Čtvrtek 27.10.2016 Dlouho očekávaná akce započala ve čtvrtek v 8:30 ráno. Před Boudu majestátně připlul autobus, shromáždění druhooddíláci spořádaně zaskládali zavazadlový prostor i něco místa uvnitř svými batohy, sami zaplnili sedadla a mohlo se vyjet. 11 vedoucích a 39 dětí naposledy zamávalo rodičům a už nás autobus vezl směr Liberec. Cesta ubíhala v pohodě, první zastávka byla před Svitavami, druhá pak kousek za Hradcem Králové. Vzhledem k různým omezením a objížďkám jsme ale nabírali stále větší zpoždění. Nedá se nic dělat, jedeme rovnou do ZOO a teprve potom pojedeme do Jablonecké Sokolovny, kde budeme spát. Když jsem konečně dorazili na parkoviště nedaleko vchodu do ZOO, všichni vystoupili a šlo se obdivovat. Teda mladší šli. Starší družinky (Draci, Tygři a Pumy) posečkaly, dostaly od Bráchy zaškolení a zadání, ode mě digitální snímací techniku a mohly jít též do akce. Ptáte se do jaké akce? Naše výprava má ve svém titulu Kreativní prázdniny v Liberci. A ta kreativita spočívá v natáčení filmů na některé z předem připravených témat. Dvě Dračí skupiny, dvě Tygří a jedna Pumí tudíž v ZOO nejen obdivovaly bílé tygry a jiná zvířata (mě třeba velmi zaujali lachtani!), ale zároveň v těchto kulisách natáčely první záběry pro svoje filmy. To ale není všechno! Po návratu z výpravy čeká mladé kameramany a režiséry instrukce, jak s materiálem dál pracovat a na listopadové oddílovce shlédneme finální díla. A budou se udělovat oddílové Oskary! Ale nepředbíhejme, zatím jsme v ZOO. Liberecká ZOO není moc velká, myslím, že ta brněnská je o dost větší. Zato je moc pěkně uspořádaná a její správcové mají dobré nápady. To jsme zjistili ve chvíli, kdy se začalo stmívat a kolem nás se začaly houfovat podivné strašidelné postavy. Cestičky osvítily halloweenské masky a hlavně se sem začaly hrnout davy lidí. Kdyby nezačalo pršet, asi bychom zůstali. Takhle jsem ale zamířili k autobusu a sunuli se do Jablonce. Ubytovnu jsme našli na první pokus. Nastěhovali jsme se do velikánské tělocvičny (ubytovna patří místním Sokolům) a zatímco Džany s Bráchou uháněli na nákup a posléze chystali večeři, mrňousci (Veverky, Vlci, Sršni) se dozvěděli od Babů, jak bude probíhat jejich celovýpravová hra. No a hned absolvovali i první etapu! To starší shlédli čtveřici filmů v minulosti druhooddíláky natočených a ke každému z nich dostali také odborný výklad co dělat a hlavně co s kamerou nedělat. Nevěřili byste, jak dokáže záběry pokazit nesmyslné zoomování či natáčení proti světlu. Někteří šli hned natáčet další sekvence pro svoje umělecká díla, jiní dali přednost sportu. Večeře - kuskus. Moc dobře ho kluci připravili, nezbylo skoro nic. Když mají všichni plné pusy jídla, využívám příležitosti a oznamuji zítřejší program. Půjdeme na Ještěd. Starší budou mít další příležitosti k natáčení (v úžasných kulisách), mladší zažijí další etapy. Po jídle se ještě pár nadšenců věnuje sportu, jiní odpočívají po náročném dni. Večerka je kolem desáté. A věřte nebo ne, všichni spí až do 8:00 druhého dne. Žádní brzyvstávači tentokrát na výpravu nejeli a to je skvělé! Pátek 28.10.2016 Tento den jsem měli příležitost na vlastní kůži poprvé okusit socansko-komunistické manýry v podobě zákazu prodeje v supermarketech o svátcích. S dojemnou péčí o prodavačky se svezla naše potřeba nakoupit jídlo směrem k místním večerkám. Naštěstí zde jich je docela dost. Jen doufám, že příště ty komunistický šašky nenapadne se podobně vypečenou péčí o blaho žen zakázat třeba péči o pacienty v nemocnicích nebo jízdu vlaků o svátcích s nešťastnými průvodčími... Vstáváme něco po osmé a zatímco Cyril vede výbornou rozcvičku (neměla by se i ta o svátcích zakázat, co říkáte komanči všeho druhu?), chystají Tygři snídani - chleby s marmeládou a čajík. K bohaté tabuli zveme i pana řidiče autobusu, který je tu ubytovaný s námi. Po jídle se balíme, družinky fasují jídlo na cestu a vyrážíme směr Horní Hanychov. Na parkingu vystupujeme a vydáváme se krkolomnou cestou po modré turistické značce vzhůru. Nad námi se honí mraky a vysílač je chvílemi úplně zahalený. Děcka se ptají, zda nahoře budeme v mracích. No jasně, že budeme! Stoupáme výš a výš. Draci a Pumy se zdržují vzadu a natáčejí. My ostatní zatím míříme do restaurace. Bengi se pokusil zarezervovat nám v ní pár stolů, to se mu ale nepovedlo. Tak se lokujeme všude, kde je aspoň kousek místa a zahříváme se bramborovou polévkou. Venku je fujavice jako v lednu, rozhled nula nula nic, vidíme tak metr od okna :-). Zpáteční cesta je nejprve mírně polární, později klasicky podzimní. V sedle Ještědka se mraky rozestoupí a než dorazíme ke Skalce, je docela pěkně. Toho všichni využívají a točí další části svých filmů. Mladší zase soutěží v rozličných etapách své celovýpravové hry. Krátkou pauzu máme v Pláních pod Ještědem. Chvíli hledáme cestu a když tu modrá značka nikde není, jdeme tak nějak. A docela dobře, protože tu neexistující modrou po nějakým kilometru nacházíme. Dole u lanovky v Hanychově svačíme, starší točí, mladší hrají další etapu. A začíná pršet! Suneme se k zastávce a voláme řidiči. Za chvíli nás již veze náš bus směr Sokolovna a my v teple pozorujeme dešťové kapky, jak se tříští o skal autobusu. Dobře načasované to dnes bylo! V Sokolovně nás čeká přesun z provizorního nocoviště v tělocvičně do pokojů ubytovny o patro výš. Všem se to moc líbí, každá družina má svůj pokoj, každý člen svoji postel. Prostě lahoda. Kluci dělají večeři - těstoviny KSČ (kečup, sýr, česnek), po večeři se opět mohutně sportuje. Taky stahuju do počítače všechny natočené scénky všech soutěžních skupin a naši malí filmaři dobíjejí stroje. Zítra nás čeká další skvělý den a bylo by škoda zjistit, že karta je plná a další záběry točit nelze... Před spaním hrajeme s Vojtou ještě pár písniček na kytárky, někteří z mladších tou dobou už ale spí. A větší je rychle následují, den byl totiž opravdu náročný. Sobota 29.10.2016 Posun času nám dopřál o hodinku více spánku. Po rozcvičce je snídaně - buchty a čaj. Balíme a něco po půl desáté odjíždíme do Liberce. Centrum Babylon nacházíme rychle. Tlupa vyčkává na plácku a my s Renčou jdeme zakoupit vstupenky. Podařili se nám vyjednat velmi pěknou slevu a tak s nadšením míříme do IQ landie. Ale ouha! IQ park není IQ landia. Sídlí to sice 100 metrů od sebe, je to podobné, ale stejné nikoli. Suneme se tedy tím správným směrem, batůžky a bundy zamykáme do odkládacích klecí (návrh zavřít tam i některé děti byl zamítnut :-)) a jdeme dovnitř. Čtyři patra a jedno lepší než druhé. Spousta zábavy i poučení. Za ty tři hodiny co na to máme není šance všechno stihnout. Přítomné velmi zaujala možnost zahrát si na elektrickou kytaru a také různé hlavolamy . A co teprve most a otáčecí tunel navazující na zrcadlové bludiště! Mezi 13:00 a 14:00 po družinkách svačíme-obědváme. Opouští nás Džany, který se vydává do Mnichova Hradiště, my ostatní míříme do akvaparku Babylon. Dělíme se na dvojice, převlékáme se ve společných šatnách a hurá do vody. Tobogány, skluzavky, vodopády. Samé parádní atrakce. Je tu i bar na občerstvení a pro zájemce několik saun. Samozřejmě že jsou v akci kamery, podobně jako v IQ parku, žádná skupina nechce propásnout možnost natočit další skvělé záběry pro svůj film. Před odchodem nás čeká ještě vyvrcholení - laserová show. Autobusem se pak suneme zpět do Jablonecké Sokolovny. Albert už je otevřený, nakupujeme tedy s Bráchou 100 párků na večeři. Po jídle se opět sportuje - fotbálek hrají velcí i malí. No a taky se znovu natáčí. Před spaním se scházíme na galerii a hrajeme s Vojtou písničky na přání. Zpěv se rozléhá po celé budově a je to moc príma večer. Neděle 30.10.2016 Den poslední. Dobrovolnou rozcvičku dnes vede Klára z Pum, snídani chystají Veverky spolu s Kiki a Davidou. Budou chleby se sýrem a čaj. Po snídani (a mnozí i před ní) balíme batohy. Dopoledne je pak volný program. Mladší mají závěrečnou etapu a vyhodnocení, starší jdou do města. Draci navštěvují Muzeum skla a bižuterie, poté jdou ještě točit nějaké záběry a mají rozchod. Tygři navštěvují Muzeum hraček. I Pumy jdou do města. Všichni společně se pak sejdeme ve 12:00 na galerii, dělíme si úkoly a započíná poslední fáze pobytu - úklid a odjezd. Všichni si dobalují a Corado s Kancem nakládají batohy do autobusu. Brácha organizuje úklid kuchyně, Babů uklízí spolu s dobrovolníky galerii. Já stahuji do počítače poslední záběry a vybírám od skupinek záznamovou techniku. Do příštího pátku připravím každé skupině flash disk s jejich materiálem a na schůzkách budou pod odborným vedením Hanze, Kaši a Bengiho probíhat finální úpravy: střih, zvuk, titulkování... Odjíždíme něco před 13. hodinou, všude je to jako o manévrech, na každé křižovatce policajt. Později se dozvídáme, že je to kvůli fotbalu, hraje zde Slávia. A my si naivně mysleli, že je to kvůli Kancovým ztraceným botám... Na cestě jsou opět dvě zastávky a až na drobné problémy se sluchem u některých skautíků je vše v pohodě. Před dojezdem do Šlapanic se autobus doslova otřásá zpěvem písniček a na palubě vládně moc pěkná atmosféra. Škoda, že jsou prázdniny tak krátké, klidně bych v Liberci vydržel i o pár dnů déle... Jura
Kreativní prázdniny v Liberci
30. 10. 2016
Jiří Hodek
245 přečtení
Oddílové
Fotografie
