V pátek 10.11. jsme já, Kiki, Kika a Sofča měly sraz na konečné trolejbusu v 17:00. Jak přišla Kiki, tak jsme se vydaly na vlak, kterým jsme jely asi jednu a půl hodiny směr Olomouc. Když jsme dorazily do Olomouce, tak jsme nastoupily na šalinu a jely blíž k našemu cíli. Vystoupily jsme a šly tak pět minut do základny skautů Kompas, kde na nás čekal zástupce, který nám předal klíče a šly jsme se ubytovat. Po tom naši kuchaři Sofča a Kika šly dělat sushi, které se jim fakt povedlo! Po jídle holky hrály ještě nějaké hry a já šla spát. V sobotu nás ráno Kiki vzbudila, abychom se stihly nasnídat a vyrazily jsme do olomoucké zoo. Cestou do zoo jsme v šalině potkaly staršího pána, který byl poněkud s prominutím otravný, nazval Kiki matkou vlčicí a mně pochválil vlasy. Vystoupily jsme z šaliny a šly na bus a potom chvilku pěšky. Když jsme dorazily k zoo, Kiki šla koupit lístky a mohly jsme vyrazit. V zoo jsme byly asi tak hoďku až dvě a viděly jsme spoustu zvířat. Za mě byla asi nejlepší ta lvice, kozy a ta kočka kterou Kika našla na cestě. Po prohlídce zoo jsme jely busem a šalinou zase zpátky na náměstí, kde nám Kiki dala rozchod na jídlo. Kiki šla někam na kafe a já, Sofča a Kika na kebab, kterej byl fakt dobrej. Dojedly jsme a šly zpátky na sraz a chvilku tam čekaly na Kiki. Ještě jsme potom zašli do Albertu koupit jídlo k večeři - kuskus, tuňáka a zeleninu k tomu. Kika vzala kuskus a šly jsme zpět k pokladně. Jelikož já jsem ale šikovná, tak mi někde cestou vypadla okurka, takže jsem běžela pro novou. Zaplatili jsme to a šly zpět za Kiki, která na nás čekala a my už jsme mohli jít zpět na základnu odpočinout si. Cestou jsme sdělily Kiki tu velkolepou historku se ztracenou okurkou. Po příchodu na základnu jsme si daly šlofíka a Kika a Sofča mezitím vzaly králíka ze zahrady, kterého musely bohužel zase vrátit. Potom šly zase kuchaři výpravy - Sofča a Kika udělat kuskus, najedly jsme se a šly hrát nějaké hry a myslím, že nejlepší bylo to, jak jsme dělali komixy. Potom jsme šly spát, abychom se vyspaly na poslední den výpravy. Ráno v neděli nás zase Kiki vzbudila Statistikou, najedly jsme se a šly tentokrát pěšky do centra Olomouce, kde jsme si prošly nějaká zajímavá místa a Sofča začla na nějaký lidi mluvit španělsky a ti ji zavedli až na zastávku, na kterou se ptala. Potom jsme si šly zase dát oběd,, tentokrát rohlík se šunkou (táborová klasika). Oběd jsme si daly v nějakém parku, ve kterém byl strom a v něm spal nějaký pán. Po jídle jsme zase šly do základny, ve které jsme zametly, vynesly koše a daly všechno do původního stavu. Potom si už přišel pro klíče ten zástupce a my šly na šalinu a potom zase na nádraží. Sofča byla odvážná, takže se šla zeptat nějakýho borce, jestli ji nedá kousnout z párku v rohlíku a fakt jí kousnout dal. Nastoupily jsme zase do vlaku a už jen jely do zpátky do Brna. S Kikou a Sofčou jsme se potom rozloučily, protože zůstávaly v Brně a já s Kiki jsme ještě jely do Šlapanic, kde jsme se taky rozloučily a obě dvě jely domů.
Napsala Týna
