S přípravami na tuto prestižní akci jsme započali už loni na podzim a pokračovali po celou zimu i jaro. Na posledních schůzkách (a že jich nebylo moc – pátky nám často obsadily svátky jako třeba První máj nebo Velký pátek, pak Svatojiřská oddílovka...) jsme dohodli sestavy a doladili technické věci. Nastoupíme následovně: Draci: Šestník Lost + Kostra, Filíš, Jára, Zubnička a Bert MASH: Šestník Peklík + Kloub, Lukin, Honza a Hasik Bohužel, ostatní Draci se rozjeli po rodinných dovolených a v závodě nám tudíž moc nepomohli (teda kromě chudáka Tobíka – tem by jel rád, ale leží v nemocnici). Sraz jsme si smluvili na pátek 8.1. v 7:00 na Boudě. Zde jsme doplnili povinnou výbavu o lékárničky, stany, mapy, buzoly a kotlíky. Přidali se k nám Netopýři, kteří s Tomášem na Boudě nocovali: Amád, Petarda, Krištof a Wikin . Batohy jsme naložili do auta, které nám do Křtin odveze Petr a mohlo se jet. Trolejákem do Slatiny (zde se oddělil Tom a pokrčoval do Brna), autobusem na Klajdovku a dalším autobusem (kupodivu docela prázdným) do Křtin. Cestou zdravíme Kuřimáky, v autobuse s námi jedou i hlídky z Brna a Střelic. Na Křtinském koupališti nás vítají organizátoři. Jdu zaplatit startovné, kluci se zatím usazují v trávě a diskutují detaily k závodu. Úvodní nástup má malinko skluz, dozvídáme se tam, že družiny vyrazí podle mapy do terénu, kde musí objevit 8 stanovišť. Ta budou fungovat do večera do 20:00 a pak zase ráno od 8:00. Přespat můžou družiny na některém ze zakreslených míst v mapě (pronajaté louky), celou dobu s nimi bude doprovod a ten bude hodnotit jejich schopnost orientace, táboření a balení batohů. Trasa mezi stanovišti má v případě ideální trajektorie asi 18 km. Po nástupu kluci studují mapu a domlouvají se, kam nejdřív a kam potom. Závod je tak pohltil, že se se mnou a s Renčou ani nestíhají rozloučit, a upalují k prvnímu stanovišti... Nejinak je tomu u dalších hlídek, koupaliště se během půlhodinky totálně vylidňuje. Z lidského hemžení, připomínajícího mraveniště, se místo mění v oázu klidu. Vedoucí, kteří nešli s hlídkami jako doprovod, odjíždějí domů. My s Renčou a Martinem (Petr je na trati s brněnskými skauty, Bengi nakonec nedorazil a Tomáš přijede až zítra ráno) jdeme poobědvat do místní vyhlášené hospůdky, pak jdeme na prohlídku místních kluboven (jsou moc pěkné) a také do místního kostela (i ten je moc pěkný). Večer pak trávíme na koupališti, pomáháme projíždějícím motorkářům nastartovat porouchanou motorku, kecáme s organizátory, kteří se sem sjeli ze stanovišť a vůbec... Spíme v týpku, což je pro malého Martina první opravdu skautská noc :-). Ráno vedoucí ze stanovišť vyrážejí do terénu tak, aby od 8:00 mohli zase fungovat, a naopak přijíždějí Warden s Ňůjorkrem. Mají s sebou i počítač a v něm průběžné výsledky ze stanovišť ze včerejšího dne. Spousta se toho dá vyčíst, třeba to, že na zdravovědě získávají hlídky nejméně bodů ze všech stanovišť, taky vidíme, kolika hlídkám ještě chybí projít kolik stanovišť... První dvě místa vypadají už teď jasně, od 3. do 8. To ale bude o fous a rozhodující váhu bude mít hodnocení, které na hlídku napíše doprovod... Něco po deváté přichází první hlídka. Jsou to děvčata, ale nevím už odkud. Následují další a další hlídky. Naši kluci se vracejí společně: Draci, MASH i Netopýři. Chvilku před nimi přijíždí Tom. Samozřejmě, že všichni o překot sdělují svoje zážitky a úspěchy na stanovištích. Celkově byly úkoly docela těžké. Zato táboření a přespání bylo úplně v pohodě. Příprava jídla taktéž, dokonce při ní kluci zažili spoustu legrace. Když si chvíli oddechnou, něco pojí a jdou za vedoucími, kteří je doprovázeli pro zpětnou vazbu. Ta je vesměs pozitivní, nicméně ty dva vyslechnuté rozhovory ve mně vyvolávají docela nepříjemný pocit. Každý rozhovor je totiž úplně jiný, a je zřejmé, že každý z doprovázejících pojal svůj úkol malino jinak a stejné věci hodnotil odlišně. Konečně přichází i Petr a i on poskytuje družině, kterou doprovázel, zpětnou vazbu. Kluci jsou v pohodě a moc se těší na vyhlášení výsledků. Ve 12:00 už jsou všechny družiny zpět (i ty opozdilé, které za to přicházejí o nějaké bodíky) a rozjíždí se bojovka Maršál a špion. Kluci se baví, vypadnuvší se vracejí a všichni už netrpělivě očekávají vyhlášení. Bojovka nakonec končí plichtou, ale hráči jsou i tak spokojení. Zahráli si dobře. A je to tu! Wardenův hvizd svolává všechny pod stožár a Ňůjorkr vyhlašuje výsledky. Začíná u děvčat, postupuje odzadu. Poslední (vlastně první) čtyři hlídky, co postupují do kraje, pak vyhlašuji já, coby „pán z okresu“. Warden je fakt borec, takhle mě uvést! Připadám si jak nějakej komunistickej papaláš... Hned po vyhlášení mu předávám mikrofon zpět jako „pánovi ze Křtin“, čímž vracím úder. Chápavější kusy z obecenstva se chechtají jak kobyly :-). A jsou tu chlapecké hlídky. Těch je celkem 20. Na 11. místě končí naši Netopýři, nasbírali 293 bodů. MASH jsou osmí s 313 body. A zase od čtvrtého místa vyhlašuji já. Čtvrtí jsou Sokoli ze Střelic, mají 321 bodů. A konečně třetí místo: DRACI ZE ŠLAPANIC!!! Nasbírali 322 bodů. Lost hrdě přebírá diplom a je jasné, že krajské kolo nás nemine. První dvě místa patří skautům ze Křtin, ti mají po 358 bodech a dělí je od sebe jen necelý půlbod... Nakonec ještě na plac předstupuje čtveřice kolíků v bílých pláštích a sehrává zvací scénku na krajské kolo, které bude o prvním víkendu v červnu v Boskovicích. Rozchod, balení, odchod. Petr s Renčou, Martinem a miliónem batohů jedou autem, my ostatní autobusem (posilový spoj pro skauty – organizátoři zabodovali!), ještě jednou autobusem a trolejbusem. Opět se setkáváme v cukrárně na náměstí, kde hodujeme a slavíme postup. Parádní akce. Tak za měsíc jedeme do Boskovic. Držte nám palce! Jura