Jste zde: Úvod » Nezařazené » Závody vlčat a světlušek 2018

  • Závody vlčat a světlušek 2018


    64 přečtení

    12.5.2018

    Je sobota 12. května 2018, krátce po sedmé hodině ráno. Nadšení členové Vlků a Sršňů nasedají před Boudou do tří aut a vyrážejí směrem Rudka u Domašova, kde prověří své schopnosti a dovednosti v tradičním Závodu vlčat a světlušek. Cesta do Rudky probíhá v klidu a pohodě, přes drobná úskalí zapříčiněná rušnými pracemi na dálnici dojíždíme s výraznou časovou rezervou do cíle.
    Na místě probíhá registrace, losujeme si čísla, která určí, kdy vyrazíme na trasu. Náš oddíl budou reprezentovat celkem tři hlídky – dvě soutěžní a jedna nesoutěžní (Tesák, Ondra a Vojta se totiž svým věkem, i když jen o fous, do soutěžních hlídek nevešli). Sršni si vylosovali číslo 8, soutěžní Vlci 10 a nesoutěžní Vlci, ke kterým se připojili ještě dva menší bráškové z jiného střediska, číslo 19. Kolem půl desáté, po slavnostním nástupu, začíná samotný závod. Z našich první na trasu vyrážejí Sršni, doprovázení Cyrilem, krátce po nich pak vycházejí také soutěžní Vlci, které doprovázím já (Petr) s Kašou. Poslední se potom na start vydává náš nesoutěžní tým vedený Fufem.
    Na všechny účastníky tohoto závodu čekalo na trase dlouhé čtyři kilometry deset stanovišť. Jelikož se symbolický rámec závodu nesl v duchu očekávaného stého výročí vzniku Československa, byla jednotlivá stanoviště jakousi exkurzí do minulosti. Začínali jsme na konci I. světové války, pokračovali přes I. republiku k protektorátnímu období, přes komunistická léta jsme se potom dostali až do současnosti. Světlušky a vlčata na stanovištích poznávali slavné osobnosti minulosti, měli za úkol ošetřit zranění, prověřili si svou fyzickou zdatnost ve štafetovém závodě, poznávali rostliny a zvířata, své čichové a chuťové buňky otestovali při poznávání typicky vonících/chutnajících potravin a tak podobně. To vše navíc organizátoři šikovně vsadili do výše zmíněného exkurzu do minulosti.
    Já, jelikož jsme spolu s Kašou vyrážel s naším vlčím soutěžním týmem, mohu připojit i drobné hodnocení toho našeho týmu. Kluci ve složení Honza, David, Štěpán Březina, Štěpán Foretník a Vítek si vedli velmi slušně. Bravurně zvládli stanoviště, na kterém vyhledávali informace, skvělí byli při poznávání rostlin a zvířat, v testu fyzické zdatnosti patřili mezi nejlepší účastníky. Všechna stanoviště až na jedno zvládli skvěle. Tou jedinou, nešťastnou disciplínou, byla první pomoc. No, jako bychom ji na schůzkách neprocvičovali… To je ale život a není důvod brečet nad rozlitým mlékem. Aspoň víme, na čem máme zapracovat!
    Sršni i nesoutěžní Vlci si vedli taky velmi dobře, jak se ostatně ukázalo při slavnostním závěrečném nástupu. Než k němu došlo, měli jsme v cíli všichni dost času občerstvit se, odpočinout si nebo si i něco zahrát. Po čtvrté hodině už ale hlavní rozhodčí závodu, Mirek Staněk, svolává nástup. Na něm vyhlašuje výsledky. Před samotným vyhlášením ještě říká, které disciplíny byly hodnoceny výrazně více než jiné (jak to stanovují pravidla závodu) – jedná se o vyhledávání informací a zdravovědu… Po několika nezbytných závěrečných informacích přistupuje Mirek k samotným výsledkům. Začíná u patnácti světluščích hlídek a potom postupuje na dvacet vlčích. Z celkových 20 vlčáckých hlídek se naši borci umístili na 5., 8. a 11. místě. Nejlépe skončili nesoutěžní Vlci, na 7. místě se pak umístili Sršni a 11. skončili soutěžní Vlci. Po vyhlášení výsledků se loučíme s organizátory, děkujeme jim za pěkný závod a vyrážíme zpátky domů. Ve Šlapanicích jdeme do cukrárny, kde si všichni za naše výkony, zcela oprávněně, vychutnáváme sladkou tečku.
    Krásný sobotní den plný zážitků byl poměrně náročný, ale zcela jistě vydařený. Myslím, že jsme si ho všichni užili a dobrý pocit je jistě nejlepší odměnou na obou stranách 🙂

    Petr