V sobotu 16.3 jsme se sešli na boudě jako obvykle, tentokrát však o něco později, okolo osmé hodiny večer. Připravili jsme si věci na spaní a než jsme se pustili do filmu, pokračovalo slíbené pátrání po detektivu Lupinovi. Nejdříve nám došlo že abychom zjistili vice o únosci detektiva Lupina a paní Millerové, musíme jít do minulosti Evžena a zjistit, jak jsme se sem dostali. Proto jsme se vrátili do minulosti do let, kdy byl Evžen ještě mladý, a začali pátrat. Našli jsme starý deník, který patřil Michaelu Urbanovi, ale byl potrhaný a chyběli v něm slova. Proto jsem se rozhodli deník rozšifrovat, avšak šifer a ztracených slov je hodně, takže nám to asi bude trvat ještě dlouho, a budeme se na to muset podívat I mimo práci. Poté následoval již slíbený film “Zlouni”, který krásně navazoval na náš příběh. A poté jsme si vyčistili zuby a šli spát. Druhý den jsme vstávali už brzy ráno abychom stihli trolejbus a později i vlak. Navíc se k nám ráno přidala družina lachtanů, která jela s námi. Po cestě na hlavní nádraží jsme počkali na náš vlak, a hned poté se vydali do Židlochovic. Trasu zde jsme měli doporučenou od místních skautů “Červených pand”. Hned jak jsme dojeli, vydali jsme se doplnit zásoby na cestu do obchodu a poté se již vydali směrem na Židlochovickou rozhlednu. Cesta byla dlouhá a místy náročná, ale nakonec se nám všem podařilo nahoru vyjít. Na rozhledně jsme si samozřejmě spočítali schody, bylo jich 76, a poté si kolem zahráli na honěnou, a další hry. Po rozhledně následoval strmý sestup zpět do Židlochovic, a hned poté zámecké zahrady. V zahradách jsme potkali stádo srn a jednoho jelena, a později I spoustu koz a ovcí. Nakonec jsme se stavili ještě na místní hřiště, a poté již pádili vlakem zpět. Zpátky na boudě jsme se rozloučili s družinou lachtanů, uklidili na boudě, a mohli jsme jít domů s další úspěšnou výpravou za námi. Myslím, že za všechny zúčastněné vedoucí můžu říct, že se nám to velice líbilo, a těšíme se na další společné výpravy.
Přeji hezký zbytek dne
Ovečka a Ufon