Letošní vítání jara připadlo na poslední zimní den, sobotu 19.3.2016. Ve čtvrtek a v pátek vylezlo sluníčko a teploty šplhaly k 10°C, v sobotu se ale zatáhlo a všichni jsme se třásli, aby nezačalo pršet. Naštěstí nezačalo. Někdy kolem půl druhé odpoledne začíná na Boudě velké hemžení. Veverky, Vlci, Tygři a Sršni se lokují s svými spacáky v podkroví Staré a Nové Boudy, Pumy, Koulaři a Draci si spacáky rozkládají ve zvětšeném podkroví Trojky. Celkem se nás schází 74, což je o malinko méně než loni, ale zase o dost víc než předloni :-). Po nezbytné společné fotografii vyráží jednotlivé družinky směr Podolí, jen Svišti v čele s Wambou a Fí jdou jen do Velkého parku. V Podolí je první zastávka, kde se svačí a posléze Corado s Babů organizují přetahování lanem. Džany s nadšením sobě vlastním fotí, staří psi typu Bengiho, Ťapky či Renči mizí v přilehlé kavárně. Vykecáváme u batůžků s Petrem a Elektronkem o aktuální bybyexplozi v okolí a taky škádlíme Saigona SMS, kde že se zdržel... Po nějaké půlhodince pokračujeme dál až do Mariánského údolí. Tři kola vlajkované nemohou ani letos chybět. Pár lidiček vyráží napřed a když zadní voj dorazí na zříceninu Horákovského hradu, hoří zde již oheň. Vytahuji z futrálku kytaru, ladím a pozoruji hemžení. Někdo nosí dříví, jiní si připravují pruty na opékání špekáčků. Človíčci v košilích bez šátků si nervózně opakují slova slibu, zatímco Brácha uvazuje na sukovitou žerď oddílovou vlajku. Bengi fotí svoje oblíbená "selfíčka", Koulaři vrtají díry do duběnek pro nováčky. Ti, co jsou tu poněkolikáté se pohybují s jistotou ostřílených borců, ti noví jsou poznat hned podle nesmělosti, která z nich vyzařuje. Zvláštní atmosféru dotváří jasný obzor a měsíc, který se blíží úplňku. Slavnost zahajujeme zpěvem písně "Tulácký ráno", hned po ní předstupují slibaři. Světlušky, vlčata, pak několik skautek a nakonec skauti. Kolik už jich za ta léta drželo cíp oddílové vlajky a odcházelo bohatší o šátek a odznak? Spočítá to někdy někdo? Po slibu je oheň prohlášen za užitkový a nastává velké opékání všeho možného. Při tom se zpívají písničky. Zní to moc pěkně a musí to být slyšet až daleko v údolí... Je chladno, ačkoliv Bengi přikládá, co to jde. Chtělo by to ještě tak další dva ohně za zády, to by byl luxus :-). Když mají všichni plné žaludky, rozdává Vítek svíčky na přání jaru. Plamínek se kruhem šíří, i nováčci rychle chápou a přidávají svoje přání. Cestou zpět na Boudu se zastavujeme na "Vlajkovací" louce a hrajeme tři kola sfoukávané. Ale protože je fakt kosa, hned po hře startujeme po družinách směr Šlapanice. Cestou se někteří členové odpojují a jdou spát domů, většina ale končí na vytopené Boudě u hrnců s čajem, které nám zde přichystala Fí. Nedovedete si představit, jaká je to paráda posadit se po deseti kilácích ostré chůze ve vyhřáté místnosti a odpočívat. Jak se vracejí síly, páchají lidičkové hygienu a pozvolna se sunou do podkroví do spacáků. Peklík mi pomáhá nanosit do všech tří kluboven velké špalky na přikládání v noci. A pak už je na základně čím dál tím tišeji, až usne i poslední mluvka. Já jdu v noci 2x přiložit do všech kamen, v půl třetí a v pět. Z podkroví je slyšet jen spokojené oddechování... Jak skvělou se ukázala myšlenka dělení na starší a mladší bylo vidět ráno. Zatímco Vlci, Veverky, Sršni a Tygři už chvíli po šesté pořvávali v okolí Staré a Nové Boudy, spalo se ve Trojce spokojeně až do osmi. Snídaně a ... no samozřejmě že turnaj. Letos je to turnaj pákový. Rozepisuji vyřazovacího pavouka, zatímco Renča přináší čokolády pro vítěze. A pak už to za velkého povzbuzování jede. V mladších vítězí Dan Růža těsně před Šimonem Svobodou a Alíkusem, v kategorii starších je mistrem Kloub, druhé místo patří Klárce Michlové a třetí Petardovi. Úklid, zametání, balení, nošení dříví... A bojovka! Generálské duo modrých Kaša a Kiki (to je náhodička!) si šikuje svoji armádu proti generálskému duu oranžových Babů a Petr. Domlouvají taktiku, každý bojovník fasuje trojici hadrových koulí a najednou trojí hvizd. Vzduchem začínají létat koule a nikdo na mě, coby zástupce tisku, nebere ohled. Radši se tedy dekuji z ohniska bojů někam bokem a odtud sleduji impozantní obkličovací manévr modrých, kteří vzali nebohé oranžové do kleští a doslova je rozdrtili. Je to 1:0, střídáme strany. Po druhé bitvě je to 1:1, pak 2:1 a po čtvrté hře 2:2. Pekelně vyrovnané boje to jsou! Rozhoduje až pátá hra, ve které se štěstí přiklonilo na stranu oranžových. Na závěrečném nástupu odměňuje Petr statečné bojovníky ovocnými čočkami, Babů pak lipovými lístky na kroj. Před jedenáctou se začínají pro svoje ratolesti trousit rodičové. Základna se pomalu ale jistě vylidňuje. Parádní akce Jura
Vítání jara 2016
20. 3. 2016
Jiří Hodek
208 přečtení
Oddílové
Fotografie
