1. den Začaly podzimní prázdniny a šlapaničtí a hukvaldští skauti se vydali na výpravu do Domašova nad Bystřicí. Přestože se po minulém přímo horkém týdnu docela ochladilo, počasí bylo stále krásné a my už se těšili na prodloužený víkend strávený v přírodě. Šlapanická sekce se sešla v sobotu ráno na Boudě a nalodila se do objednaného autobusu, který nás zavezl až před základnu skautů z Domašova. Lišky se z Hukvald dopravily vlakem po vlastní ose. Když se každá družinka ubytovala ve vlastním pokoji, mohli jsme vyrazit směrem na Kamenné proudy, kde Terka přečetla legendu o skalních duších a kde proběhla rozřazovací etapa do celovýpravové hry. Když už každý věděl, do které skupinky patří a který dobrý skalní duch je pro jejich skupinku ten pravý, vymyslely si skupinky svoje názvy a všichni jsme se vydali zpět k základně. Po cestě ještě skoro každý zvládl bosou nohou přebrodit řeku z jednoho břehu na druhý, čím přinesl své skupince další bod do celkového hodnocení. Na plácku před základnou jsme si ještě zahráli živé člověče nezlob se, do kterého se zapojili i někteří vedoucí. Po fyzicky náročné hře všem vyhládlo, ale to už byl skoro uvařený bramborový guláš k večeři. Po večeři proběhla talentová show pro skalní duchy, kde každá skupinka přetextovala a zazpívala jednu písničku. Večer se hrálo na kytaru, kdo chtěl, mohl si zazpívat a pak už jsme se přesunuli do postelí.
Babů
2. den Po budíčku, který byl v 7:00 kvůli posunu času, a pořádné rozcvičce, byly buchty na snídani. Během snídaně se děcka dozvěděli program na den což byla výprava do okolí po proudu řeky Bystřice. Nachystané věci, nafasované jídlo a pro každou skupinku ešus v batohu a můžeme vyrážet! Šlo se stejným směrem jako 1. den a dál. Po cestě se na zastávkách hrály různé etapy jako třeba Ruce-nohy, různé štafety, nebo stavění věží z kamenů. Jakmile jsme vylezli do nejvyššího bodu co nás ten den čekal, zahráli jsme si štafety během kterých se nasmáli jak děti tak vedoucí kteří představovali kužely. Doběhl poslední tým, body jsou sečteny a můžeme jít dál. Došli jsme k Rabštejnským kamenům odkud byl krásný výhled. Za asi 300 metrů jsme si dali obědovou pauzu. Po obědě se uskutečnilo ono stavění věží kde s nejvyšší věží zvítězil tým který svou věž postavil nejvýš. Nevím jaká náhoda že zrovna takhle to dopadlo. Poté jsme šli dál. Po dojití do cíle kde jsme měli sedat na vlak a jet zpět na chatu jsme zjistili že onen vlak má jet až za 2 hodiny. Tak jsme se vydali dál po proudu že na něj počkáme na příští stanici. Během cesty jsme minuli břidlicový lom. Pomalu ale jistě jsme se blížili naší stanici ale pořád jsme měli dostatek času. Zahráli jsme si ruce-nohy kde se zapojili i vedoucí kontrolující danou skupinku. Po úmorném čekání konečně přijíždí vlak kterým jsme se svezli zpět do Domašova. Po příchodu bylo osobní volno a krátce po tom i večeře po které následovala ještě jedna etapa. Krátce před večerkou si děcka mohli ještě přijít zazpívat písničky na přání. Pak už jen hygiena a dobrou noc!
Roxy
3. den Pondělní ráno začalo klasickou rozcvičkou během které připravili Kloub, Kosťa, Sovičky a Liščí holky snídani. Po snídani jsme se nachystali a vyrazili jsme do nedalekého lomu. Zde jsme odehráli dvě etapy. Při první etapě zvané "Orchideje" kde šlo o sbírání různě barevných lístečků se spousta při útěku před vedoucími vykoupala v kaluži či blátě. Po odehrání následovala vzhledem k počasí a vlhku všude okolo poněkud těžší etapa a to rozdělávání ohně s cílem přivést vodu k varu. Když už byly skupinky zoufalé a vypadalo to, že se nemůže zadařit, spousta skupinek úkol splnila. Po návratu nás čekal výborný oběd po kterém se ještě venku zahrála vybíjená. Jakmile se dohrálo, byla připravena závěrečná etapa. Plnily se všelijaké úkoly, které pouštěly skupinky do dalších míst s písmenky a čísly k vyplnění tabulky s tajenkou, která zavedla skupinky až ke sladké odměně. Večer se odehrálo pár her a starší se po odehrání ještě pustili do úklidu kuchyně. Ája 4. den Ani poslední den výpravy jsme nezapomněli na rozcvičku, takže zatímco se Kudlanky pod dohledem Pum vrhly na přípravu snídaně se zbytek mládeže pod vedením Krysaříka vydal na rozcvičku. Po snídani byl plán jednoduchý – uklidit celou základu a stihnout autobus, který měl odjíždět o půl jedenácté z půl kilometru vzdálené vesnice – Domašova. Všichni se tedy začali balit, mladší s pomocí vedoucích, starší už to zvládají sami. Aby jsme si při úklidu nepřekáželi, tak jsme všechny družinky kromě Tygrů, Veverek a Vlků vyhnali ven, kde hráli vybíjenou. Zbylé družinky se vrhly na zametání, vysávání, umývání a jiné zábavné úklidové práce. Kolem desáté hodiny bylo vše hotovo a zatímco Hukvaldská část oddílu čeká na správce budovy a následně jde na vlak směr Hukvaldy, Šlapanická část jde na autobus, který tentokrát nepřijel přímo k základně, ale do cca půl kilometru vzdálenáho Domašova. Po cestě Šlapaňáky čeká zastávka v Čechách pod Kosířem a místního muzea kočárů. U muzea nás vítá celkem malý pán - Václav Obr (zakladatel muzea). Ten nás osobně provedl výstavou asi 30 historických kočárů. Z jeho výkladu bylo poznat že pan Václav je do svého tématu velice zapálen a obzvláště mladší členové oddílu zapomínali údivem zavírat pusu. Viděli jsme pohřební kočáry, letní kočáry, kočáry kabriolety i sáně. Po prohlídce nás už čekali vedoucí Soviček a Kober s občerstvením a následně hodinová cesta do Šlapanic, kterou nám zpříjemňoval Roxy hrou na ukulele.
Fuf
