V pátek 6. 10. okolo 7 hodiny večerní se Kobři začali pomalu trousit do Nové Boudy. Když si odložili věci, vyrazili v celkovém počtu 9 kusů + Lostové návštěvy k ohništi, kde si udělali táborák. Na ohni si někteří opekli špekáček, či marshmallow, zatímco ostatní jedli k večeři hotové jídlo, co si vzali z domu. S plnými žaludky se pak zahrálo několik písniček na kytaru. Tma v průběhu pohltila celou základnu, vyjma okolí ohniště, mohl se tedy začít hrát Hágen. 2 kola zapůsobila na kluky tak, že vypadali aspoň trochu unaveně, přemístili jsme se proto do podkroví Staré a Nové Boudy. V podkroví probíhaly chvíli různé aktivity - hraní na kytaru a bubny, hraní šachů a dokonce i stavění z matrací a polštářů. Poté si všichni nachystali místa na spaní a šlo se dívat na film. Jelikož nepanovala shoda na žádném z filmů na Tadeho flashce, rozhodla vyšší moc a pustili se Nedotknutelní. Zprvu trochu pomalejší film se následně změnil v komedii se zajímavým příběhem, která se klukům dle jejich komentářů líbila. Film skončil okolo půl 12 a nezbývalo tak nic jiného, než si jít vyčistit zuby a na kutě.
V sobotu ráno se vstávalo v 7:30. Všichni si sbalili spacáky, poklidili matrace, převlékli se a mohlo se jít na snídani. Ti, kteří si při filmu podrobili své přilehlé okolí, ještě vysáli a okolo 8:25 se odcházelo směr Kalvodova. Z Kalvodovy jsme jeli trolejbusem do Slatiny, kde jsme přestoupili na autobus č. 78. Směr Líšeň. Tím jsme dojeli až na zastávku Podbělová, ze které jsme dále pokračovali po svých. Po celou cestu byla vyhlášena hra Bomba, nálet, povodeň o sladké čočky. První zastávka nás čekala už po pár stech metrech, kde jsme z vyhlídky na Velké Klajdovce shlíželi na Brno. Dále jsme šli okolo vysílače Hády, kde jsme potkali zajímavou skupinku lidí, kteří tam se psi pravděpodobně trénovali hon. Druhou, menší zastávku jsme vyhlásili na rozcestí u pomníku S. K. Neumanna a jeskyně Šumberovy díry. Od toho jsme sešli přes kamenitý svah zpět na značenou cestu směr zřícenina hradu Obřany. Než jsme k němu došli, zastavili jsme se na nějaký čas na strmější cestě v hustší části lesa, kde si někteří nabrali březovou kůru a také proběhla bojovka s šiškami. Cesta ke zřícenině nám pak ještě chvíli zabrala, převážně díky cestám, které byly poměrně prudké a hladké, takže nejeden z kluků se kousek svezl, či kutálel. Samotná zřícenina hradu Obřany nás moc nezaujala, jelikož se jednalo o pár spíše nezachovaných zdí a hromad kamení. To však nebránilo tomu, aby si tam kluci vyhlásili soutěž o nejlepší výraz kognitivně atenuované osoby. Ze zříceniny jsme se vydali dolů do údolí, ze kterého jsme se hned v zápětí vydali stoupat k rohledně U Lidušky. Vcelku příjemné bylo to, že stoupání nebylo nikterak strmé, menší nepříjemností bylo ale to, že jsme se tak dostali na trasu tzv. Dne pohádek, který pořádala Základní škola Bílovice nad Svitavou pro místní děti. Těch se na cestě spolu s rodiči hemžilo hodně, kluci se tedy vydali rozhlédnout z vrcholku rozhledny a nechvíli na to jsme zase pokračovali. Postupně jsme viděli spoustu osob v kostýmech, které obsluhovaly jednotlivá stanoviště s programem. Okolo těch jsme pouze prošli a zastavili jsme až na naší poslední zastávce, minigolfu Liška. Paní brigádnice nás při příchodu poznala (jelikož jsme byli dopředu objednaní) a řekla nám, že musíme bohužel chvíli počkat, jelikož nějaký pravidel neznalý řidič zaparkoval přímo před vjezdem, který slouží zároveň jako vchod na minigolf. Po příchodu paní majitelky jsme se tedy postupně protáhli jen na pár desítek centimetrů otevřeným vjezdem, policii se jí volat nechtělo :D. Sedli jsme si ke stolku, vyslechli si pravidla, vyfasovali hole a míčky a mohlo se jít hrát. Hřiště bylo poměrně nedávno zrekonstruované a jamky vypadaly moc pěkně. Měly spoustu zajímavých prvků a u každé byla taky napsána část příběhu z Lišky Bystroušky, po které byl minigolf pojmenován. Celkem jsme hráli 2 kola a nejlepší celkový výsledek zaznamenal Tade, který všech 14 jamek zahrál na 43 úderů. Když jsme dohráli, nakoupili si kluci ještě nějaké drobnosti ve stánku, který pro nás na minigolfu otevřeli. Poděkovali jsme, rozloučili se s obsluhou a vyrazili směr vlakové nádraží. Na tom jsme čekali jen pár minut, než nám přijel vlak, který nás odvezl na Hlavní nádraží. Z Hlaváku jsme jeli trolejbusem na Kalvodovu. Odkud jsme šli pěšky zpátky na Boudu, kde jsme poklidili, dali chvilku pinec a šli domů. Akce byla vydařená a těším se zase na další.
Napsal Kloub
