Startujeme v sobotu 18.12. od 9.30… prý ať se vyspíme. Což se mi, aniž bych pro to měl nějaký smysluplný důvod, nedaří a vstávám už před 7.
Ostatním zřejmě přišel pozdější čas vhod a pomalu se nás schází 17 - 11 Lišek a 6 Kocourů + já, Uzel a Jana.
Před desátou hodinou již míříme přes pole ke sjezdovce, kde dáváme první bombu - nepletu-li se, tak se podařilo ukrýt všem. Inu, zahřívací kolo. Příště to přitvrdíme :-)
Stoupáme výše ke kamenné mohyle nad Janáčkovou lavičkou. Cestou prohlížíme rokli a já si pohrávám s myšlenkou dát za úkol vyškrábat se přes stráň rokle až nahoru. Zatím jsme podezřele čistí, tak ať jde vidět, že jsme taky něco dělali.
Nakonec soudím, že příležitostí se ušpinit bude ještě dost.
Cestou pak pár Kocourů obdivuje něčí lejno… Koukáme na něj a hádáme kdo za tím asi stojí. Tipujeme to na srnu. Mě to ještě doma motivuje googlit lejna zvířat a trochu se dovzdělat. Jo… byla to srna…. Králík či zajíc jinak tvarují. Navíc zjišťuju, že srnčí zvěř tvaruje jinak v létě než v zimě. A fakt, že jo! Souhlasí to, tvar sedí, je zima…
Za chvíli jsme u mohyly a dáváme krátkou pauzu, pití a společnou fotku. Focení prokládáme bombou jako překvápko. Tentokrát se už nepodařilo schovat všem.
Přes zadní vrch Babí hory pak pokračujeme na Sedmero cest, kde znova pauzírujeme a svačíme. Teda alespoň ti, co si narozdíl ode mě nějakou svačinu vzali :-). Já alespoň mlsně koukám kdo co má. Po pauze se vydáváme na Kožnou, pochod občas proložíme bombou nebo potopou. Každou hru pak bodujeme.
Za vrcholem Kožné pak s Uzlem natahujeme lano a hrajeme vlajkovanou v lese. První hra dala docela zabrat a ukořistění vlajky červeným týmem nebylo vůbec zadarmo. Zvlášť když jeden z červených zakopne a napálí to přímo do protisvahu, kde bokem trefuje kámen… Vypadá to dost nepříjemně a bolí mě to za něj, ale po chvíli se rozdýchává a hraje dál. Od Uzla se dozvídám, že je to dvorní kaskadér Lišek… Takže asi dobrý… Je zvyklý a něco vydrží :-)
Druhé kolo nakonec ukončujeme bez vítěze. A vypravujeme se směrem k jeskyni.
Místo je to parádní a myslím, že tam nejdeme naposledy. Bukový les, skalky, jeskyně a ohniště, zkrátka prostřední na akce jako stvořené. Prozkoumáváme jeskyni a blízké okolí, ale začíná nás tlačit čas, takže po chvíli směřujeme pochodem zpátky k Myslivecké chatě, kde ještě na závěr trefujeme nasbíranými šiškami strom. Trefa je za bod.
Sečteno podtrženo, výprava Kocourů a Lišek byla fajn, užili jsme si zábavy a naťapali odhadem kolem 8km. Počasí celkem přálo a zvládli jsme to bez ztrát či prolité krve :-) Výprava jak má být. Tak zase příště!
Klepeto
