Nápad na noční pochod jsme měli v hlavách již delší dobu. Myšlenka se začala pomalu měnit v reálný koncept teď na jeden říjnový pátek. Úkol byl jasný, místo schůzky nastoupit do 31ky, odjet ke starým kasárnám na 75ku, které nás doveze na Starou osadu. No a ze Starky to je už jen 25 minut autobusem do Jedovnic, kde naše putování začne. Původní nápad počítal tedy s tím, že nás pojede co nejvíc. Nakonec nás pochodovalo ne tolik, jak jsme si přáli. Vejt, Kaša, Kanec, Hanz a k tomu dámská společnost v podobě Babu a Kiki. Ještě půl hodiny před odjezdem to sice vypadalo, že pojede i Bengi, nicméně tak nedopadlo. Vystoupili jsme z autobusu, maličko se občerstvili ze zásob nakoupených v Albertu na Starce, trochu se přioblékli a vyrazili. Ušli jsme asi 100 metrů a začali hledat kešky. Nemusím asi vyprávět o tom, že malou krabičku ve tmě mezi smrčkama těžko najdete… Jinak jak probíhala cesta? Nesla se v duchu veselých i vážných hovorů, zpívání, debatování o nekonečnosti vesmíru i jídle, pozorování hvězd a jídle. Co se ale přesně událo, to zůstane pouze mezi naší šesticí. Vycházeli jsme v 20 00, cedule Šlapanice nás vítala ještě za tmy, tuším kolem půl čtvrté. Podle mě dobrá práce na nějakých 34km. Nakonec jsme ale všichni byli rádi, že je to už za námi a můžeme padnout do pelechu. Vejt