V pátek 17.2.2017 v šest hodin večer začala první čistě vlčí akce v tomto roce. Účast byla mnohem lepší než jsem očekával. Na konečné trolejbusu ve Šlapanicích se nás sešlo osm. Davča, Tesák, Franta, Ondra, Pája, Matouš, Honza a já. Vyrazili jsme trolejbusem směr hlavní nádraží, kde se k nám připojil Vojta a na perónu na nás čekal Petr s již zakoupenými lístky. Nastoupili jsme do rychlíku a svištěli do Břeclavi.
Vystoupili jsme do chladného večera. Nyní jen najít klubovnu zdejších skautů. Bydlí naštěstí necelý kilometr od nádraží, takže po chvíli chůze stojíme před hnědými vraty a já jdu zjistit, jestli někdo není „doma“. Je. Čeká tu na nás Kulďas, správce klubovny. Kluci se zabydlují, prozkoumávají místo a my s Petrem dostáváme instrukce. Klubovna je to pěkně vybavená. Dvě místnosti, kuchyňka a dokonce splachovací záchody s umyvadlem. Pro naši družinu „výpravový nadstandard“. Poté co nás Kulďas opouští, vytahujeme večeře v podobě toustů, pomazánek a jiných dobrot. Kluci plní energie se vrhají po večeři do deskovek a my s Peťou se přidáváme. Spát jdeme okolo půl jedenácté – dříve než chtějí kluci, později než chceme my. A ráno je to znát.
Probouzíme se okolo půl osmé, křikem příliš živých vlků. Snídáme výpravovou klasiku – buchty. Po vydatném jídle se balíme a pomalu míříme na autobusové nádraží. O půl desáte nám odjíždí autobus do Pavlova. Při výstupu z autobusu vidíme na Dívčí hrady, tyčící se nad Pavlovem. Je to také první zastavení na naší výpravě. Procházíme vesničkou a začínáme stoupat do strmého kopce. Výstup nám znesnadňuje vrstva ledu na cestě, ale my se nevzdáváme a s občasným uklouznutím stoupáme stále výš a výš. Výhled ze zříceniny je opravdu nádherný. Vídíme Šakvice, Pavlov, Nové Mlýny, Zaječí a Milovice. Cvakáme pár fotek a po zdolání dvoumetrové kamenné stěny míříme dál – na Děvín.
Děvín nám poskytuje parádní útočiště k obědu a nabízí nám další výhled. Tentokrát na nádrž Nové Mlýny. Ládujeme do sebe paštiky, sýry, salámy a minimálně já si užívám výhled. S plnými břichy pokračujeme dále. Procházíme nádhernou soutěskou a napojujeme se na silnici do Klentnice. Pálavu máme za sebou. Nyní se musíme dostat do Mikulova. Po cestě se ještě zastavujeme na Kočičí skále, kde fotím panorama Pavlovských kopců. Taky je to místo, po kterém čím dál častěji od kluků slyším:
„Kašo! Kdy už budeme v Mikulově?“
„Vidíte támhle ten kopec? Tak za ním je Mikulov.“ odpovídám jim mechanicky se zdviženou rukou k Turoldu. Nicméně kopec jsme zvládli, do Mikulova došli. Trávíme chvíli času ve skate parku, kde musí kluci ze sebe dostat zbytek energie. Také zde zjišťuji, že je židovský hřbitov zavřen. To ale vůbec nevadí. Máme totiž zhruba dvě hodiny do odjezdu vlaku a začíná se smrákat. Stíháme tedy akorát obhlídnout Mikulovský zámek, náměstíčko a Dietrichsteinskou hrobku. Začíná být zima a tak míříme na nádraží. Po chvíli čekání sedáme na vlak do Břeclavi. Někdo klimbá, někdo hraje šachy.
Po příchodu na klubovnu Peťa zatápí, já začínám vařit a kluci hrají deskovky. Po hodině mučení s vařením (nutno dodat, že majitelé klubovny nejsou zrovna na pořádek důslední) v hezké, ale nepoužitelné kuchyňce se vydává večeře. Máme těstoviny s provensálskou omáčkou, sýrem a opečeným párkem. Klukům se dělají boule za ušima a chválí mi jídlo, což mě ostatně velmi těší :-). Kluci mají spoustu energie a tak pokračují v hraní deskovek. Já pomalu usínám. V půl jedenácté je nakonec vyhlášena večerka.
V neděli ráno dojídáme k snídani zbytky z předešlých dnů a chystáme se na krátkou procházku po Břeclavi. Dostáváme se na náměstí, kde dáváme půl hodiny rozchod. Někdo jde nakupovat, někdo se jde se mnou a Petrem podívat na místní synagogu. Jistě bychom se podívali na více míst, ale bohužel nám o půl druhé jede vlak domů. Po návratu do klubovny tedy probíhá rychlý oběd a po něm následuje důkladný úklid. Ač jsme nezprovoznili vysavač, tak si myslím, že jsme klubovnu opustili v lepším stavu, než v jakém nám byla předána.
V půl druhé tedy usedáme do vlaku a couráme se pomalým osobákem do Brna. Zde nás opouští Vojta a Petr a zbytek jede se mnou do Šlapanic. Myslím, že se nám výprava povedla, i když jsme nestihli navštívit všechny místa, která jsem chtěl. Těším se, až sem pojedeme znovu - za hezčího počasí. Třeba v září.
Napsal Kaša
Zde se můžete kouknout na naši trasu přes Pálavu.
