V pátek 11. dubna v 19 hodin jsme se ve složení Jitka, Viki, Any, Malvi, Andry, Áňa, Týna, Denča a Bětka sešly v Nové boudě.
Ty z nás, které se zúčastní Svojsíkáče, rozdělaly oheň, na kterém jsme si opekly večeři. Zrovna, když jsme si pochutnávaly na našich výtvorech, přišla Viki s Týnou, že na nástěnce našly balíček. Na něm bylo napsáno že o obsah si máme zahrát hru. Vybraly jsme Výbušná koťátka. Výhercem naší napínavé hry byla Any, která jako vítěz mohla rozbalit balíček, ve kterém našla ručně vyráběnou soví duběnku. Kdo ji vyrobil, to nevíme a asi ani nezjistíme.
Večer jsme ještě napsaly vzkaz na oplátku. Povídaly jsme si o puťáku, který nás tento rok čeká. Nakonec už jsme jen zhlédly film a šly spát.
Další den ráno jsme se jako obvykle postupně probouzely. Po snídani jsme procvičovaly zdravovědu. Měly jsme za úkol ošetřit žilné krvácení, vymknuté zápěstí a osobu v bezvědomí.
Po tom, co odešly Jitka a Viki, jsme vyrazily na zastávku. Trolejbusem jsme dojely ke Kauflandu, který jsme celý prošly, abychom zjistily, že baget, pro které jsme šly, měli zoufale málo. Většina z nás teda vyrazila pro kebab. Po obědě jsme už vyrazily na Stránskou skálu.
Našly jsme zde podivný temný tunel, který jsme se rozhodly prozkoumat. Všem nám tuhla krev v žilách, když jsme uslyšely v tunelu podivné kroky, teda mně ne, protože to byly právě moje kroky, co všechny vyděsily. Rozhodly jsme se ukončit náš průzkum jeskyně a vydat se na vrchol Stránské skály. Na cestě jsme si vyzkoušely orientaci s buzolou. Dokonce se nám podařilo i najít kešku.
Musely jsme hodně spěchat, aby se nám povedlo dostat na trolejbus včas, to se nám díky jeho zpoždění povedlo.
Na Boudě pro nás měla Bětka nachystanou poznávačku turistických značek, kterou jsme zvládly celkem rychle. Ve zbývajícím čase jsme si zahrály soví ping-pong, soví fotbal, na krále a šaška a nakonec jsme jezdily na tatrovkách. V 17:00 jsme se už ale musely rozloučit a vydat se domů.
Byla to dobrodružná výprava a všechny se jistě těšíme až zase někam vyrazíme.
Denča
