V pátek 3.2. jsme se sešli v 9:00 na Boudě. Zde nás nabral objednaný autobus a vyrazili jsme směrem do Pstruží, což je vesnička kousek od Frýdlantu v Beskydech. Cesta nám zabrala okolo tří hodin a v poledne jsme dorazili na místo. Ještě nás čekal asi půlhodinový výstup do kopce na chatu Orlí hnízdo, kde jsme byli ubytovaní. Na chatě na nás už čekali Lišky a Kocouři, naše Hukvaldské družinky, které dorazily před námi. Chvíli jsme si odpočinuli a zabydleli se. Po krátkém odpočinku jsme pod vedením Lenky vyrazili na kopec Skalka, odkud jsme pak na lopatách, igelitech, či po zadku sjeli zase na chatu. Tam nás již čekala večeře – bramborový guláš s chlebem. Po večeři jsme zahráli Riskuj, které připravily Monča a Míšou. Pak jsme si až do večerky dali volný večer. Kytaristi v jídelně hráli písničky, někteří hráli na chodbě stolní fotbal a další jen odpočívali na pokojích. Brzo nás však přemohla únava a všichni se odebrali na kutě.
Kosťa
Do sobotního rána nás některé probudily poryvy větru, lepší spáče až Jurova kytárka o půl osmé. Posnídali jsme buchty s čajem a následovala bojovka „najdi své svršky a spodky“. Po včerejší bobovačce se sušilo totiž nejen u kamen, ale také na radiátorech po celé budově. Z toho důvodu také všichni kvitovali s povděkem, že ranní rozcvička byla uvnitř, protože než bys ráno našel boty... Ve finále všichni všechno našli a v devět už jsme vyráželi na zastávku Pstruží požární zbrojnice, odkud jsme měli domluvený autobus, který nás převeze přes údolí do Malenovic na úpatí Lysé hory. Z původního záměru některých starších družinek zdolat Plešatku jsme však kvůli výstrahám horské služby kvůli větru o rychlosti 100km/hod museli slevit a cílem se stala skautská mohyla na Ivančeně. Lesní cesta pohádkově zasněženou krajinou byla úplně idylická, až na pár znavených dítek a jejich zoufalých vedoucích. Mladší družinky daly kratší okruh přes Bezruče, zatímco Lišky, Sršni, Kobři a další jedinci si prošlapali cestu ve 30cm nového sněhu až ke skautské mohyle, ze které vyčuhoval jen zasněžený křížek. Při sváči nám dokonce vykouklo sluníčko a konstatovali jsme, že ta předpověď asi byla z bezpečnostních důvodů pesimističtější než nakonec realita. Dali jsme si chleby se sýrem, salámem a paštikou a pak hurá na zlatý hřeb dne – sjezd na lopatách. A že to byla jízda! Se všemi družinami jsme se pak zase sešli na polívce a čaji v Rajské boudě, kde jsme pěkně v teple počkali na náš autobus, který nás zase odvezl do Pstruží. Pak už jen zase vyšlapat to kopčisko k Orlímu hnízdu a jsme na chatě, kde můžeme spočinout. Odpočinek ale nebyl dlouhý, souboje ve stolním fotbálku, ping pongu a skautská křížovka nedaly dlouho zahálet. Na večeři jsme se nadlábli boloňskými špagetami a následoval večerní program: Sardele, zpívání s kytárkama a pak hajdy na kutě. Přeci jen těch kilometrů dneska bylo dost.
Lenka
V neděli ráno nás opět probudila Jurova kytárka. Ke snídani jsme měli obložené chleby a čaj. Po ní už všichni vedoucí hnali své svěřence do pokojů a začala nejzábavnější hra celé výpravy jménem "Najdi a zabal všechny své věci". Vítězem byl každý, komu se povedlo za určenou dobu sbalit svou krosnu a spacák a donést ji do předsíně, aby se v pokojích kde jsme spali mohlo začít uklízet.
To byla práce vedoucích. A ti kteří zrovna neluxovali pokoje a neumývali nádobí, si s dětmi zahráli několik her.
První se konal turnaj v Dobble, poté si děti zahráli Novákovic rodinku a nakonec dvě kola tradičního Palerma.
Potom se děti pomalu oblékly, a přesunuly ven, a kdo byl rychlejší, stihl si ještě trochu pohrát ve sněhu.
Poté se už každý se svým vedoucím vydal na cestu k autobusu a hurá domů.
Byly jen dvě zastávky a to jedna v Hukvaldech, kde jsme se rozloučili s Liškami a Kocoury a poté na benzínce, kde děti mohly ještě utratit nějaké to kapesné.
Kolem třetí hodiny jsme pak dojeli do Šlapanic a vydováděné děti předali rodičům.
Myslím, že výprava se vydařila a snad se příští rok ve Pstruží potkáme zase.
Terka
