Výprava do Vranova | Junák Šlapanice

Výprava do Vranova

Výprava do Vranova

Šlapaničtí skauti se sešli na Boudě v sobotu 26.10. v 9:00, ti z Hukvald v 8:00. 

Po příjezdu na Vranov jsme se nastěhovali do rozdělených pokojů. Následovala úvodní scénka, která nás všechny uvedla do děje a přemístila do tak trochu halloweenského světa mrtvých, plného všelijakých příšer – jako jsou třeba kostlivci, vlkodlaci nebo upíři.

Děti se v průběhu první hry rozdělily do sedmi týmů, které spolu následující tři dny soupeřily o post toho nejlepšího.

Celé odpoledne jsme pak strávili hraním různých etap. Tou nejúspěšnější se pravděpodobně stal turnaj ve hře Ringo.

Den se pomalu chýlil k večeru a stejně tak večeře k výdeji. Nacpaní rizotem jsme se vrhli na hru spíše humorného charakteru. Cílem bylo předávat si papírky pomocí kolíčků na prádlo. Až do večerky se pak hrálo na kytary a zpívalo.

 

Druhý den ráno nás, jako obvykle, vzbudilo Jurovo Slunko. Na programu byl asi dvanáctikilometrový výlet kolem Vranovské přehrady. Nebylo tedy na co čekat a vyráželo se hned po snídani.

Naším prvním cílem byl zámek, tyčící se nad okolím. Po družinách jsme zde navštívili zámeckou věž, ze které byl úžasný výhled na krajinu kolem. Na další hru se hodilo velmi specifické místo - starý kamenný most uprostřed lesa. Na něm, pod ním a kolem něj se odehrála další tentokrát lehce bojovnější etapa. Neposledním bodem, na který se těšily převážně mladší z nás, byl slíbený rozchod ve večerce ve Vranově nad Dyjí.

Vrátili jsme se asi dvě hodiny před večeří, a tak jsme si ještě zahráli běhací hru na plácku mezi chatkami, do které nám však rychle (a poněkud nečekaně - díky změně na zimní čas) vstoupila tma.

Po guláši pak přišlo na řadu tradiční Riskuj! se spoustou zajímavých otázek. Co by to však bylo za strašidelnou výpravu bez strašidelné stezky odvahy? Ta tedy proběhla hned po tom a naštěstí se z ní všichni zvládli vrátit. Den se opět zakončil několika písničkami a nezbývalo než si zalézt do spacáků.

 

Je pondělí ráno a můj telefon společně s Jurou se rozhodnou mě vzbudit prakticky ve stejnou chvíli. Jen Jurovo „Ahoj slunko“ mám pořád docela rád. O mých budíčcích na telefonu se to říct nedá a ať je jakýkoli, tak jej po určité době začínám z hloubi duše nesnášet. 

Ráno nás čeká tradičně rozcvička, ať se trochu nakopneme a jsme ready na bohatý program. Na snídani si pro nás Lišky přichystaly vánočku s nutelou a kakao. Po snídani dáváme chvíli pauzu ať nám vytráví a nachystáme se na výpravu do Vranova, kterou jsem přislíbil vést. Samozřejmě výpravu nehodlám vést já, ale s radostí to přenechám své družince. Vedení se tak ujímá Tobák (čti Frankie), Davka, Marťan a můj telefon s mapou.

U přehrady nás čeká první výživnější část, kde musíme slézt dolů k řece. Je to docela krpál, ale za pomoci rukou, nohou a zadku se to dá sklouzat. Cesta dolů většinu baví, ale samozřejmě si to musíme vykompenzovat cestou nahoru ke Stříbrným vodopádům. Pak už to máme snazší jelikož cesta vede většinou z kopečka. Úplně zadara to ale není, protože jdeme podél křížové cesty ale naopak. Schválně si zkuste odříkat růženec pozpátku. Na náměstí svačíme. Podává se chleba koupený v pátek + smetanito nebo májka. Po krátkém rozchodu se vydáváme zpět. Cestou prohlížíme řopík u přehrady. Jako každý správný bunkr je dobře ukrytý a tak jsme rádi, že ho vůbec nacházíme. Navigátoři nás nakonec bez potíží dostanou až zpátky na chatu, kde nás čeká závěrečná etapa výpravové hry, večeře a Jurův + Uzlův jukebox.

Úterní ráno probíhá podobně jako to pondělní. Mám rozcvičku, na kterou se všichni, kromě mě, bezpochyby těší. Nejradši bych si totiž ještě chvíli pospal. Tesák vede rozcvičku holek a já se jdu s klukama proběhnout na pláž, kde si na vydýchání dáme 10 kliků a běžíme zpátky pro opozdilce. Pak se proběhneme ještě kousek dále po pláži ať nevychladneme a opět si dáme 10 kliků na vydýchání. Na závěr nás čeká doběhnout k chatě, z čehož mají všichni ohromnou radost, poněvadž to je do kopce. U chaty si dáváme za odměnu ještě dalších 10 kliků.

 Po snídani se dělíme na dvě skupiny. Mladší jdou na vyhlídku a starší s vedoucími se pouští do úklidu. Jde nám to hezky od ruky a tak máme čas si před obědem dát pár koleček městečka Palerma. V první hře vypadávám již po první noci. Odkrouhnout vedoucího je totiž vždycky dobrý nápad. Ve druhé hře jsou ke mě všichni hodnější, což se jim šeredně vymstí protože společně s dalšími mafiány se nám daří eliminovat všechny slušné obyvatele a městečko ovládnout. 

Na oběd dojídáme co zbylo v lednici nebo v hrncích. Lišky jsou kreativní a připravují něco jako vánočkový eintopf s nutellou. Prostě tam dají všechno co máme rádi. Nutno poznamenat, že se do toho pouští opravdu s vervou protože Zuzka má obličej od másla a Valča aplikovala pleťovou masku z rajčatové omáčky s olivami. Po obědě doklepneme pár kosmetických úprav (= vytírání, zametání) v kuchyni a společenské místnosti a skáčeme do busu nebo do aut. Cestou zpátky posloucháme výběr toho nejlepšího z táborovek nebo písničky o Brně, které se nám pak mstí zácpou a nechce nás pustit dále. 

 

Na závěr pár bodů co už se nevešly do zápisu. 

・Kenny už je velký kluk a místo plyšáka spí s gumovým pavoučkem

・Klepeto s Uzlem uděluje kandidaturu Tesákovi do jejich Cikádabandu

・Když neznáš jméno/přezdívku říkej všem Zdeňku. Slyší na to

・Kdo se 28.10. nekoupe v přehradě je máčka

・Vlasy se dají nahradit mechem

・Když můžeš ve hře odrovnat vedoucího, udělej to!

 

Sepsali Tesák (první dva dny a Klepeto)

Fotografie

Vyhledávání článků
Vybrané šítky