O víkendu 11. 3. a 12. 3. proběhla první Lachtaní výprava do přírody, navíc spojená s přespáním na Boudě!
V sobotu večer se pět lachtanů a oba vedoucí sešli v Trojce. Nejdříve nám Jura představil dvě nové hry a to Nervíky a Šprtec, především Šprtec se setkal s velkou podporou. Pro neznalé, Šprtec je stolní verze ledního hokeje, která vzdáleně připomíná Stiga hokej, ovšem s rozšířenými hracími možnostmi a hlavně složitějšími pravidly. Následně se povečeřelo a jakmile byla úplná tma, tak jsme si všichni zahráli Hagena, kterého si na schůzkách už neužijeme, protože je celou schůzku světlo. Bohužel se Marťovi udělalo špatně, a tak jsme zbyli v počtu 4+2. Před spaním jsme si ještě zahráli pár deskovek a pořádně zatopili v kamnech.
Plán spát v klidu do osmi byl příliš optimistický. Kolem půl sedmé už byli kluci vzhůru. Někoho probudila zima, protože Bouda stihla pořádně prochladnout a koho nevzbudila zima, toho probudili ti, co už byli vzhůru. Kromě Fandy, ten poctivě vylezl ze spacáku až se svým budíkem v 8:00. Spáchali jsme hygienu, pořádně se nasnídali a před devátou vyráželi na cestu.
Až do Mariánského údolí to šlo hladce. Kluci vypadali, že mají energie minimálně na týden, někteří možná až příliš. Přeci jen do do té doby bylo po rovince. Následoval kopec nahoru z údolí a tam už se začaly objevovat potíže i pro ty, kteří do té doby běhali jako diví. Vyškrábali jsme se k Líšeňskému hřbitovu a pak kolem Lesního lomu do Těsnohlídkova údolí. Tam už morálka klesla a někteří se drželi na nohou jen díky slibovanému obědu u rozhledny. Přes všechny stížnosti na náročnost terénu se všichni k rozhledně U Lidušky doplazili (u některých doslova, a tak se omlouváme za špinavé oblečení).
Pod rozhlednou jsme si dali zasloužený oběd a takový oběd od maminky umí dělat divy. Netrvalo totiž dlouho a i Kuba, jehož poslední kroky k rozhledně vypadaly jako jeho poslední, byl zase plný energie. Nebyl tak problém vyjít až nahoru na rozhlednu, tedy až na tu zimu. Podívali jsme se na Bílovice, do údolí Svitavy a jakmile mi byla opravdu velká zima, zavelel jsem k sestupu. Vrátili jsme se ke klaustrofobickému Fandovi a vyrazili dolů do Bílovic na autobus. Nevím co kluci jedli, ale té energie z toho měli až příliš. Nakonec jsme tedy došli do Bílovic, kde jsme počkali na autobus a s přestupem ve Slatině dojeli zpět do Šlapanic.
Po návratu na Boudu jsme po sobě uklidili a ve čtyři hodiny se kluci se svými rodiči rozešli domů. Chtěl bych všechny pochválit, že ušli celých 15km a společně jsme to zvládli. I přes tu zimu nám navíc vyšlo počasí, a tak doufám, že si ostatní lachtani užili výpravu aspoň tak, jako já a Fanda. Zároveň se už těšíme na další společnou akci.
Za vedoucí Lachtanů, Pepin
