V pátek 28.4.2017 začínáme na konečné trolejbusu ve Šlapanicích výpravu na Šifrův palouček. Od rodičů máme slíbených rekordních dvanáct kluků a ti také v pět hodin přicházejí. Jede Šimon, Franta, Sebík, Davča, Pája, Vojta, Maťa, Erik, Petr, Domča, Tesák, Ondra, Peťa a já – Kaša. Chvíli po páté nastupujeme do třicet jedničky a máváme rodičům. Míříme směr Brno. V Brně na nás čeká i s již koupenými lístky Peťa a my pospícháme, abychom stihli vlak do Březové nad Svitavou. Nastupujeme do posledního vagónu a usazujeme se ve skoro prázdném oddíle (sedí tu jen jedna usměvavá a hlavně trpělivá slečna). Uháníme krajinou a sledujeme zajímavý ráz měst – zvláště pak Adamova.
Asi po hodině vystupujeme na nádraží v Březové. Přijíždí Ivet a je tak hodná, že nakládáme všechny krosny a nákup do jejího auta – můžeme jít na lehko. Opouštíme Březovou, procházíme Brněnec (kde měl Oscar Schindler svoji továrnu) a stoupáme do kopce. Po tři čtvrtě hodince přicházíme za šera na boudu. Bouda je to malá, zato útulná. Zapalujeme petrolejky (jak ty jsme už dlouho nepoužili!) a pouštíme se s chutí do večeře. Po večeři někteří hrají kostkový Bang!, někteří Double. V jedenáct vyhlašujeme hygienu a chystáme se do spacáků. Když už jsou všichni zalezlí v teple, čteme s Peťou pověsti o hradě Svojanov, kam zítra půjdeme (nahrávky pod fotogalerií).
Ráno kluci nemůžou dospat a tak máme s Peťou dřívější budíček. Kluky ženeme na palouček nad srubem, kde se Peťa ujímá vedení rozcvičky – Kaša zbaběle fotografuje. Po pořádném probuzení těla si dopřáváme snídani ve formě buchet a balíme baťohy na cestu. O půl deváté zamykáme klubovnu a jdeme po silnici skrz Bělou, kde jsme ubytovaní. Zastavujeme se u kostela, ale bohužel je zavřený, takže se dovnitř nepodíváme. Za vesnicí nás čekají rozbahněné cesty, ty nám ale nevadí. V lese mezi Bělou a Svojanovem svačíme tatranku a čerpáme síly – jsme v polovině cesty na hrad. Projdeme Starý Svojanov (kde se k nám přidává opuštěný starší pes a jde s námi celou cestu, až na hradní nádvoří) a narážíme na balíky sena. Kluci hned akčně zdolávají vrchol. Ve stínu balíků nacházíme zbytky sněhu a tak máme šanci si zahrát koulovanou ve čtrnácti stupních. Před půl jednou přicházíme k hradu Svojanov. S Peťou jdeme kupovat vstupenky. Bohužel asi nejsme dostatečně šarmantní a tak nám paní nedala slevu.
Na nádvoří vytahujeme typický český turistický oběd – chleba s paštikou. Po nadlábnutí vstupujeme do hradních sklepení, lapidária, mučírny a domu zbrojnošů. Všude nám pán průvodce vykládá zajímavá fakta o hradě. Kluci si dokonce můžou vyzkoušet některé mučící nástroje, nebo část rytířské zbroje – a že je na nich vidět nadšení! Po skončení prohlídky ještě lezeme na hradní věž vysokou dvacet šest metrů, nahoře se fotíme a užíváme si výhled. Je již půl čtvrté a nás ještě čeká prohlídka tkalcovny Vojtových prarodičů. Prohlížíme si pletací stroje a různé druhy látek. Po půl hodině zajímavého výkladu nás Vojtova babička doprovází na konec Svojanova, kde nám přeje šťastnou cestu. Vracíme se pomalu na boudu.
Na verandě na nás čeká Vlasta – místní skaut a Petrův kamarád. Povídáme si a pomáhá nám rozdělat oheň v netáhnoucích kamnech. Po chvíli máme vyhráno, větráme šedý dým z místnosti a začínáme vařit. K večeři budou těstoviny se zeleninovou omáčkou a sýrem. S pomocí Vojty, Tesáka a Sebíka nám to jde rychle od ruky a po hodince již večeříme. Kluci si pochutnávají. My s Petrem večeříme venku a v klidu probíráme další den.
Je neděle a to znamená, že není rozcvička (byť by si ji někteří za ranní hulákání zasloužili). Snídáme, pomalu balíme věci. Kluci se spolu šermují. O půl dvanácté vyklízíme klubovnu, přichází Ivet a přebírá ji. Míříme zpět do Březové – tentokrát s baťohy na zádech. Na nádraží máme hodinu čas do příjezdu vlaku. Obědváme. Nastupujeme do soupravy. Jelikož nechceme rušit lidi hlukem a naší vyuzenou vůní, usedáme v prostoru pro kola. Po příjezdu do Šlapanic míříme k cukrárně, kde si někteří kupují zmrzlinu. Pomalu se rozcházíme domů. Myslím, že jsme si výpravu náležitě užili a už se těšíme na další!
Ztráty a nálezy na první schůzce po svátcích.
Zapsal Kaša
