Celostátní kolo ZVaS Kutná Hora 2014 | Junák Šlapanice

Celostátní kolo ZVaS Kutná Hora 2014

Celostátní kolo ZVaS Kutná Hora 2014

Na třetí víkendový termín v září bylo naplánováno celostátní kolo Závodu Vlčat a Světlušek. No a naše hlídka ve složení Krysařík, Lukin Buchta, Hasik, Dan Růža, Torontotom a Fanda na něm samozřejmě coby vítězové kola krajského nemohli chybět. Sraz byl domluvený na 15. hodinu odpolední v pátek na Boudě. Malta se malinko opozdil, a tak jsme zatím doplnili lékárničku a taky zhodnotili Barborku, kterou coby povinnou součást výbavy zhotovili kluci Růžovi. Pomalu už se začínali trousit ostatní Draci a Tygři na schůzky, když jsme v zatáčce spatřili Pažouta Maltovic maminky. Nakládáme věci a vyrážíme, směr Kutná Hora. V cílové destinaci se nám daří parknout hned naproti školy, ze které je to jan asi 50 metrů k místnímu skvostu-Chrámu Svaté Barbory. Obsazujeme 6.C, která bude naším útočištěm až do neděle, kluci se vybalují a Malta s Kancem si jedou nakoupit jídlo. Taky fasujeme stravenky, nášivky a program. Ve třídě s námi sídlí vlčata z Bludova a z Litvínova. Kolem půl osmé se převlékáme do krojů a jdeme se do Vlašského Dvora, což je krásná historická stavba, na jejímž nádvoří proběhne zahájení akce. Organizátoři sehrávají pěknou scénku a seznamují nás s tematickým rámcem závodu – soutěžící budou pomáhat králi dopadnout padoucha, který okrádá horníky. A také se zde dozvídáme mnoho organizačních pokynů. A kecy jakýhosi místního politika chybět nemůžou, to už je prostě folklór… Před večerkou s klukama ještě domlouváme nějaké věci k závodu – jak se dělit do skupin, na co nezapomenout, zkoušíme hlášení… Kluci pak ještě mastí Hierarchii. Spát se jde docela brzo, protože budíček je v sobotu taky docela brzo, aspoň tedy na můj vkus. Už v 7! Noc byla v celku pohodová, i když spánkuchtivý Malta hbitě přejmenoval naše nejmladší spolubydlící na „Pavilón opic“. No, co se zvuků týče, daleko od pravdy nebyl… Snídaně v místní jídelně, poslední přípravy a pak akce. Kluci startují v 8:30 a tak chvíli před tím si je odvádí jejich doprovod, sestra Štěpánka. Kanec vyráží s jinou hlídkou coby doprovod ještě o něco dříve a Malta jede se skupinou hostů na prohlídku Kostnice. Já vyrážím do Prahy za prací. Setkáváme se opět odpoledne. Maltovi se výlet po památkách líbil, dokonce přivezl tři turistické známky. I Kanec byl v pohodě, zato kluci hýřili pesimismem. „U zdravovědy jsme to vůbec nezvládli“. „A komunikace, to byla hrůza!“ Atd… Kdybych je neznal a neslyšel podobná slova i po vítězství v okrese a v kraji, skoro bych jim i věřil. Po večeři se kluci rozcházejí k doprovodným aktivitám, jichž je v druhém patře školy doslova přehršel. Někteří si dělají placky, jiní se nalívají čajem v čajovně, další koukají v kinosále na animáky… My s Kancem a Maltou hrajeme Scrabble a musím říct, že obzvláště Maltova tvořivost se stává fenoménem. Tušili jste třeba, co je to OBÝT? Obě hry ale stejně vyhrál Kanec. Noc je malinko klidnější než ta minulá, snídaně je však stejně brzy. Cpeme se vánočkou, pak balíme věci a ještě před odchodem na slavnostní vyhlášení výsledků vše nakládáme do aut. Vyhlášení je pak v amfiteátru asi 200 metrů od školy. Opět scénka s dopadeným padouchem, pak poděkování pana krále. A výsledky. Nervozita roste. „13. místo v kategorii vlčat: Černí Vlci Bludov“ zní z úst moderátorky. Tleskáme. A Krysařík (ty společný geny s Kostrou se prostě nezapřou!) komentuje: „Tak poslední nebudeme, to je skvělý“. Když ani 12. ani 11. místo nejsme my, Krysařík opět hlásí: „První desítka nás nemine!“ Kluci se smějí, ale napětí je fakt velký. A tak to pokračuje. 9. místo, pak dvojice se shodným počtem bodů na 8. místě, 7. místo, 6. místo… A my pořád nic! Konečně to přichází! „5. místo Tygři Šlapanice“. Všichni tleskají a Krysařík přebírá ceny a gratulace pořadatelů. Vítězi se nakonec stávají Černí Skokani z Prahy, v dívčí kategorii vítězí Medůzky z Nového Města nad Metují. Když v tašce s cenami vylovíme vyhodnocení disciplín, zjišťujeme, že kluci včera měli bohužel pravdu. Ve čtyřech disciplínách z 12 získali maximální počet bodů, v páté ztratili pouze jediný bod. Úžasné! Naneštěstí právě u zdravovědy si vybrali slabou chvilku a dosáhli nejhoršího bodového zisku ze všech soutěžních hlídek. Bleskovým přepočítáním zjišťujeme, že kdyby měli kluci za (bodově nejbohatší) zdravovědu plný počet, skončili by na bedně – 3. místo by bylo jejich. Ale na „kdyby“ se nehraje, nakonec i páté místo je skvělým úspěchem. Kdo by to čekal, že náš oddíl dokáže dva roky po sobě v kategorii vlčat postoupit do celostátka a vždy se umístit v nejlepší třetině hlídek z celé republiky? Suneme se k autu, my dva s Maltou přes Muzeum Stříbra, kde kupujeme turistickou známku, ostatní přes jídelnu, kde zbyla spousta balíčků jídla na cestu. Cestou chodí SMS gratulace. Setkáváme se opět u auta, nakládáme Hobita (to je velitel závodu) a vyrážíme směr Šlapky. Hobita vykládáme v Brně na vlakáči a pak už svištíme rovnou do Šlapanické cukrárny. To krásné 5. místo se prostě musí oslavit! Přichází sem nejprve Kostra s rodiči, pak Kuba s Filíšem. Kluci vyprávějí o závodě, příchozí zase o včerejší atletice a všichni se cpou zákuskama a zmrzlinou. Na Boudě pak vykládáme věci a akce končí. Moc pěkné to bylo. Nakonec velká výzva pro Vlky a Tygry na rok 2016: bude hattrick? Jura

Fotografie

Vyhledávání článků
Vybrané šítky
Designed by
powered by Hanz & Fuf