Výprava Lišek na Ivančenu (27.4.2019) | Junák Šlapanice

Výprava Lišek na Ivančenu (27.4.2019)

Výprava Lišek na Ivančenu (27.4.2019)

V pátek večer jsme se potkali na Myslivecké chatě se šlapanickými skauty, kteří přijeli už o den dřív a nemuseli ráno brzy vstávat. Asi do půl dvanácté jsme hráli na kytárky, odebrali se k spánku, abychom se mohli za pár hodin setkat na srazu s Liškami a vyrazit na Ivančenu. Na sraz v 7:30 dorazilo 14 Lišek (+2 opozdilci se k nám přidali posléze), Lenka, Jana a já. Rozebrali jsme si namalované kameny, vytvořené na pondělní schůzce pro tuto příležitost. Kameny byly ale v pondělí ještě mokré, museli jsme tedy počkat, než uschnout. Pozdravili jsme se v rychlosti s probudivšími Šlapaňáky a posunuli se na autobusovou zastávku. Pětka nás zavezla na vlakové nádraží do Frýdku. Tam byl menší zmatek (na poměry ČD bych ale řekl, že standard). Dvě otevřené pokladny, lidí milion, náhradní autobusová doprava před barákem a pokladní, kterou časy odjezdů moc nepálily a řešila počty dětí nad 18 (!) let. Nicméně vše klaplo a za pár desítek minut jsme vystupovali na nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí. Přestup na pendl nahoru pod Bezruče, který jel taky pár minut. Paráda. Tam už byly desítky skautů a skautek z celé republiky, připravení na výstup k Ivančeně, tradiční to každoroční skautské akci na památku skautů popravených v protinacistickém odboji, a později také jako vzdor proti komunistickému režimu. Ten si koneckonců mohli všichni účastnici oživit při výstupu po modré, kde pořádající opavské středisko připravilo 5 stanovišť. Každé stanoviště bylo popsáno nějakou situací z dob komunismu, následně pak následoval úkol, za jehož splnění jsme dostali část zprávy. Na Ivančeně si každý, kdo poskládal zprávu dohromady, mohl vyfasovat modrý náramek na ruku. Nahoře bylo odhadem 2-3 tisíce lidí, ve 12 hodin bylo zahájení ceremoniálu u mohyly skautskou hymnou, poté několik slov k celé akci (moc jsme toho neslyšeli, byli jsme lehce bokem), ukončení pak bylo československou hymnou. Šlapaňáci pokračovali ještě nahoru na Lysou, my jsme natočili kormidlo na cestu zpátky dolů. Občas jsme z modré uhnuli bokem (nebyly tam takové davy) na vrstevnicovou cestu, jednou dokonce na pěkný sešup na cestu smrti (jak ji nazvaly Lišky :-)), kolem vězení pro zlobivé děti :-) až k autobusu-pendlu. Ten nás posunul dolů do Frýdlantu, přestup na náhradní dopravu a cesta do Frýdku. Pětka jela až za dlouho, využili jsme čas k návštěvě cukrárny a dopravního hřiště. Někdy před šestou jsme byli zase zpět, příjemně unavení z výšlapu. Příště zkusíme zdolat i Lysou horu. Pěkná výprava! uzel PS: Fotky jsou ke stažení v plné palbě zde: https://www.zonerama.com/Link/Album/5264511

Fotografie

Vyhledávání článků
Vybrané šítky