Teplé letní dny už jsou dávno pryč, sluníčko vystřídal chladný vítr a zatažená obloha. Škaredé počasí ale nemohlo odradit partu Veverek, která se rozhodla protentokrát pokořit Nový hrad. Sraz jsme měly v sobotu 8.10. 2016 ve tři čtvrtě na devět na Boudě, a jelikož jsem na holky naléhala, aby určitě přišly včas, abychom stihly trolejbus, byla jsem to já, na koho netrpělivě čekaly před bránou. Jen jsme si do Boudy uklidily draky na zítřejší drakyádu a už už jsme pelášily na trolejbus. Osazenstvo čítalo, mimo mě, jedenáct Veveřic, což byly: Pulec, Keho, Žabka, Tefi, Míša, Monča, Teris, Lvíče, Alikus, Anička a Káťa. Úspěšně jsme dorazily do Brna, kde jsme koupily u nezvykle příjemné paní zpáteční jízdenku do Adamova. Na nástupišti se k nám přidal Peťa, to abychom se samy holky nebály. Cesta vlakem trvala chviličku, po asi dvaceti minutách jsme už vysedali, posilnili jsme se svačinou a mohli jsme plní sil vyrazit směr Nový hrad. První zastávka proběhla u ohrady s oslíky, kůzlaty a prasaty. Po důkladném nakrmení všech zvířat jsme mohli pokračovat. Cesta nebyla moc dlouhá, zato vedla do pořádného kopce, na jehož vrcholu se tyčil očekávaný hrad. Ještě před vstupem holky mně a Peťovi uspořádaly svatební obřad J a potom už jsme si to namířili rovnou k hradní bráně. Na nádvoří zrovna probíhal podzimní jarmark, takže jsme mohli utratit svoje peníze za různé pochutiny, suvenýry nebo teplé nápoje, protože bylo opravdu chladno. Snědli jsme si svoje svačiny, něco jsme nakoupili a potom už jsme se rozeběhli prohlédnout si hrad. Holky nejvíc fascinovala mučírna, Tefi pořád žadonila, abychom ji natáhli na skřipec. A protože hrad není zrovna největší, po pár cestách na věž a zase dolů jsme se rozhodli vydat se na zpáteční cestu. Tentokrát proběhly zastávky dvě, a to na kolotoči v Šenku Pod hradem a znovu u zvířátek. I přesto jsme stihli dřívější vlak, než jsem očekávala. Po příjezdu do Brna nás Peťa opustil, ale vzápětí jsme potkaly Sisi, kterou Keho úspěšně překecala, aby s námi šla na Boudu. Na Boudě jsme si rozbalily každý svoji večeři z domu a já jsem vyhlásila oblíbenou talentovou soutěž. Holky se rozutekly nacvičovat a Lvíče, která už svoji písničku měla natrénovanou, mi zatím dala lekci šachů pro začátečníky. Po hodině tréninku soutěž mohla vypuknout. První představily svoje číslo Alikus, Míša, Monča, Tefi a Žabka, jakožto televizní zprávy i s večerníčkem. Druhá skupinka byla Anička s Káťou a Terisem s písničkou Okoř, jako třetí vystoupila Pulec s Keho s jejich akční scénkou a jako poslední se předvedla Lvíče s písničkou What a wonderful world. Všechna vystoupení byla velmi povedená. Po náležitém ocenění čočkami jsem si vzpomněla na hru, co jsme kdysi hrávaly s Ještěrkami, jmenuje se De la compa, a holky to bavilo natolik, že jsme u této hry vydržely celý večer. S některými jsme si ještě zahrály Vraha a pak už jsme se přesunuly nahoru do spacáčků, některé to měly jako úplnou premiéru. Alikus holkám povykládala dvě pohádky, já jsem se také přidala s pověstmi o Novém hradu a zanedlouho už všechny spaly. Druhý den ráno, jak už je to u nás (mnou velmi oceňovaným) zvykem, se první probouzivší vydaly dolů zatopit v kamnech a poté klábosit a hrát si ven. Postupně se k nim přidávaly další a až se nakonec vyhrabaly z postelí i ty největší spáčky, společně jsme se nasnídaly. Po důkladném úklidu se holky rozhodly na zahradě otestovat draky a já s Pulcem, Keho a Lvíčetem jsme se pustily do přípravy brzkého oběda, klasických těstovin s kečupem a sýrem, pro vybíravé pouze s jednou položkou. Po obědě už jsme jen poumývaly nádobí a mohly jsme se přesunout na pole ještě před drakyádou pořádně prohnat draky. Výprava byla skvělá, doufám že novačky nadchla a už se těším na další akci. Napsala Babů