Je pátek 7. Června, pro mnohé jen další bezvýznamný den, jen pro nás Sviště je to den vyjímečný, dnes budeme spát v klubovně. Sešlo se nás šest, tedy konkrétně Laduška, Nelinka, Andrejka, Míša, Ríša a Ráďa a taky Nakana s Knihomolem a Markétkou. Po přípravě spacáku v podkroví, jsme šli zapálit ohýnek a opéct si k večeři buřty.  Po večeři už jen uklidit kolem ohniště, vyčistit si zuby, převléct do pyžamka a do spacáků. Než se děvčata převlékla, kluci mezitím prohnali ježka, který bydlí ve velké hromadě dřeva u ohniště, pak už šli i kluci se převléct a jít spát. Teda, ještě jsme si poslechli pohádku o hajném Robátku. A pak už jsme postupně všichni usli jako miminka… Ráno jsme se vzbudili kolem sedmé hodiny, tak hurá ze spacáku, zabalit spacáky a uklidit v podkroví, pak už převléct, hygiena, snídaně i s teplým čajíčkem. Pro Andrejku si přišel tatínek, protože měla naplánovaný už jiný program a hurá na trolejbus. Na zastávce na nás už čekala Malvínka. Svezli jsme se trolejbusem, šalinkou a autobusem, než jsme se dostali ke Kohoutovické hájovně, kde už jsme museli dál jít pěšky. Cesta vedla z kopce, tak nám cesta ubíhala celkem rychle. Pod kopcem v oboře Holedná jsme viděli divoká prasata i malá selátka, kousek od nás na louce se pásli daňci a my nevěděli, na která zvířata se dívat dřív… Mají tam i hřiště, tak jsme si pohráli na hřišti, nasvačili se a pokračovali dál. Také jsme si prohlédli naučné tabule, které tam mají umístěné, zahráli si pár her. Po cestě jsme viděli další stádo daňků, jeden daněk se dokonce koukal na nás a my na něj asi z deseti metrů, ale až jsme si jej dostatečně prohlédli, šli jsme svou cestou… Po cestě jsme se učili poznávat některé kytičky a povídali si, až nás cesta zavedla k dalšímu hřišti, kde jsme se nasvačili a pohráli si. Pak už nám zbyl jen poslední kousek cesty k šalince, abychom se dopravili na nádraží, kde jsme přesedli na trolejbus. Ve Slatině jsme předali Míšu tatínkovi a my jsme pokračovali do klubovny, abychom po sobě uklidili věci v klubovně, pohráli si a pomohli natrhat třešně Renči a Jurovi. Pak už nám zbylo jen sejmout vlajku a rozejít se domů.