Ve čtvrtek 13.7. 2023 ráno jsme se v našem volném dni na táboře vydali na puťák. Měli jsme namířeno na naše bývalé tábořiště u Oslavic, což bylo asi 30km od našeho současného tábora. Vyrazilo nás celkem 10 (Fuf, Petr, Vojta, Štěpán, Kolečko, Matouš, Vítek, Ondra, David a Oliver). Bylo mezi 9-10 ráno, když jsme nabrali svačinu a oběd do batohů a vyšli jsme. Po 5 kilometrech jsme dali první přestávku na odpočinutí. Zastavili jsme uprostřed lesa, kde jsme se občerstvili a pokračovali dál. Na 3. zastávce jsme si dali oběd v Netíně. Pochutnávali jsme si na chlebu s loveckým salámem u jedné hospody na lavičkách. Naproti netínské hospůdky měli stánek se zmrzlinou, kam jsme také zamířili. Po nějaké době jsme se konečně dostali do Velkého Meziříčí, kde jsme si konečně mohli vychutnat točenou limonádu. Po pár minutách jsme se ještě stavili v Bille, kde jsme si koupili něco na snídani. Zhruba v 19:30 jsme dorazili na naše bývalé tábořiště. Po cestě a na místě bývalého tábora jsme zavzpomínali, jaké to na táborech v Oslavici bylo. Na louce jsme si dali chleby z oběda. Poté jsme se přesunuli do lesa kvůli komárům a těm, kdo měli hamaku. Chvíli jsme odpočívali v lese a cca. ve 21:00 nám lehce zapršelo. Tak jsme se podívali na radar a zjistili jsme, že za hodinu a půl na nás narazí bouřka. Tak jsme začali přivazovat plachty a celty nad hamaky. Ostatní kromě Olivera a Ondry si lehli pod hamaky. Nakonec jsme postavili obrovský bunkr kde jsme leželi jako vojáci v zákopu. Bouřka se nás dotkla jen okrajově. Další den v 10 ráno jsme vstali a uklidili náš přístřešek. Dali jsme si buchty na snídani a vyrazili na rozhlednu ve Velkém Meziříčí. U rozhledny jsme si dali točenou kofolu a šli na autobusové nádraží. Odtamtud jsme dojeli do Žďáru nad Sázavou, kde jsme šli do akváče. Z akváče jsme šli na autobusové nádraží, odkud jsme odjeli do Vatína. Cca. v 18:45 jsme dorazili do tábora a krásně stihli tradiční sněm.
Během dvou dnů jsme urazili více než 45 kilometrů. Byla to podařená akce :-)
Zapsal Vojta, doplnil Petr
