Asi dva týdny zpátky přišla Kláda s nápadem, že se vydáme v půlce dubna na vícedenní puťák. No a tak jsme začali plánovat, přišlo spousta nápadů ale nakonec jsme se domluvili na jednom, cesta z Velkého Meziříčí do Pardubic. Vzhledem ke množství lesů po cestě se nám tato cesta zalíbila nejvíce, no a tak jsme se rozhodli pro ni. Hned poté jsme začali shánět další členy výpravy a mnoho dalších vedoucích se nakonec rozhodlo jet s námi, někteří sice jen na některé dny, ale alespoň se přidali.
Kláda byla sbalená už týden předem a zbytek nás se zabalil v klidu chvíli před odjezdem. No a 19.4. v Sobotu jsme se sešli ve Šlapanicích na zastávce a s krosnami se vydali na Hlavní nádraží do Brna. Odtud jsme odjeli vlakem do Křižanova a poté do velkého Meziříčí. Zde jsme si nakoupili jídlo na cestu v Penny na pravé straně řeky :) a poté jsme se vydali Velkým Meziříčím směrem na Lavičky a dále směr Netín.
Nohy začínaly bolet po necelých 15 kilometrech a Terka se bohužel musela oddělit a s lehčím batohem se rychlejším tempem vydat do Žďáru nad Sázavou, aby stihla práci další den. No a chudák Ufon už pár kilometrů před tím blbě došlápnul na nerovné cestě a vyvrknul si kotník, proto se s námi nakonec musel také rozloučit. Ale výprava i v menším počtu pokračovala dále a to přes Radostín nad Oslavou, Kotlasy a nakonec až Březí. Z Březí jsme šli cestou kolem tábora a v blízkosti rozcestí se utábořili. Na večeři jsme měli boloňské s těstovinami a olivami. (Jedny boloňské se nám podařilo omylem rozbít v obchodě.) Po jídle už však jen zbývalo zabalit se do spacáku a jít na kutě.
V noci byla zima! :/
Ale přežili jsme, zabaleni v několika vrstvách oblečení nám nakonec bylo poměrně dobře, až na to že poměrně dost foukalo. Ráno jsme se protáhli, sbalili hamaky, spacáky a vše co po nás zbylo. No a dále jsme se vydali směr Žďár nad Sázavou, cestou, kterou všichni dobře známe. Na místním nádraží jsme se potkali s Ájou, která na rozdíl od zbytku posádky neměla v nohách téměř 30 kilometrů, avšak měla za sebou majáles, takže kdo ví kdo vlastně mohl být víc unavený. :D
Po nákupu v Kauflandu jsme se vydali kolem Sázavy směrem k vesnici Polnička, dále kolem Velkého Dářka do Radostína, Hluboké a pak jsme se po dalších více než 25 kilometrech s těžkými krosnami utábořili u jezera Řeka kousek od Ždírce nad Doubravou. Navečeřeli jsme se, opět těstovin s boloňskou a olivami, a po masáži masážní pistolí (se kterou jsem se celou dobu táhnul :/ ) jsme šli spát.
Tato noc byla mnohem lepší, stále byla poměrně velká zima, ale alespoň už tolik nefoukalo a spalo se dobře. Tuto noc nás však mnohem více budila lesní zvěř všelijakými zvuky a chozením okolo. Ráno jsme se sbalili a vydali se směr Ždírec nad Doubravou přes Staré Ransko. Ve Ždírci jsme sedli na vlak do Pardubic a chvíli si odpočinuli ve vlaku. V Pardubicích jsme se „rozhlédli“, navštívili místní McDonald a vydali se zpět do Brna. Zde už nezbývalo než se rozloučit, a vydat se každý svou cestou domů. Doma jsme zalehli do postele, kde zůstaneme do příštího puťáku, a začali plánovat kam se vydáme příště.
Tímto příspěvkem bychom chtěli mít vzpomínku na náš první společný puťák, a motivovat ostatní vedoucí, aby se k nám v budoucnu přidali. I přes bolavá kolena, šlapky a puchýře nejen na nohách, jsme si puťák velice užili, a budeme se těšit, třeba i ve větším počtu, zase někdy příště.
Díky moc všem zúčastněným, i těm co se přidali jen na chvíli, všichni jste měli svůj dopad na cestu a morálku posádky.
Ovečka
