Sobota
Rok se s rokem sešel a tak jsme se i letos v hojném počtu setkali u myslivecké chaty, připraveni přivítat jaro:)
V sobotu v 15:00 jsme se po krátkém zabydlení v myslivecké chatě vyrazili směr větřkovický lom. Po cestě jsme tak, jak je naším zvykem zahráli vlajkovanou. Jednoduchá hra s cílem donést vlajku mého a Klepetova týmu za čáru se strhla v neuvěřitelně napínavý souboj. Skóre 2:2 nám nijak nevadilo, takže můžeme říci, že jsme oba týmy stejně dobré. Že ano Klepeto;) (*pozn. redakce/Klepeta - I přes uznanou remízu zůstává faktem, že modrý tým byl lepší :-))
Čas nás lehce tlačil, takže bylo potřeba vyběhnout krpál nahoru do kopce a zase hezky dolů směrem do lomu. Zde všichni kdo mohli, posbírali okolní suché dřevo a mohlo se jít na oheň. Při znění skautské písně Tulácký ráno se nám krásně rozhoříval táborák a po slibu všech malých světlušek, vlčat a jednoho skauta se z malého ohýnku stal užitkový oheň pro hermelíny a špekáčky. Také Klepí se opět činil a na rošt hodil zelí, které se zde dělalo až do posledního uhlíku. Valča si vzala na starost Hágena, hru, která tvořila v tmavém lese tajemnou atmosféru.Zhasili jsme žhavé uhlíky a po družinkách se vydali směr myslivecká chata. Zde si všichni poctivci vydrhli zoubky a při Uzlem puštěném táborovém filmu 2025 jsme se všichni pomalu oddali spánku.
zapsala Janča
Neděle
Je ráno, pomalu se probouzíme, ale já nikam nespěchám. Včera mě to stálo odřený loket, šmouhu na zdi a protržené termotriko, protože jsem ráno spadnul ze schodů a ve snaze se zachránit jsem utrpěl výše popsanou újmu. Dnes budu chytřejší a vstávání rozhodně neuspěchám. Mohli byste namítnout, že u myslivny nejsou schody, ale kdo ví co se může stát… Člověk je rozespalý, může uklouznout na papírku od žvýkaček, zakopnout o práh, rohož nebo co já vím! To nehodlám riskovat a tak čekám v teplém spacáku dokud to v myslivně neožije a dokud Valča neuvaří čaj. Se vší opatrností vstávám a jdu se věnovat buchtám, za které vděčíme paní Sofinko-Laurinkové a doufáme v její přízeň (a buchty) i do budoucna :-).
Po snídani se pouštíme do balení věcí, které někteří zvládají rychle, někteří trochu pomaleji, ale zato po sobě v mezičase stíhají házet ponožky a prohánět kočku Frýdu, která se nám rozhodla dělat ráno společnost. Chatu pak necháváme vedoucím a starším členům, kteří se starají o úklid, nosí dřevo, rovnají stoly a tak podobně. My s ostatními hrajeme bang a vybíjenou. A nemám to zrovna jednoduché, jelikož ostatní proti mě upekli kartel a tak jsem častěji vybitý než ve hře. S 10. hodinou přijíždějí rodiče, takže se postupně všichni rozprcháváme domů. Gratuluji novým skautům, vlčatům a světluškám, kteří složili svůj slib, a těším se na další akci.
zapsal Klepeto
