V pátek 10. 7. jsem vyrazili z tábora už okolo sedmé ráno, abychom stihli autobus z Vatína do Žďáru. Ráno to bylo poměrně hektické - poslední kontrola, že máme všichni všechno, zavřít chlopně, vzít snídani do ruky a šup šup na autobus.

Nakonec jsme ale vše stihli a v počtu deseti dětí a dvou vedoucích jsme v 7:20 už nastupovali do autobusu.

Plán na dnešní den byl pořídit v Kauflandu proviant, vlakem dojet do Náměště nad Oslavou a odtamtud se pěšky projít na zříceninu hrafu Dub v Tasově.

Protože byla naplánovaná trasa poměrně krátká, nikam jsme nepospíchali a v Náměšti jsme si první dali zmrzku, pak rychlou koupačku u rybníku Rathan a teprve pak jsme vyrazili po opravdu zelené (čti zarostlé) turistické stezce směrem na Tasov.

Po cestě jsme si dali zastávku na chleba s vysočinou a do Tasova jsme dorazili kousek po poledni.

Objevili jsme tady super malou cukrárnu a rozhodli se, že si dáme zmrzku. Nebo dvě :-)

Protožr bylo docela horko, ještě jsme v místním coopu doplnili zásoby vody a vydali se na zříceninu, která měla být naším dnešním nocležištěm.

Tam jsme rozbalili tábor, zapálili ohýnek a uvařili si suprové těstoviny s boloňskou omáčkou.

Pak jsme chvilku hráli nějaké hry a následně jsme já a Krysařík, oba  tak trošinku nachlazení, usnuli. Spát jsme mohli tak půlhodinky, ale kluci mezitím alespoň měli možnost trochu dovádět bez dohledu vedoucích a dát průchod své kreativitě ve vymýšlení aktivit :-)

Následně byli do spacáků zahnáni i kluci, ale ještě předtím jsme si zrekonstruovali táborový sněm i se sněmovní písničkou.

V sobotu jsme vstávali okolo osmé. Dali jsme si snídu, uklidili jsme a opět se vydali do coopu abychom načerpali zásoby a vodu na další den.

V plánu bylo vydat se po Mlynářské stezce směrem na Velké Meziříčí na staré tábořiště u Oslavice.

Trasa opět nebyla nikterak dlouhá či náročná, a tak jsme se mohli na oběd zastavit u řeky, kde se kluci zase řádně okoupali a Dany tam prohrál sázku.

Zbytek cesty proběhl tak nějak v poklidu a na tábořiště jsme dorazili okolo páté odpoledne. Bohužel jsme nenašli žádné veřejné ohniště, tak jsme večeři snědli studenou a pak se kluci věnovali stavbě přístřešku a následnému koupání v blízké říčce.

Jak padla tma, padli jsme i my a šli jsme tentokrát brzy spát, abychom ráno v pohodě stihli vlak.

V neděli ráno jsme vstávali už v nekřesťanských sedm hodin, sbalili tábořiště a vydali jsme se známou cestou do Oslavice na vlak do Žďáru.

Tam byl pro kluky vyhlášen rozchod, s tím že se potkáme okolo dvanácté před aquaparkem.

Byli jsme tedy docela překvapení, když nám okolo 11té volala Lvice, že kluci čekají jako svědci pro policii u místního kebabu. Po prvotním zděšení, jsme zjistili, že kluci společně s jednou paní volali policii kvůi nebezpečně znějící hádce v sousedním domě.

Nakonec nebylo potřeba, aby dále svědčili, tak dostali pochvalu a společně jsme se přesunuli do místního aquaparku, kde jsme se potkali i s Kocoury, Kobry a Sovami a vydali se smýt ze sebe prach cesty.

No a teď už nás čekala jen cesta do tábora. Kluci se dohodli, že chtějí zkusit Výzvu bosých nohou, což je výzva, při které musíte bosky ujít alespoň tři kilometry po alespoň čtyřech různých terénech. Zní to jednoduše, ale zkuste si to s krosnou ;-)

Tím jsme tedy úspěšně zakončili letošní puťáček a já už se moc těším na další rok,

Terka