Skončila oddílovka a Sršňi a Vlci zůstali na Boudě. Čekala je totiž ještě jedna akce, společný puťák. Původní plán, vyrazit už v pátek večer, jet do Velkého Meziříčí, zde přespat na bývalém tábořišti, poté se během soboty a něděle dostat podél řeky Oslavy do Náměště a odtud jet zase do Šlapanic, bohužel nevyšel. Holt na Vysočině pršelo. Tak jsme tedy po oddílovce zůstali na Boudě, rozdělali oheň, v klidu se navečeřeli. Dále než jsme šli spát, krátili jsme si čas ping-pongem, fotbálkem nebo konverzací. Krátce před jedenáctou jsme se odebrali ke spánku.
Filíš
V sobotu 25. června bylo potřeba brzy vstát, sbalit se a vyrazit na konečnou trolejbusů č. 31. Ze zastávky Šlapanice, Kalvodova jsme vyjížděli krátce po 9., ve Slatině jsme přesedli na autobus č. 78, který nás dovezl na Velkou Klajdovku, odkud jsme pohodlně kolem 10. dorazili do Jedovnic. Cíl naší cesty byl jasný, dostat se v neděli odpoledne pěšky zpátky na Boudu. Naše víkendové putování, po vysednutí z autobusu číslo 201, jsme zahájili osvěžující jedovnickou točenou zmrzlinou. Po doplnění energie jsme se vydali na cestu do Bukovinky. Po cestě jsme si uvědomili, že značeným cestám v mobilních aplikacích nemůžeme tak úplně věřit a že občas nezbyde nic jiného než některou cestu prostě zkusit a dát na vlastní intuici. Do Bukovinky jsme šťastně dorazili a za odměnu si dopřáli vydatný oběd v místním restauračním zařízení. Nasyceni a napojení jsme pokračovali k cíli naší dnešní cesty, k jeskyni Pekárně. Po cestě jsme se zastavili navečeřet a doplnit tekutiny u jednoho příjemného výletního místa. Někteří z nás si tady taky zahráli ping pong nebo přehazku. Byl to příjemný relax po perném dni s krosnou na zádech. V podvečer jsme dorazili do jeskyně Pekárny, nachystali si místa na spaní a brzy usnuli.
V neděli ráno některé z nás probudilo letní sluníčko dříve než jiné. Po půl osmé jsme už všichni na nohou, balíme, snídame, se sbalenou krásnou k nám přicházejí Tesák s Kolečkem, kteří noc strávili v hamace kousek od nás. Procházíme Mariánským údolím, u bobovky si dáváme pauzu, v Eldorádu obědváme. Smažák s hranolkami byl vynikající a dodal nám energii pro závěr našeho pochodu. Do Šlapanic přicházíme po druhé. Ještě je potřeba uklidit Boudu a stiskem levice se rozloučit. Za dva dny jsme nechodili kolem 30 kilometrů, slušný výkon při třicítkách a s krosnou na zádech.
Petr
