V podvečer 14.6. se sešlo tvrdé jádro Vlků (Tesák, Ondra, Kloboučník, Dejv, Petr a já) na konečné trolejbusu ve Šlapanicích a vyrazilo směr Ústí nad Orlicí. Ve vlaku z Brna, který nabral několikaminutové zpoždění ještě než jsme vyjeli, jsme hráli hry a já přemýšlel, kde přesně přečkáme první noc.

Po příjezdu do Ústí jsme vyrazili směr Řehořův důl, odkud jsme uhnuli na neznačené cesty do lesa. Po menším převýšení jsme konečně nalezli parádní místo. Nachystali jsme si věci na spaní, rozdělali oheň a společně se u něj navečeřeli. Spát jsme šli brzo – v sobotu totiž vstáváme v šest hodin ráno.

Probouzení nám nedělalo velké problémy. Rychle jsme se sbalili, hodili do sebe snídani a pomalu se vraceli do Ústí. Musíme totiž koupit společné jídlo. Po nákupu v místním supermarketu jsme se vraceli opět k Řehořovu dolu. Tentokrát jsme ale neuhnuli na neznačené cesty, ale pokračovali po modré směrem k vrcholu. Po cestě jsme se osvěžili a napili v Poustevníkově studánce. Konečně jsme nahoře! Sedáme na lavičky a v chatě KČT si kupujeme kofolu a limonády. Taky si půjčujeme klíče od padesát metrů vysoké rozhledny a jdeme se podívat nahoru. Nádherný rozhled, fotíme se se Sněžkou – škoda toho oparu.

Po skoro dvou hodinách lenošení ve stínu stromů pod rozhlednou pokračujeme v naší odysee dále. Přes vesničku Řetůvka se dostáváme do údolí, které lemuje říčku Husí krk. Zde nacházíme příjemné místo k obědu, odpočinku a házení žabek. Je nám tu tak příjemně, že se nám nechce ani pokračovat. Překonáváme tedy lenost a vydáváme se dále. Po cestě potkáváme vodní buvoli a tak trochu jim závidíme, že jsou až po krk naložení ve vodě…

Abychom si nezacházeli, rozhodujeme se najít si vlastní cestu skrz les. Plán vcelku dobře vychází, dokud nenarazíme na obrovské pole kopřiv. Přebrodíme řeku? Proč ne! Když se ale podíváme na vodnatost, hloubku a šířku Tiché Orlice… Zkrátka jsme si zašli víc, než bychom chtěli :)

Nyní již po správné straně řeky jdeme po nové cyklostezce směr Bezpráví (místo, které jsem chtěl ukázat Kolečkovi a tolik věcí mu tam vysvětlit :)). Zde je podél cyklostezky hospoda a tak klukům kupuji zmrzlinu a následně se jdeme koupat do přilehlého jezu. Studená voda.

Hřmí. Za chvíli i prší. A to dost. Schováváme se pod velkým stromem. Po deseti minutách déšť polevuje a my se vydáváme dál. Kilometr před námi je vesnička Perná, což je cíl dnešního putování. Během kilometru se ovšem stane něco, co nás donutí změnit od základu plány. Další bouřka, dosti vydatná. Po úplném promočení našeho oblečení a krosen se schováváme pod železničním mostem. Taktizujeme. Po kouknutí na meteoradar se rozhodujeme – dneska to v lese nepřečkáme. Sbíráme tedy poslední síly a jdeme až do Brandýsa nad Orlicí. Vlakem se dostáváme do Chocně, kde se kvůli zpoždění rychlíku z Prahy čeká hodinu a půl. Konečně přijíždí. Po cestě do Brna nabírá další zpoždění, což je nám jedno, protože víme, že dnešní noc strávíme v suchu.

Po příjezdu na boudu vařím pivní guláš a hrajeme deskovky. Po pozdní večeři jdeme všichni vyčerpaní spát. Shodli jsme se, že dnešek byl dobrodružný.

V neděli spíme skoro až do oběda. Po obědosnídani hrajeme Dixit a pomalu uklízíme. Jsou tři hodiny a náš puťák končí. Ačkoliv nešel přesně podle plánů, všichni jsme si ho užili :)

Zapsal Kaša