Je sobota dopoledne 16.října. Krásně svítí sluníčko a před Boudou se nakonec sešlo jen 5 svišťů. Chvíli jsme ještě počkali, jestli nepřijde nějaký opozdilec. Čekání jsme si zkrátili na hřišti a zahráli jsme si Rybičky, rybičky.
Vyrazili jsme. Kolem kravína po cestě nás to moc nebalivo. Jezdilo tady dost aut. Zato u cvičáku to už bylo super. Dívali jsme se přes plot, jak tam pán cvičí záchranářského psa. Chodil nahoru a dolů po žebříku a nebál se ani ve velké výšce na vysuté lávce. Ten pes. Ne pán.
Před cihelnou jsme objevili jezírko a v něm aspoň metrového koi kapra. 🤣 Byl celý bílý a nám se hrozně líbil.
Pak už ale byl velký hlad a tak jsme si dali pauzu na svačinku. Z Velkého hájku dolů cestičkou k silnici to bylo velké dobrodružství. Sem tam to někomu ujelo a sedl na zadek. Nikomu se ale nic nestalo a v pořádku jsme se dostali k Černému splavu a na cyklo stezku. Po ní už to byla pohoda a za chvíli jsme byli v Bedřichovicích. Tám bylo dost času na pískoviště, houpačku, autobus i svačinu.
Zpět jsme to vzali přes Kolíbku a z vyhlídky jsme obdivovali jak je ta cihelna veliká. Ani nám to tak nepřipadlo, když jsme šli okolo.
Další úzká cestička nás dovedla k Velkému parku. A na další hřiště. Kde byla zase houpačka, pískoviště, hrazdy a různá houpadla. Všichni si zasloužili lízátko.
Po cestě jsme hráli Štronzo, na Sochy, sbírali jsme bylinky a vykládali si o cihelně, hliništi, skládce, zvířátkách a rostlinách.
Na Boudu jsme přišli akorát. Všichni rodiče už na nás čekali a rozebrali si nadšené sviště a vydali se domů.
Fí