V sobotu 19. 11. jsme se s Kobráky v 18:00 sešli na Boudě. Je nás 10 kusů. Zatopili jsme v kamnech, někteří povečeřeli a mohlo se začít s herním večerem. Jako první přišla na řadu Výbušná koťátka, která sice většina účastníků neznala, ale pravidla hry se naučila rychle. Bum, bum, bum… no a posledním přeživším kočičích výbuchů se stává Míša. Má tedy právo vybrat hledajícího u další hry - Hágena. Z příjemně vytopené klubovny se kluci přesouvají ven, kde už je tou dobou pořádná tma a spousta skvělých míst, kde se můžou schovat. Hrají celkem 3 kola a někteří se podle zvuků, které jsou slyšet od popelnic nebojí schovat se… no asi tušíte :D. Mírně promrzlí a unavení se Kobři vracejí zpět do tepla a začínají s dalšími deskovými hrami. Někteří obdivují Pokémony (deskovku), další hrají Dobble a několik dvojic neváhá a pouští se i do šachů. V mezičase si kluci instalují spacáky a věci na spaní do podkroví. Hodiny neúprosně postupují a přichází tedy řada na poslední deskovku, tou není nic jiného než Bang!. Banditům se po zdlouhavém boji daří rozstřílet šerifa a za odměnu si jdou všichni vyčistit zuby. Po hygieně už se přesouváme do podkroví a jelikož většina ještě není úplně ospalá, hrajeme pár kol Vraha. I přes ztížené podmínky, jako třeba svítící hodinky, jsou někteří vrahové šikovní a přežívají vícero kol. Vendovi se dokonce podaří jakožto vrahovi vyhrát. Čas tou dobou ukazuje na “Jděte spát” a kluci se tedy pomalu sunou do spacáků. Většina z nich si ještě chvilku povídá a nakonec všichni usínají.
Ráno vstáváme do chladu, venku dokonce napadla trocha sněhu. Balíme spacáky, uklízíme v podkroví a když je hotovo, přesouváme se dolů. Tam snídáme a čistíme si zuby. Času moc není, ale všichni stíhají. Okolo 8:30 si tedy bereme batůžky se sportovním oblečením a vyrážíme na zastávku Kalvodova. Mírně namrzlá cesta nám na rychlosti nepřidává. Kostra, čekající nás na zastávce, nám telefonuje se starostí v hlase. Dobří lidé ale nevymřeli a pan řidič trolejbusu toho byl příkladem. Když jsme přebíhali mostek přes Říčku, tak si nás všiml a nechal nás nastoupit už u točny. Na zastávce ještě přistupuje Kostra a jsme kompletní. Trolejbusem jedeme až na Masnou, kde přestupujeme na tramvaj č. 9 a pokračujeme směr Jugoslávská. Od tramvaje už nás vedou nadšenci, kteří ví, kde se budova s laser game nachází. Po vstupu do budovy je nám řečeno, že máme jít do druhého patra. Tam skutečně nalézáme tematicky upravenou místnost s neony, recepcí a pro kluky lákavým playstationem. Jdeme se převléknout do šaten a nedlouho na to už posloucháme instrukce zaměstnanců. Hned na to nahlašujeme jména, vybíráme hudbu, dělíme týmy a nasazujeme herní vesty. První hru hrajeme v menší, jednopatrové aréně. Někteří se s herním systémem teprve seznamují, ale v pozdější fázi hry už jsou všichni schopni rozlišit soupeře a spoluhráče, krýt se, domlouvat se a spolupracovat. Krátce se díváme na výsledky a pokračujeme. Na druhou hru se přesouváme do větší arény, má 2 patra, vícero překážek a dosti zrcadel, od kterých se střely odrážejí. Celkově je aréna postavená tak, že se méně běhá a více se odstřeluje. Na třetí hru, která má být také ve větší aréně, si vybíráme variantu všichni proti všem. Ve hře se tedy ocitá spousta samostatných jednotek, které všemožně pobíhají, střílejí po sobě a působí všeobecný chaos. Uplyne 15 minut a my končíme třetí a poslední hru. Kluci vypadají znaveně, ale panuje dobrá nálada. Jdeme se tedy převléknout, bereme výsledky, platíme a vyrážíme zpátky na tramvajovou zastávku. Ve Šlapanicích se ještě stavujeme v cukrárně, ve které je největší zájem o větrníky. Se sladkou tečkou v břiše jdeme na Boudu, uklízíme a okolo 13 hodin končíme a ocházíme domů. Akce se vydařila a už teď jsem zvědav, kam vyrazíme příště.
PS: pokud by někoho zajímali výsledky, tak jsou na naší nástěnce.
Kloub
