Naše výprava začíná na Boudě. Havranů přišlo sedm, a to Joža, Mara, Hanuš, Tom, Tom a z nováčků Tom a Artur.
Už tady je vidět, že máme poměrně přeTomováno, a tak v mžiku náš nový Tom obdržel přezdívku Tomáto, kterou už kluci někde používali, a z toho vzniklo Rajče! (Zde je možné povrchně nahlédnout na vznik skautských přezdívek, ale není to vždy tak přímočarý proces.)
Než jsme došli na zastávku, přidal se k nám ještě Kolečko, a jedeme. Naše cesta vede přes Brno: prvně trolejbusem, pak šalinou a nakonec autobusem až do Lelekovic. V městské dopravě jsme hráli bobříka mlčení, což se neskutečně povedlo, a mnozí se skoro naučili mluvit rukama.
Teď ale přichází čas na velký sportovní výkon a my se vydáváme do kopce nahoru, na Babí lom, kolem skal a až na rozhlednu. Ten kopec jsme skoro vyběhli, někteří byli téměř k nezastavení, a to hlavně jeden, jehož jméno zní Indiana Jones. Přidal se k nám nevíme odkud a stal se naším průvodcem. Měl nám pomoci s hledáním pokladu, ale lid ho ze začátku nepřijal zrovna s jásotem. Postupně si ale svůj věhlas získal a všichni jsme ho následovali. Přes rozhlednu a až na vyhlídku Babí lom vedla naše cesta pod jeho vedením. Stalo se přitom několik dobrodružných i vtipných věcí a na vyhlídce jsme dokonce objevili i vytoužený poklad.
Dál naše cesta vede do Vranova, kde je sice hřiště, ale ještě zajímavější byl skákací hrad, takže jsme tam chvíli strávili. Teď už nám z cesty zbývá jen dojít zpátky do Lelekovic.
Na zpáteční cestě jsme jeli vlaky přes Českou a Hlavní nádraží. Do Šlapanic jsme dojeli tak akorát, aby nám zbyl čas na dvě hry a večerní film. Schovávaná pod vedením našeho skvělého šestníka všechny bavila.
Večer jsme už za tmy přenášeli dušičky do světa zesnulých. Pomocí svíčky se skupina strážců snažila přenést plamínek na druhou stranu, skrze území zákeřných šotků, kteří ale byli zpočátku k nerozeznání od většiny strážců. Dvakrát se to dokonce povedlo a dušičky mohly v klidu odpočívat ve svém světě.
Potom jsme si pustili film s dinosaury a po něm už byl čas jít spát.
Ráno klasika – snídaně, hygiena, krátká hra venku a úklid. Ještě se nám povedlo vytvořit krásnou havraní nástěnku a našlapat v druhé Boudě. Než jsme se nadáli, už bylo 10 hodin, a tím naše výprava končí.
Kenny
