A je tu poslední den tábora. V noci sprchlo, ale ráno nás budí azuro. Přijíždí spousta rodičů pomoct s bouráním, jde to od nich moc pěkné. Pět dodávek tu je, kamion zkušeně jede až na louku, nespočet osobáků louku lemuje. To, co na první pohled vypadá jako velký chaos, je ve skutečnosti velmi efektivní činnost. Tábor mizí před očima, vše se přesouvá do aut a sune na Boudu. První vyráží dvě dodávky s kufry a matracemi, další je pak dodávka s vybavením kuchyně, další s nářadím… Stany suneme do velkého vozíku. Jak na louce lidiček ubývá, na Boudě jich přibývá. Jako poslední odjíždí a „zavírá“ louku Fufův tým. Na Boudu přichází další rodičové pomoct se skládáním materiálu. To je super, protože většina vedoucích už je docela unavená bouráním. Jde to skvěle, kolem šesté je vše hotovo. Díky moc všem, kteří přiložili ruku k dílu. Raději je nebudu vypisovat, určitě bych na někoho zapomněl a to by mě mrzelo. Na závěr si dovolím trošku přebásnit klasika: tábor 2026 je mrtev, ať žije tábor 2027 
.
Jura
