Sešli jsme se na Boudě v sobotu 6. prosince. Krátce po osmé jsme vyrazili, bylo nás sedm, konkrétně Dan, Šíma, Matouš, Áďa, Davča, Kaša a já (Petr), po cestě, ještě ve Šlapanicích, se k nám přidal Dominik. Cestou do Mariánského údolí jsme hráli hned několik her, největší úspěch měla Ježibaba, ale i ostatní hry se klukům líbily. Kromě Ježibaby a po celou cestu hranou hru Bomba, potopa, oheň, jsme hráli taky hru s názvem 30 vteřin. Proč vlastně 30 vteřin? Kluci měli za úkol během 30 vteřin od startu doběhnout co nejdál, položit lahev s pitím a ještě se vrátit na původní místo. Nejdřív někteří běželi moc daleko, nestíhali se vracet, jiní zase položili lahev s pitím moc blízko a zbytečně se tak obírali o možnost získat k dobru další cenné metry. V dalších kolech byli ale všichni úspěšnější, počítali si v duchu 30 vteřin a byli na tom líp a líp. Cesta byla dlouhá a tak jsme si v Podolí na zastávce dali svačinu, abychom měli energii na další část naší výpravy. Došli jsme na zastávku do Mariánského údolí a měli jsme ještě dost času, tak jsme se vydali směrem k Eldorádu, po cestě jsme hráli další hru, tentokrát Pneumatiku. V této hře někdo honil (byl jehla), ostatní byli pneumatiky, když jehla propíchla pneumatiku, musela si pneumatika čupnout, ostatní nepropíchnuté pneumatiky mohli propíchnutou zachránit tím, že vedle ní udělali tři dřepy. Jehla vyhrávala, když propíchla všechny pneumatiky. V téhle hře vyhrál jako jediná jehla Davča, který byl ze všech nejrychlejší. Chvilku po dvanácté jsme odjeli z Mariánského údolí směrem do Šlapanic, když jsme došli na Boudu, tak jsme rozdělali oheň a dali vařit na kamna čaj. Na Boudě jsme se nasvačili nebo vzhledem k času naobědvali a začali vytvářet vánoční výzdobu. Práce nám šla hezky od ruky, tak jsme si ani neuvědomovali, jak čas letěl. Vytvářeli jsme barevné řetězy, papírové baňky, rampouchy na okna nebo vločky. Přece jenom nám ale po nějaké době začalo být v Boudě teplo a chtěli jsme se vyvětrat, tak jsme šli ven zahrát si na chvilku fotbal. Po fotbale následovala hra na leváka, ve které každý musel použít druhou ruku, než jakou obvykle používá. Kluci si nasazovali čepice levou rukou, házeli šiškama na kmen stromu, apod. Po levákovi jsme šli zase na chvilku do tepla, kde jsme doplnili příjem tekutin a ještě jsme chvíli vyráběli vánoční ozdoby. Potom následovala asi nejlepší hra výpravy – Bludičky. Kaša s Petrem byli bludičky, které měli u sebe baterku, kterou občas blikli. Když je někdo chytil, odevzdali mu jeden život (měli u sebe každý asi 30 životů). Dokážete si určitě dobře představit, jaká nastala velká honička a běhání. Kluci vyhráli poměrně dost rychle, byli šikovní a navíc měli i trochu přesilu :) Po prvním kole následovalo další kolo, tentokrát ale byli bludičkami dva, kteří získali nejvíc životů, tedy nejvíckrát chytili Kašu a Petra. Pomalu se začala blížit šestá hodina a čas naší sobotní výpravy a prodloužené schůzky se začal naplňovat. Ještě jsme si zahráli tři kola Tupana, rozdělili jsme si, kdo komu dá dárek na vánoční oddílovce a pořádně jsme uklidili. Byla to moc pěkná a vydařená sobota. Petr