ale všichni nějak najedli.
Navštívili jsme i místní obchůdek, kde kluci vzali docela útokem skautské píšťalky, takže si asi dokážete představit, jak vypadal zbytek cesty. Kromě toho, že jsme kluky skoro až táhli do kopce do Mokré Horákova, nám k tomu hrál ještě celý orchestr.
Do Mokré Horákova jsme nakonec dorazili včas a odtud už jsme jeli autobusy do Šlapanic. Kluci nám sice v autobuse málem usnuli, minimálně to tak vypadalo, protože bylo až nezvykle ticho, ale i přes to jsme dorazili podle plánu. Na Boudě jsme už akorát poklidili a rozešli se domů.
Výprava se celkově povedla podle představ a kluci vypadali, že si jeskyně užívají. Tak snad tomu tak opravdu bylo.
Zápis psal Kapr, uvidíme na dalších povedených akcích!
