Jako v oblíbené hře „Sedm draků“ jsem si připadal v sobotu 12.9. 2015 ráno v půl osmé na konečné trolejbusu. Právě tolik se totiž sešlo účastníků výpravy do Baldovce, kterou Draci zahájili letošní skautský rok. No vlastně když připočtu k té sedmičce (Kloub, Filíš, nováček Vítek, Bert, Kostra, Krysařík, Roxy) ještě Martina, Renču a sebe, bylo nás 10. A to už je slušná tlupa... Trolejbusem jsme se vydali do Slatiny, pak autobusem na Starou Osadu, odtud dalším autobusem do Jedovnic a dalším do Rozstání. Pochválen buď pan IDOS, všechno klapalo jako na drátkách. Jen to počasí nám zatím moc nesvědčí, oblohu pokrývají těžké nízké mraky, tak, že i Kojálu je vidět sotva třetina. V Rozstání vystupujeme a jako první míříme do obchodu. Kluci si nakupují haldu dobrot na cestu („Co si to nakupujete?“... „To, co nám dom zakázali“) a pak už vyrážíme údolím směr naše staré tábořiště. Nejprve asi po kilometru míjíme základnu táborníků z Boskovic, ta však vykazuje značné známky rozkladu. Letos a nejspíš ani loni tu tábor určitě nebyl. Pak jdeme dál údolím, až nás přivítá naše louka. Pořád je moc pěkná, teď je navíc i čerstvě posekaná. Svačíme a dělíme se na dvě skupiny, každá vyráží na jednu stranu do lesa. Cílem je nasbírat nějaké houby, ideálně hřiby. Chci se přidat k některé skupině, ovšem zjišťuji, že se mi do batohu vylil olej na smažení. To je pech, všechno je mastné až hrůza. I plavky! Snažím se batoh trošku zkultivovat, Renča mi pomáhá. Kluci zatím mizí v lese. Když je batoh plus mínus vyčištěný, jdu na druhý břeh potoka. Na louce nacházím asi pět pěkných žampiónů. Potkáváme se s Bertovou skupinou, kluci zatím mají dva pěkné hřiby Kováře. Ve svahu nacházíme další dva, poté se vracíme na louku. Druhá skupina měla smůlu, nenašla nic. Na louce kluci připravují ohniště. Kloub staví kameny na podložení, Filda nosí chrastí, Vítek připravuje březovou kůru, ostatní lámou dříví. Krájím zatím houby na plátky, a když oheň hoří, rozpalujeme na víčku od ešusu zbylý olej. Hub sice není mnoho, chutnají však náramně. Je to opravdová delikatesa! Po jídle se dělíme do dvou skupin: Kloub, Filíš, Bert a Vítek tvoří jednu, Roxy, Kostra, Krysařík a já druhou. Kostra s Krysaříkem roznášejí mety a po chvilce nácviku odpalů hrajeme oblíbený bejz. Úplně vyrovnané to není, už po první výměně vedou Klouvbovci 8:2. Nám to ale vůbec nevadí, dobře se bavíme. Obzvláště když Roxy trefí při nadhozu Filíše a ten má zdarma metu. Nebo když Vítek zaspí na metě při Kloubově odpalu a probudí se, až je aut. Ovšem vrcholem je Bertův běh, kdy místo na metu doběhne na Kostrovu odloženou mikinu a strašně se diví, že je aut. Renča s Martinem opodál spí a ani si nevšimnou, že mraky rozfoukal vítr a vylezlo sluníčko. Pošmourný den se mění v pravé babí léto. To zcela mění situaci. Balíme věci a posouváme se údolím směrem k Baldovci. Zde nás vítá krásný lom s průzračně čistou vodou. Na kamenitý břeh dokonce někdo navezl jemný písek, takže i přístup do vody je příjemný. Tomu se v kombinaci se sluníčkem na obloze nedá odolat, i když voda moc teplá není. Dál bych psát asi neměl, protože někteří mají z domova koupání zakázané :-). Ale bylo to super! Zpět do Rozstání jdeme po červené a než jede autobus zpět, hrajeme „jednadvacítku. Autobusy navazují stejně hezky jako cestou tam, sladkou tečkou za výpravou je návštěva šlapanické cukrárny. Skvělá akce! Jura