Ahoj
tak máme za sebou naši poslední letošní výpravu, která se nesla v trochu komornějším duchu. Nakonec nás bylo pět + já.
Sraz dáváme v sobotu v 9:30 u fotbalového hřiště. Přeskáčeme ke mně a k Marťanově mamce do aut a vyrážíme směr Kunčice pod Ondřejníkem.
Já se chtěl na chatě otočit už v pátek večer abych zatopil, ale počasí bylo proti. Z auta na letních gumách se na neprohrnutých cestách stávaly spíše takové pohodlnější sáňky, takže jsem sklopil uši a jel zpátky domů s tím, že na sobotu to bude chtít něco na zimácích. Holt si zatopíme, až přijedeme.
Cesty už jsou v trochu lepší kondici než předchozího dne, takže přijíždíme bez problémů až k chatě. Po příjezdu se vrháme na to nejdůležitější. Topíme v kamnech a stavíme sněhuláka. Takový sněhulák je zatraceně důležitá věc, zejména když napadne první sníh! Stran toho topení… Máme na chatě asi to nejméně skatuské topivo v podobě hnědouhelných briket. Je to sice fuj, ale aspoň, že to hřeje...
Naštěstí je v interiéru po chvíli docela teplo, takže jsme po koulovačce a ukutálení solidní základní koule sněhuláka zalezli dovnitř, dali si oběd a vyrazili na Skalku. Místo vrcholu jsme se spokojili s rozcestníkem, který je o ca 150m níže. Přece jen už jsme nastoupali nějakých 400m výškových, takže se shodujeme, že to stačí a frčíme zpátky na ubytko. Vrchol by nás krom více sil stál i část zpáteční cesty potmě, což se nám nechce. Nutno zdůraznit pochvalu, protože si na výšlap všichni automaticky přibalili i čelovky. To mi dělá radost. Není radno podceňovat výbavu na hory.
Cesta zpátky ubíhá znatelně rychleji protože 1) je to z kopce 2) máme hlad 3) na večeři bude kuře. Se soumrakem přicházíme i na chatu a dělíme se na dvě skupiny. Opět se věnujeme tomu nejdůležitějšímu, což je pro jednu skupinu dostavění sněhuláka a pro druhou příprava večeře.
Kuře s pečenými brambory je parádní. Snědlo se úplně všechno a to jsem původně počítal s větší účastí. Dík patří hlavně Schofce a Rajské za přípravu. Po večeři pak dáváme pauzu, hrajeme mikádo a pomalu se chystáme na spaní. Před spaním ještě čtu pár příběhů z Jestřábe vypravuj.
V neděli ráno už jen snídaně, úklid chaty a frčíme zase zpátky. Díky a těším se na příště§
Klepeto
