Sešly jsme se v neděli 17. června v 10 hodin ráno na konečné trolejbusu ve Šlapanicích. Sestava byla následovná: Kika, Nemo, Sárka, Agátka, Anetka, Pavča, Bája, Kája, Housenka, Evča, Anička, Zuzka, Klárka, Bělča, Davida a já. Počkaly jsme na trolejbus a po nástupu nastala první hra, a to „Zaujměme v našem počtu co nejmenší počet sedadel“. Holky se jí zhostily skvěle, takže jsme v poklidu, poměrně potichu a hlavně bez nespokojených pohledů ostatních spolucestujících dorazily na Hlavní nádraží v Brně. Tam nás čekal přestup na jedničku, Nemo nás zdárně dovedla na nástupiště, nasedly jsme do šaliny a ta nás dovezla na Mendlovo náměstí, kde jsme mohly naposledy přesednout na autobus č. 84. Vystoupily jsme u Anthroposu, abychom se trošku prošly kolem řeky. Cestou jsme daly pro neutuchající prosby krátkou svačící přestávku. Kolem poledne jsme dorazily k našemu cíli. Holkám se při pohledu na překážky v korunách stromů rozzářily oči, některým se v nich zračil nepatrný strach. Přivítal nás milý instruktor v červeném tričku a my jsme zaplatily vstupné na Mauglího trasu. Naše Kudlanky vyfasovaly výstroj, helmu a rukavice, pán v červeném tričku jim podal krátkou instruktáž, jak a co mají kam připnout, kudy lézt a mohly konečně vyrazit na trasu. Zdolávaly všemožné překážky, lezly a šplhaly a celou tuhle cestu mezi stromy zakončily krátkým sjezdem na houpačce ze stromu dolů. Když každá Kudlanka zdárně prošla celou trasu a odevzdala výstroj, mohly jsme se pořádně nasvačit a napít. Chvíli jsme poseděly na lavičce, odpočinuly si a vyrazily zpátky kolem Svratky do středu Brna. Na Václavské jsme nastoupily na jedničku, která nás dopravila zpět na Hlavní nádraží. V čase kdy jsme čekaly na trolejbus, skočila Davida do obchodu koupit nějakou vodu pro naše žíznivé Kudlanky, které si v tom vedru všechny svoje zásoby vypily. Doplnily jsme tekutiny a třicet jedničkou dorazily zpět do Šlapanic. Protože jsme se vrátily o něco dříve, než jsme plánovaly, a protože vstupné do Jungle parku bylo zase o něco méně, než jsme čekaly, navštívily jsme cukrárnu na náměstí a holky si nakoupily zmrzlinu. To už jsme se mohly spokojeně vrátit na konečnou trolejbusu a tam, kde nás ráno rodiče nechali, si nás ve čtyři hodiny zase vyzvedli. Výprava se moc povedla a už se těšíme v dalším roce na další zážitky. Napsala Kiki