V pátek v 17:00 proběhl sraz, který byl na naše poměry až podezřele včasný (až na Adri, které doma vypadl proud a tak se dostavila o hodinku později). Postupně jsme se sešly, rozdaly nutné instrukce a pustily se do učení, aby bylo splněno, co splněno být má. Některé se snažily soustředit, jiné spíš testovaly, jak dlouho vydrží koukat do papíru, aniž by něco skutečně četly.
Po této intelektuální části přišla zasloužená večeře, která byla jednoznačně nejoblíbenější aktivitou večera. Následovalo chystání na spaní a postupné uklidňování, které se ne u všech setkalo s úspěchem. Nakonec se ale většina uložila a alespoň na pár hodin zavládlo relativní ticho.
Ráno v 6:00 přišlo rychlé a nemilosrdné probuzení. Někteří se snažili smlouvat, jiní se tvářili, že se jich to netýká, ale nakonec vstali všichni. Proběhlo balení, snídaně a kontrola, jestli máme všechno, což se ukázalo pouze jako optimistická představa.
V 6:45 jsme vyrazily trolejbusem, kde se postupně začal probouzet zbytek výpravy. Následovala cesta dvěma vlaky do Mikulčic, během které jsme stihly svačiny, přesuny mezi vagóny i první vlny únavy. Přesto jsme dorazily v plném počtu a relativně v dobré náladě.
Na místě proběhla registrace, nástup a čekání na start, kde už panovalo totální nadšení. Závod nám odstartoval v 11:30 a během následujících hodin jsme všichni bojovali, jak jsme nejlépe uměli. Na trase se střídaly různé úkoly, překážky i momenty, kdy bylo potřeba zapojit hlavu i týmovou spolupráci.
Závod skončil v 15:00 a všichni se postupně scházeli v cíli. Únava byla znatelná, ale zároveň panovala spokojenost, že jsme to zvládly. Následovalo vyhlášení výsledků, které bylo plné napětí i radosti. V top 3 jsme se sice neumístily, ale za to jsme se naučily spoustu nových věcí a prožily velké množství užasných zážitků. Poté jsme se vyfotili, i když ne všichni úplně stihli sledovat objektiv.
Cesta domů už probíhala v klidnějším tempu. Ve vlacích i v trolejbuse postupně utichaly rozhovory a většina z nás přepnula do úsporného režimu. Přesto se ještě stihly sdílet zážitky a připomínat nejzajímavější momenty dne. Domů jsme mířily unavené, ale spokojené.
Děkujeme za účast a těšíme se na další výpravu.