PÁTEK

V pátek 6. 6. 2025 jsme se my z družinky Sov a družinky Kobrů sešli na Boudě a vyrazili na trolejbusovou zastávku Kalvodova, odkud jsme se svezli na Hlavní nádraží v Brně, odkud jsme pak přestoupili na vlak do Rosic. Když jsme dorazili, vydali jsme se do areálu středověkého kolbiště pod zámkem, kde se druhé kolo Svojsíkova závodu odehrávalo.

Po příchodu jsme se vrhli na stavění stanů a poté na zahajovací nástup v krojích. Po nástupu si každá družina našla svůj stůl, na kterém už na nás čekaly na míru udělané puzzle s vlastní družinovou fotkou. Následně jsme si družinka po družince chodili vybírat sobotní startovní čas. Na řadu jsme přicházeli podle pořadí, ve kterém jsme poskládali puzzle. Po této aktivitě ti, co to ještě nestihli, šli dostavět stany a jakmile bylo vše nachystané, tak jsme se již mohli pustit do vaření vlastní večeře, kterou následně hodnotila porota. Sovičky vařily těstoviny s tuňákem a restovanou zeleninou a Kobři brambory s klobásou. Ve 22:00 jsme si pak společně zazpívali večerku a následovaly písničky u ohně a pak už konečně spánek, abychom byli odpočinutí na hlavní část závodu.

SOBOTA

Sobotní ráno nás uvítalo sluncem a slibovalo příjemný závodní den. Po vydatné snídani v podobě párků a pečiva a krátkém odpočinku jsme si vyslechli důležité informace k závodu a vyzvedli si mapu trasy a seznam stanovišť. Na mapě byly kromě označení stanovišť také červené křížky, které označovaly místa, kde se mají nacházet plakáty se speciálními informacemi, o nichž bude řeč později. Pak už nastal čas samotného závodu, který pro náš oddíl odstartoval úderem 8. hodiny ranní.

První závodní úkol po přesunu z tábořiště nás čekal na stanovišti č. 8. Na cestě ke stanovišti nacházíme první dva plakáty. Na stanovišti se náš tým rozdělil do dvojic a každá splnila jeden z celkem tří úkolů. Už zde se ukázalo, že o zábavu bude postaráno. Úkoly se týkaly jak práce s vodou, tak i s ohněm. Otestovány byly i naše plíce při nafukování balónků. Moc se nám sice nedařilo, ale na rozjezd to rozhodně nebylo špatné.

Stanoviště č. 7 se nám představilo výbuchem, naštěstí pouze z šikovně ukrytého reproduktoru, a prověřilo naše znalosti ze zdravovědy. Na následujících stanovištích jsme postupně testovali své znalosti přírody při poznávání rostlin, které v danou chvíli nepoznal skoro nikdo. Vyzkoušeli jsme si zručnost při stavbě podsady a došlo i na prověrku fyzičky a rychlosti při drilu. U třetího stanoviště pro změnu rozhodovalo štěstí, neboť se hledaly indicie, pomocí nichž měl být nalezen kód, kterým se měla otevřít bedna s „municí“. To se nám bohužel úplně nepovedlo. Stanoviště č. 2 bylo pro změnu výzvou pro naše mozkové závity při plnění úkolů „zpravodajské služby“. Jedno z posledních stanovišť bylo zaměřeno na hledání informací z knih a následné sestavování odpovědí na otázky. Na posledním stanovišti s pořadovým číslem 9 jsme zužitkovali informace z celkem šesti nalezených plakátů. Ty obsahovaly obrázky a slova, obojí bylo dobré si co nejpřesněji zapamatovat, či napsat. No a k obsahu obrázků směřovaly veškeré otázky na tomto stanovišti, bodíky se sbíraly i za slova na plakátech.

Čas letí a máme už 13 hodin. Nebe se zatahuje, někde už padají první kapky deště a náš závod se chýlí ke konci. Jsme zpátky v tábořišti a po chutném obědě je před námi poslední úkol související se závodem – brány, neboli úkoly pro jednotlivce. Úkoly se týkaly všeho možného, od stavby bidýlka pro ptáky až po sestavování elektrického obvodu a dokonale prověřily naše znalosti i schopnosti.

Tím však program zdaleka neskončil. Po zaslouženém odpočinku následovala kolem 16 hodin prohlídka historické vojenské techniky. Zážitky nabitý den jsme zakončili letním kinem a šli se vyspat na finální dějství závodu.

NEDĚLE

Ráno poté, co jsme se probudili a dali se trochu do kupy, jsme vyrazili na snídani. Po ní jsme se začali pomalu balit, abychom měli všechno hezky nachystané. Bohužel počasí nám úplně nepřálo, takže balení stanů nám trochu komplikoval déšť, ale nakonec jsme to všechno nějak zvládli. Následně už zbývalo jen odnést nějaké stoly, pobrat si věci a vydat se na Rosický zámek, kde měla proběhnout zpětná vazba, rozdání ztrát a nálezů a finální vyhodnocování.

Všichni jsme se společně vyfotili, byly nám rozdány zpětné vazby a mohlo se jít na vyhlašování. Kobři se v klučičí kategorii umístili devátí a Sovičky v holčičí kategorii čtrnácté. Po rozdání cen, zazpívání české hymny a rozloučení jsme si pobrali věci a odešli na vlak, který nás dovezl zpátky na hlavní nádraží v Brně, odkud jsme přešli na ulici Rumiště a trolejbusem zpátky do Šlapanic. Tam jsme se už jenom rozloučili a vydali se každý svojí cestou domů.

Svojsíkův závod jsme si moc užili a těšíme se zase příště.

Napsali Viki ze Sov a Štěpa z Kobrů